Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice): Porovnání verzí

'''Kostel [[Svatý Linhart|svatého Linharta]]''' ve [[Vysoké Žibřidovice|Vysokých Žibřidovicích]] je [[baroko|barokní]] stavba z počátku [[18. století]]. [[Kostel]] byl v roce 1964 zapsán na seznam [[Kulturní památka České republiky|kulturních památek]].<ref>{{MonumNet| titul = kostel sv. Linharta | ID = 145834 | datum = 2019-06-18}}</ref> Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním mobiliářem.<ref name="CR">

V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714–1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara.<ref>{{Citace monografie

Kostel je samostatně stojící jednolodní stavba v půdorysu kříže a kvadratickou věží vestavěnou v západním průčelí, kde je i vlastní vstup s pískovcovým [[Portál (architektura)|portálem.]] Nad oknem západního průčelí je zavěšena [[Kartuš|kartušekartuš]]e s lichtenštejnským znakem s knížecí korunou a reliéfem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]]. Kostel je obehnán ohradní zdí.

Součástí areálu kostela je [[Empír|empírovýempír]]ový [[Rustika|rustikální]] [[Litina|litinový]] kříž z roku 1839 na kamenném podstavci se dvěma klečícími anděli a s reliéfy Vítězného [[Kristus|Krista]], [[Jan Evangelista|sv. Jana Evangelisty]] a [[Marie Magdalena|Máří Magdalény]].<ref name="CR" />

Loď kostela je nezvykle vysoká s [[Valená klenba|valenou klenbou]] a [[Luneta|lunetamiluneta]]mi. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou [[Štuk|štuková zrcadla]]. [[Kněžiště|Presbytář]] je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy [[Kristus|Krista]] na kříži, [[Petr (apoštol)|svatého Petra]] a [[Pavel z Tarsu|Pavla]] a čtyř [[Evangelista|evangelistů]] – datováno rokem 1757.

Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař [[Severin Tischler]].<ref>{{Citace monografie

* KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1996, 1. vyd., str. 57, 99,167 {{ISBN |80-200-0540-4 }}