Lev Davidovič Trockij: Porovnání verzí

Přidáno 18 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
m (Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy)
== Život ==
=== Před rokem 1917 ===
[[Soubor:Leo Trotzki 1888.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|Osmiletý Lev Bronštejn, 1888]]
Narodil se na ukrajinském venkově. Jeho původní jméno bylo ''Lev Davidovič Bronštejn''. Jeho otec David Leontyjevič Bronštejn (1847–1922) se díky svým schopnostem a pracovitosti stal poměrně bohatým sedlákem a malý Lev tak vyrůstal v dobré rodině. Od útlého věku se zajímal o literaturu a i přes poměry, ze kterých pocházel, mu učaroval [[marxismus]]. Už v poměrně raném věku byl politicky aktivní. Kvůli své činnosti byl vyloučen z vysoké školy a roku 1902 [[deportace|deportován]] carskými úřady na [[Sibiř]]. Poprvé unikl a opustil zemi pod jménem Trockij (které si vypůjčil od vězeňského dozorce) a vydal se do [[Spojené království|Velké Británie]]. Ještě v tomtéž roce byl po návratu domů znovu deportován na Sibiř.
 
 
=== Říjnová revoluce ===
[[FileSoubor:ParvusTrotskiDeich.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|Trockij s [[Alexander Parvus|Alexandrem Parvusem]] (vlevo) a [[Leo Deutsch]]em (vpravo) ve vězení v roce 1906]]
S Leninem se postupně názorově sbližoval. Do Petrohradu dorazil na začátku května roku 1917. Na sjezdu bolševické strany se rozhodlo, že se v dohledné době uskuteční ozbrojené povstání proti Prozatímní vládě, Trockij ovšem prosazoval pozdější začátek povstání než Lenin, který naléhal na co nejdřívější termín. Mezi oběma vůdci tak probíhal dočasný spor ohledně metod boje.<ref name="pacner21">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran = 720
| strany = 21-23
| isbn = 978-80-7243-597-5
| url-access = registration
| url = https://archive.org/details/trotskybiography00serv
}}</ref> Tuto funkci však Trockij odmítl, protože se obával, že by ho obyvatelstvo nepřijímalo dobře kvůli jeho židovskému původu. Stal se však lidovým komisařem zahraničních věcí a v této funkci musel překousnout uzavření [[Brestlitevský mír|brestlitevského separátního míru]] s Německem v [[První světová válka|1. světové válce]], s nímž hluboce nesouhlasil<ref name="pacner44">Pacner, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. S. 44</ref> (samotného aktu podpisu se 3. března 1918 nezúčastnil). O deset dní později změnil resort a stal se lidovým komisařem vojenství a námořnictva.<ref name="pacner44" />
 
Ačkoliv neměl žádné vojenské vzdělání ani zkušenosti z boje, počínal si v této funkci velmi zdatně.{{Doplňte zdroj}} V [[Ruská občanská válka|ruské občanské válce]], kdy sovětský stát bojoval o samotné přežití proti různorodým opozičním skupinám, projevil své mimořádné organizační schopnosti i osobní statečnost, když se osobně nebál účastnit velmi rizikových operací.{{Doplňte zdroj}} Zároveň však ukázal svoji nemilosrdnost, když morálku a disciplínu nastoloval popravováním všech, u nichž měl podezření ze vzpoury nebo z nesouhlasu se svým způsobem velení. V květnu 1918 vydal rozkaz, že [[Československé legie|českoslovenští legionáři]], přesouvající se po železnici do [[Vladivostok]]u, mají být odzbrojeni nebo zastřeleni. (Tím odstartoval krvavé boje mezi legionáři a bolševiky.)<ref name="pacner62">Pacner, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. S. 62-66</ref> Za svoji krutost byl dokonce kritizován příslušníky vlastní strany. V každém případě výrazně přispěl ke konečnému vítězství bolševiků.<ref>{{Citace monografie
| url-access = registration
| url = https://archive.org/details/trotskybiography00serv
}}</ref>
 
Trockij se však zdaleka neomezoval jen na vojenské záležitosti, a když nezuřily boje, snažil se aktivně ovlivňovat i další oblasti života. Těžkou ekonomickou krizi na počátku 20. let chtěl [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] vyřešit přechodem od [[válečný komunismus|válečného komunismu]] k takzvané [[Nová ekonomická politika|Nové ekonomické politice]], která ve skutečnosti zaváděla prvky tržního hospodářství, a to zejména v zemědělství. Trockij s NEP postupem času stále více nesouhlasil, protože odmítal jakékoliv náznaky [[kapitalismus|kapitalismu]] v sovětské společnosti. Prosazoval maximální centralizaci a kladl důraz na úlohu státního hospodářského plánu, jemuž se měl kompletně podřídit ekonomický život.
 
