Pavel Tigrid: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Pocty: odrážka |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - politik
| jméno = Pavel Tigrid, [[Čestný doktorát|dr. h. c.]]<ref name="DHC">[http://www.cuni.cz/UK-112.html Čestné doktoráty Univerzity Karlovy od roku 1990]</ref>
| obrázek = Pavel_Tigrid.jpg
| popisek =
| úřad = 2. [[Seznam ministrů kultury České republiky|ministr kultury České republiky]]
| od = [[19. leden|19. ledna]] [[1994]]
Řádek 13:
== Profesní dráha ==
Pavel Tigrid emigroval poprvé v roce 1939, přes Německo a Francii do Anglie. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] působil v [[Londýn]]ě. Podílel se na exilovém vysílání v rádiu BBC<ref>VALTROVÁ, Marie – [[Ota Ornest|ORNEST, Ota]]. ''Hraje váš tatínek ještě na housle?''. Praha: Primus, [[1993]], str. 60, 96, {{ISBN
Bezprostředně po konci války se v červnu 1945 z Londýna vrátil na vyžádání komunistického ministra informací [[Václav Kopecký|Václava Kopeckého]], který ho chtěl angažovat do vysílání Československého rozhlasu, z čehož následně sešlo a Pavel Tigrid se dále neživil slovem, ale textem. Byl šéfredaktorem týdeníku ''Vývoj'' a přátelil se s [[Jiří Kovtun|Jiřím Kovtunem]], s nímž ho spojovalo také antikomunistické smýšlení<ref>[https://plus.rozhlas.cz/dve-ceskoslovenske-historie-pribehy-historiku-jiriho-kovtuna-a-milose-hajka-7663827#player=on]</ref>. Po emigraci z roku 1948 se sešli ve Frankfurtu nad Mohanem.
Řádek 24:
V roce 1956 v reakci na maďarské události začal vydávat čtvrtletník [[Svědectví (časopis)|Svědectví]],<ref name="Albertov">{{Citace monografie
| příjmení = Müllerová
| jméno = Alena
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Hanzel
Řádek 35:
| isbn = 978-80-7422-002-9
| kapitola = Slovníček
| strany = 284
| jazyk =
}}</ref> s jehož redakcí, ženou i dětmi přesídlil na pozvání nakladatele Walkera roku 1959 do Paříže. V té době již on i jeho rodina získali americké státní občanství. V Paříži byl Tigrid
Svědectvím, které četlo stále více Čechů a mezi nimi i komunistů, se Tigrid výrazně zasloužil o start Pražského jara 1968.
Až do konce svého života byl externím spolupracovníkem Svobodné Evropy, odkud ostře vystupoval proti totalitní zvůli komunistického režimu s typickým vtipem a [[Sarkasmus|sarkasmem]]. Dlouhodobě také spolupracoval se [[Zdeněk Mastník|Zdeňkem Mastníkem]] v Londýně (vedoucím sekce českého vysílání BBC) a jeho knihkupectvím. Podílel se spolu s ním také na tajném Marshallově plánu,{{Fakt/dne|20160519215834|}}zejména v oblasti poválečné pomoci Československu, který probíhal v režimu nejpřísnějšího utajení. Představiteli [[Komunistická strana Československa|KSČ]] byl považován za nejnebezpečnějšího představitele exilového protikomunistického odboje.{{Doplňte zdroj}}
Řádek 59:
== Citát ==
{{Citát|Počátkem června 1944 jsem dostal dlouhý dopis od Pavla Tigrida. Psal mi při ranní službě mezi dvěma zpravodajskými relacemi. Mimo jiné líčil účinky nové nacistické zbraně, dálkově řízených bomb V2, jichž denně dopadlo na Londýn osm až deset. Konec jeho dopisu, který psal na anglickém psacím stroji zněl takto: "Promin, ze jsem nestacil udelat hacky a carky, nebot prave vypukla invaze. A ohlasil jsem si ji!" |[[Ota Ornest]]<ref> VALTROVÁ, Marie – [[Ota Ornest|ORNEST, Ota]]. ''Hraje váš tatínek ještě na housle?''. Praha: Primus, [[1993]], str. 98, {{ISBN
== Knihy ==
[[Soubor:Gedenktafel Tigrid.jpg|
* ''Politická emigrace v atomovém věku'', Paříž 1968; Kolín nad Rýnem: INDEX, 1974 (doplněné vydání); Praha: Prostor, 1990
* ''Why Dubcek fell'', London: MacDonald, 1971
Řádek 79:
* roku [[1994]] převzal Pamětní medaili Edvarda Beneše,
* roku [[1995]] mu byl propůjčen [[Řád Tomáše Garrigua Masaryka|Řád T. G. Masaryka]] I. třídy.<ref>[http://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/statni-vyznamenani/rad-t-g-masaryka/seznam-vyznamenanych.shtml Řád Tomáše Garrigua Masaryka – seznam vyznamenaných]</ref>
* v roce [[2000]] obdržel nejvyšší [[Záslužný řád Spolkové republiky Německo
* v [[2000|témže roce]] [[Cena Ferdinanda Peroutky|Cenu Ferdinanda Peroutky]]{{Doplňte zdroj}} a Cenu Nadace Pangea za úsilí o nápravu věcí lidských,
* dne [[10. duben|10. dubna]] [[2007]] byla na domě v ulici Croix des petits champs v [[Paříž
* dne 9. prosince [[2013]] byl jmenovám čestným občanem Semil in memoriam.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čestní občané města: Město Semily
Řádek 99:
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10123383458-pribehy-slavnych/408235100211007-zivot-mezi-schonfeldem-a-tigridem/
| datum_přístupu = 2020-05-22
}}</ref> Tigridův praděd Pavel Schönfeld byl nájemcem semilského pivovaru a majitelem nemovitostí, za svoji činnost pro blaho města byl oceněn čestným občanstvím města Semily(1857). Otec Pavla Tigrida byl bratrancem spisovatele [[Ivan Olbracht|Ivana Olbrachta]] a synovcem [[Antal Stašek|Antala Staška]] (občanským jméno spisovatele
Pavel Tigrid měl se ženou Ivanou syna a dvě dcery, kteří všichni žijí ve Francii.
Řádek 111:
* {{Citace monografie | příjmení = Kosatík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kosatík | titul = Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 280 | isbn = 978-80-204-2307-8}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kosatík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kosatík | titul = Tigrid, poprvé : Průvodce životem inteligentního muže ve dvacátém století | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 352 | isbn = 978-80-204-2026-8}}
* VALTROVÁ, Marie – [[Ota Ornest|ORNEST, Ota]]. ''Hraje váš tatínek ještě na housle?''. Praha: Primus, [[1993]], str. 26, 36, 43, 48, 55, 57, 60, 63, 65, 92, 95, 96, 98, 102, 107–110, 112, 113, 182–4, 186, 207, 209, 350–353, 358, {{ISBN
* {{Citace monografie | příjmení = Preclík | jméno = Vratislav | odkaz na autora = Vratislav Preclík | titul = Masaryk a legie | vydavatel = Paris | místo = Karviná, Praha | rok = 2019 | počet stran = 219 | isbn = 978-80-87173-47-3}}
|