[[Soubor:Paminklas Vykintui Tveruose.jpg|náhled|vlevo|Památník Vykintovi ve městě [[Tverai]] ]]
'''Vykintas''' (datum narození neznámé, zemřel před rokem [[1253]]), kníže źmuďský, vládl počátkem [[13. století]], strýc a protivník velkoknížete litevského [[Mindaugas]]e. Poprvé je zmiňován roku [[1219]] jako účastník (spolu s litevskými knížaty) podepsání smlouvy s [[Haličsko-volyňské knížectví|volyňskými knížaty]]<ref>Lietuvos valdovai (Litevští vládci) (XIII-XVIII a.): enciklopedinis žinynas. Vytautas Spečiūnas (compiler). Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. 2004. str. 15–21. {{ISBN|5-420-01535-8}} {{lt}}</ref>. V roce [[1236]] se odehrála [[bitva u Saule]], ve které Vykintas pravděpodobně velel žmuďskému vojsku. V letech [[1248]] – [[1251]] organizoval koalici proti [[Mindaugas]]ovi, proto se vydal do [[Livonsko|Livonska]] žádat o výpomoc [[Řád německých rytířů|křižáky]]. Souvislosti: Vykintova sestra se vdala za Mindaugova bratra [[Dausprungas|Dausprunga]]. S jejich dětmi, [[Tautvilas|Tautvilem]] a [[Gedivydas|Gedivydem]] (tedy se svými synovci) se Vykintas na této koalici podílel, organizoval ji [[Tautvilas]]. Důvody sporu: kolem roku [[1248]] [[Mindaugas]] vyslal vojsko v čele s Vykintem, Tautvilem a Gedivydem do [[Polock]]ého knížectví získat nová území u [[Smolensk]]a. Zatímco oni bojovali s [[Černá Rus|rusény]], Mindaugas, aby odstranil je, coby případné pretendenty na litevský trůn, zabral jejich území a poslal najaté vrahy, aby zabili Tautvila a Gedivyda. Ti, když se dozvěděli o událostech v Litvě a pochopili hrozící nebezpečí, utekli ke svému příbuznému [[Daniil Romanovič Haličský|Danielovi]] [[Haličsko-volyňské knížectví|Haličskému]]. Brzy na to Vykintas sebral mohutnou koalici, která měla pomoci získat zpět zabraná území a dosadit na trůn [[Tautvilas|Tautvila]]. Koalici tvořili: Vykintovi západní [[Žemaité]] (východní Žemaité tehdy podporovali Mindaugase), [[Jotvingové]], [[Řád mečových bratří|mečoví bratři]] a [[Daniil Romanovič Haličský|Danielovi]] Haličané. V roce [[1250]] Tautvilas přibyl do [[Riga|Rigy]], kde jej pokřtil Rižský arcibiskup [[Nikolaus von Nauen|Nikolaj]] (tím získal další výhodu proti v té době dosud nepokřtěnému Mindaugovi). Tautvila proto v Rize považovali za vážného pretendenta na litevský trůn. Když se ale nechal roku [[1251]] pokřtít i sám Mindaugas, přitom daroval [[Řád německých rytířů|řádu]] Vykintovu západní Žmuď a další území, [[Livonsko]] začalo podporovat Mindaugase. Kromě toho stříbrem si Mindaudas zajistil i dezerci jotvingů z koalice. Roku [[1251]] byl zbylou koalicí Vykinta, Tautvila a haličanů obléhán Mindaugův hrad [[Voruta]], ale dobyt nebyl a Mindaugas v odvetu zaútočil na Vykintův hrad [[Tverai]] (''Tvirement'') a jej obléhal. Hrad tehdy sice dobyt nebyl, ale v bojích byl Vykintas zraněn a Mindaugas zlomil proti sobě namířenou koalici. Tautvilas a Gedivydas uprchli do [[Volyň|Volyně]] a o Vykintovi od té doby nejsou nikde žádné zmínky.