==== Politické cíle ====
[[FileSoubor:19260730-burial dzershinsky moscow.jpg|thumbnáhled|Trockij a [[Josef Stalin|Stalin]] nesoucí rakev [[Felix Edmundovič Dzeržinskij|Felixe Dzeržinského]] 30. července 1926.]]
Trockij věřil v konec [[kapitalismus|kapitalismu]] a nastolení [[komunismus|komunismu]] na celém světě, k němuž se mělo dospět násilnými revolucemi ve všech zemích. Hovořil o permanentní revoluci. Podporoval jakékoliv snahy o převrat a nastolení [[diktatura proletariátu|diktatury proletariátu]]. Jednoznačně prosazoval používání násilných metod a po říjnové revoluci podporoval i fyzické likvidace odpůrců nového režimu; sám v této souvislosti hovořil o teroru, který plně schvaloval. Jako mocný politik v SSSR se vždy zasazoval o podporu snah o uchvácení moci komunisty v dalších zemích. Jeho cílem ve 20. letech byla především úspěšná revoluce v Německu, k níž však i přes opakované pokusy nedošlo. Z této své pozice důrazně kritizoval Stalina a jeho „socialismus v jedné zemi“.
 
 
=== Vyhnanství (1929–1940) ===
[[Soubor:Trotsky grave.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|upright|Trockého hrob]]
[[Soubor:Leon Trotsky and American admirers. Mexico - NARA - 283642.tif|thumbnáhled|rightvpravo|Trockij s americkými soudruhy, včetně Harry DeBoera (vlevo) v Mexiku nedlouho před svým zavražděním, 1940]]
Většina zemí, včetně Československa, nebyla Trockého ochotna přijmout. Souhlas se podařilo získat pouze od [[Turecko|tureckého]] vůdce [[Mustafa Kemal Atatürk|Mustafy Kemala]]. Trockij tak nalezl dočasné útočiště na ostrůvku [[Büyükada]] poblíž [[Istanbul]]u. Mimo jiné žádal o [[azyl]] v Německu, ale to mu nedovolilo ani lázeňský pobyt. Umožněna mu byla pouze přednáška v [[Dánsko|dánské]] [[Kodaň|Kodani]] koncem roku [[1932]]. V lednu [[1933]] zasáhla Trockého těžce sebevražda jeho dcery a po nástupu [[Adolf Hitler|Hitlera]] v Německu musel definitivně pohřbít naději na světovou revoluci. Téhož roku mu byl povolen pobyt ve Francii, ze které byl o rok později vykázán, protože unikl svým strážcům a sešel se se zástupci [[Kominterna|Komunistické internacionály]]. Při vyšetřování navíc prohlásil, že je starý spiklenec a uvedl, že připravuje vznik [[Čtvrtá internacionála|IV. internacionály]], která by se postarala o světovou socialistickou revoluci. Nakrátko pobýval v [[Norsko|Norsku]], které si však jeho podporu kvůli snaze o dobré vztahy se [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovým]] [[Sovětský svaz|SSSR]] brzy rozmyslelo. Trvalý azyl mu nakonec poskytla mexická vláda, a to roku 1936.
 
| isbn = 978-80-7432-129-0
}}
* [[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN |978-80-87173-47-3}}, str.12 - 25, 30, 40 - 53, 62, 71
* A. Zubov, Dějiny Ruska 20. století. Praha: Argo 2014. Str. 382n.
 
 
{{DEFAULTSORT:Trockij, Lev Davidovič}}
 
[[Kategorie:Sovětští politici]]
[[Kategorie:Sovětští ministři zahraničí]]
421 137

editací