Viskózová vlákna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Revert 1 editace od 2A00:1028:9193:2866:1505:3E6A:F8C8:4285 (diskuse) na poslední revizi od Horst. (TW) značka: vrácení zpět |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[
'''Viskózová vlákna''' (mezinárodní zkratka: '''CV'''<!-- z kterého jazyka zkr pochází a je dobré sem napsat třeba proč -->) jsou výrobky z regenerované celulózy.<ref name="Kie">Kiessling/Matthes: ''Textil-Fachwoerterbuch'', Berlin 1993, {{ISBN
== Chemické složení ==
[[Soubor:Cellulose Haworth.svg|
[[Celulóza]], jako základní surovina pro výrobu viskózy, je přírodní [[polymer]], tedy organická sloučenina s molekulovým řetězcem.
'''Viskóza''' se získává '''regenerací''' celulózy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Untersuchung zur Regeneration
| url
| datum vydání = 2016
| datum přístupu = 2017-02-22
| vydavatel = Academia
| jazyk = německy
}}</ref>
== Historický vývoj ==
V roce 1855 objevil Švýcar ''Audemars''<!-- celé jméno, [[WP:ES]] --> nitrocelulozu, ze které [[Hilaire de Chardonnet]] v roce 1884 poprvé vyrobil [[textilní vlákno]]. Na technologii obdržel francouzský patent a začal vlákno průmyslově vyrábět.
Ve 20. století bylo vyvinuto několik druhů modifikovaných viskózových vláken:
* polynozické (1951 Japonsko)<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Polynosic fiber
| url
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-02-22
| vydavatel = CAMEO
| jazyk = anglicky
Řádek 36:
| nedostupné = ano
}}</ref>
* vlákno ''Tencel'' (zvlákňování v rozpouštědle) 1992<ref name="Sin">Sinclair: ''Textiles and Fashion'', Elsevier 2014, {{ISBN
Spotřeba viskózových vláken byla celosvětově poprvé zaznamenána v roce 1930 s cca 240 000 tunami, v roce 1960 se odhadovala na 2 miliony tun a v roce 1973 na 4 miliony tun.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 48:
| datum archivace = 2017-03-02
| nedostupné = ano
}}</ref> V roce 2014 dosáhla spotřeba 6 milionů tun, na jejich výrobě se podílelo asi 30 firem<ref name = "Hol">
| titul = Die eigentliche Baumwolle
| url
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-02-22
| vydavatel = proHolz
| jazyk = německy
}}</ref> Jednou z největších je rakouská firma [[Lenzing AG]] (17% podíl), ke které patří také závod v moravskoslezském [[Paskov]]ě
| titul = Die eigentliche Baumwolle
| url
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-02-22
| vydavatel = proHolz
| jazyk = německy
}}</ref>
== Výroba ==
[[Soubor:Rayon_synth.png|
Surovina k výrobě viskózového vlákna je celulóza vyrobená síranovou technologií z bukového (v Evropě) nebo smrkového a eukalyptového dřeva (v Asii).<ref name = "Fok">{{Citace elektronické monografie
| titul = Fokus Mehrwert
Řádek 77:
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Manufacturing
| url
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-02-22
}}</ref>
Z celulózy se rozpuštěním v hydroxidu sodném v přítomnosti sirouhlíku CS<sub>2</sub> tvoří xanthogenát, ze kterého po průchodu tryskou v lázni z kyseliny sírové a síranu zinečnatého vzniká nepřetržitě textilní vlákno. Vlákno se potom zjemňuje dloužením, chemicky upravuje a případně stříhá na délku podle podmínek dalšího použití.
Vedle základního typu vlákna se (zpravidla s pomocí chemické úpravy zvlákňovací lázně) vyrábějí modifikované druhy, např. [[lyocell]], vysoce pevná, [[modalová viskózová vlákna|polynozická]], vlákna se [[hořlavost textilií|sníženou hořlavostí]] (FR) aj.<ref name = "Pos"> Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 164-172</ref>
Řádek 100:
}}</ref>
Vlákna se vyrábějí v jemnostech 0,9 – 28 [[tex (jednotka)|dtex]], [[filament]]y od 6,7 tex f18 až do 200 tex f700.<ref name = "Pos"/>
Většina vláken se stříhá na délku 20–60<!-- jednotku pls --> (hlavně ke zpracování na [[bavlnářská příze|bavlnářské příze]]), <ref name = "Sin"/> na začátku 21. století se asi 10 % zpracovává na netkané textilie<ref name="Net">Jirsák/Kalinová: ''Netkané textilie'', TU Liberec 2003, {{ISBN
== Vlastnosti ==
Viskózová vlákna všech druhů mají specifickou hmotnost 1,52 cN/cm³ a vysokou navlhavost (26–28 %).
Standardní vlákna mají nízkou pevnost a vysokou tažnost za mokra, jsou sráživá při vyšších teplotách a hořlavá. Snadno se barví a bělí, po vyprání mají jen nízký sklon ke třepení a [[žmolkování]].<ref name = "Pos"/>
Průměrná cena viskózových vláken dosahovala ve druhé dekádě 21. století cca 2 USD/kg.<ref name = "Fok"/>
Srovnání fyzikálně mechanických vlastností některých druhů viskózových vláken s bavlnou:<ref name = "Pos"/>
{| class="wikitable"
Řádek 125:
|}
== Použití ==
[[Soubor:Rayon closeup 1.jpg|
* [[Stapl]]ové příze z viskózové [[stříž]]e se vyrábějí převážně ze směsi s přírodními a umělými vlákny v jemnostech asi do 10 tex.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The Development of Viscose Industry
Řádek 138:
}}</ref>
:Tkaniny a pleteniny z nich se používají na svrchní ošacení, spodní prádlo, bytové a dekorační textilie a ručně pletací příze
* [[Filament]]ové příze se zpracovávají tkaním (asi 80 %) nebo pletením s použitím především na podšívkovinu, pneumatikové kordy
* [[Netkané textilie]] z viskózových vláken jsou známé hlavně ze zdravotnických potřeb<ref name = "Pos"/>
== Reference ==
Řádek 145:
== Literatura ==
* Alfons Hofer, ''Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte'', str. 108-155 , 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, {{ISBN
* T.Meyer zur Capellen: ''Lexikon der Gewebe'', Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, {{ISBN
[[Kategorie:Textilní vlákna]]
|