Vitráž: Porovnání verzí

Přidáno 6 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
(úprava)
m (Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Muzeum Sułkowskich - Zabytkowy Witraż.jpg|thumbnáhled|Rytíř s erbem ze zámku Sułkowských, [[Bielsko-Biała]]]]
 
'''Vitráž''' nebo odborněji '''vitraj'''<ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6849</ref><ref name="Akad.">Akademický slovník cizích slov, Academia, 2001 ({{ISBN |80-200-0607-9}})</ref> (z [[francouzština|franc.]] ''vitrail'' [vitraj] stejného významu; francouzské psané ''vitrage'' [vitráž] znamená zasklení, prosklená plocha; v češtině se tento rozdíl významů postupně setřel) je výtvarně pojednaná skleněná výplň okna nebo předmětu. Výplň okna bývá skládaná jako mozaika z čirých či častěji různobarevných, často i malovaných malých skel v olověných páskách a v olověném obvodovém rámu. Používala se od nejstarších dob jako dekorativní výplň oken významných staveb, v nové době je alternativou skleněných tabulí, např. v kostelních oknech. V přeneseném slova smyslu jde také o název techniky, která se používá k jejich zhotovení.
 
== Historie ==
[[FileSoubor:Stained glass windows in the Musée de l&#039;Œuvre Notre-Dame de Strasbourg Wissembourg.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Hlava Krista, 11. století, Štrasburk Wissembourg]]
[[Soubor:Vitraj v Katedrale sv. Vita v Praze.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Alfons Mucha|Muchova]] vitráž v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]] v Praze]]
[[Soubor:Ukřižování, vitráž Bartoloměj Kolín.jpg|220px|náhled|upright|Vitráž z [[Kostel svatého Bartoloměje (Kolín)|kostela sv. Bartoloměje]] v Kolíně, z doby [[Karel IV.|Karla IV.]]; v [[Národní galerie v Praze|Národní galerii]]]]
Barevné mozaikové výplně oken se objevují již v době římské [[Starověk|antiky]], kdy se užívaly k osvětlení v budovách lázní. Technologie vitráže se dále rozvíjela spolu se skleněnou mozaikou v nástupnických zemích Římské říše v Evropě i v [[Byzanc|Byzantské říši]]. Ze 6. století je doložena v byzantském chrámu Hagia Sofia v [[Konstantinopol]]i, z 10. století pochází nejstarší středoevropský příklad sklomalby technikou švarclotu ze Štrasburku. Největší rozvoj vitráže od konce 12. století a zejména ve ve 13. století souvisí se stavbou středověkých [[Katedrála|katedrál]], jejichž okna byla považována za zdroj vyzařování nebeské krásy na zemi<ref>Rosario Assunto: Die Theorie des Schönen im Mittelalter. DuMont Verlag Köln a.R. 1987</ref>. Tehdejší technologie neumožňovala výrobu velkých skleněných tabulí, skleněné tabulky nutno spojovat olověnými příčkami a rámečky. Rozvoj vitráží byl vysvětlenn francouzským ideologem katedrální architektury, opatem [[Suger]]em ze St. Denis u Paříže. Přikládal světlu a barvám zářícím z velkých chrámových oken mimořádný význam teologický a liturgický. Výroba barevných skel byla podmíněna zdokonalením techniky barvení ( převažovaly barvy modrá, červená a žlutá) a spojování skel, vyprofilovalo se jako samostatné [[umělecké řemeslo]], označované za sklenářství, sklenáři se latinsky nazývali ''vitreatores''. U figurálních výjevů z jednobarevných skel byla důležitá malba jejich tváří a stínování oděvů, které se provádělo technikou [[švarclot]]u, byla to černá barva smaltu z oxidů kovů, skleněného prášku a pojiva, vypalovala se se na skle při teplotě 600° C.
 
Jestliže se dříve technika vitráže používala převážně pro chrámy, kláštery a kostely, v pozdější době pronikla i do světských prostor a domácností – zdobí se jí okna a dveře nebo jejich části. Práce s menšími díly a rozvoj jemnějších, přesnějších technik vedlo mj. k výrobě různých dekorativních předmětů a šperků.
 
== Tiffany ==
Technika Tiffany není vitráž v pravém slova smyslu, i když výsledek je podobný.
Poprvé tento způsob výroby zavedl [[Louis Comfort Tiffany]]. Místo olověného profilu se používá [[měď|měděná]] fólie – páska různých šířek, z jedné strany je opatřena silným lepidlem (páska může být pod lepidlem i barvená, černá nebo postříbřená). Spojování jednotlivých opáskovaných dílků se provádí pomocí [[cín]]u. Je možné použít i menší kousky skla, výsledný předmět má jemnější – tenčí spoje. Barevná skla musí být pro tuto techniku přesně zabroušená (speciální bruskou na sklo s hlavou s diamantovým prachem). Skla mohou být čirá, opálová, poloopálová, nebo s různým povrchem.
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Krajsová
| jméno = Hanka
| příjmení2 = Řeřábková
421 473

editací