Textilní průmysl: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 37.48.63.84 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jklamo značka: rychlé vrácení zpět |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Textilní průmysl''' je odvětví ekonomiky, které zahrnuje všechna zařízení sloužící k výrobě [[Textilie|textilií]] a oděvů průmyslovým způsobem. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Industrie
| url = http://wirtschaftslexikon.gabler.de/Definition/industrie.html?extGraphKwId=10387
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-08-01
| vydavatel = Gabler Wirtschaftslexikon
| jazyk = německy
}}</ref>
Výroba je většinou
| titul = Geografie průmyslu
| url = http://zemepis-otazky.studentske.cz/2008/06/geografie-prmyslu.html
| datum vydání = 2008
| datum přístupu = 2017-08-01
| vydavatel = Studentské.cz
| jazyk = česky
}}</ref>
== Členění textilních podniků ==
<ref>Lösch: ''Die Textilkonjunktur im Rahmen des allgemeinen Wirtschaftsablaufs'', Springer-Verlag 2013, {{ISBN
* výrobu staplových přízí (přádelna [[bavlna|bavlnářská]], [[ovčí vlna|vlnařská]], [[lýková vlákna|lýkových vláken]], [[vigoň|vigoně]] atd)
Řádek 30:
Výroba v textilní továrně se může zakládat na zpracovávání materiálu na jediném druhu strojů, obvykle se však výroba organizuje v linkách, které sestávají v podstatě z řady strojů s často velmi rozdílným výkonem.
(Extrémní příklady: Materiál při výrobě [[česaná příze|česané vlněné příze]] <ref>Souček a kol.: ''Technologie přádelnictví'', SNTL Prah 1986, str. 240</ref> nebo [[manšestrová tkanina|manšestrové tkaniny]] <ref>Peter/Routte: ''Grundlagen der Textilveredlung'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, {{ISBN
V podnicích se často spojují nebo kombinují dva výrobní stupně (např. výroba a zušlechťování příze, stuhárna se splétáním šňůr, pletárna s konfekcí úpletů apod.). Jen ojediněle se podniky zabývají celým řetězem výroby od vlákenné suroviny až po ušitý oděv „pod jednou střechou“. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The Structure of the Textile Indunstry
| url = http://www.ehow.com/info_7960733_business-opening-textile-manufacturing-company.html
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-08-01
| vydavatel = eHow
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Řádek 43:
Vedle technických parametrů je velikost podniku závislá na řadě ekonomických nebo i politických faktorů. Textilní průmysl zaměstnával do 80. let minulého století v jednotlivých státních podnicích ve východní Evropě a (před [[globalizace|globalizací]]) i v západoevropských akciových společnostech často 2000-4000 pracovníků. V první dekádě 21. století však např. zbyla v českém textilu jen asi pětina podniků s více než 1000 zaměstnanci <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Panorama zpracovatelského průmyslu
| url = http://zemepis-otazky.studentske.cz/2008/06/geografie-prmyslu.html
| datum vydání = 2006-09-08
| datum přístupu = 2017-08-01
| vydavatel = Ministerstvo průmyslu a obchodu
| jazyk = česky
}}</ref> a v Německu průměrný podnik zaměstnával asi 105 pracovníků. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = 1,9 Prozent Umsatzwachstum
| url = http://www.bpb.de/apuz/198384/wirtschaftsmacht-modeindustrie-alles-bleibt-anders?p=all
| datum vydání = 2016-03-02
| datum přístupu = 2017-08-01
| vydavatel = textile+mode
| jazyk = německy
}}</ref>
Řádek 59:
Textilní průmysl se vyvinul z manufakturní výroby. Rozhodující pro přechod na průmyslovou výrobu bylo zavedení pohonu většího počtu strojů nezávislého na lidské práci. Za první průmyslový závod v textilním oboru se považuje továrna na výrobu [[přírodní hedvábí|hedvábné příze]] v anglickém Derby se stroji poháněnými [[vodní kolo|vodním kolem]], která byla v roce 1722 uvedena do provozu. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Etapizace vzniku a rozvoje průmyslu
| url = http://zemepis-otazky.studentske.cz/2008/06/etapizace-vzniku-rozvoje-prmyslu.html
| datum vydání = 2007
| datum přístupu = 2017-08-01
| vydavatel = Studentské.cz
| jazyk = česky
}}</ref> Do té doby byly známé jen menší dílny se stroji poháněnými částečně [[žentour]]em.
Řádek 68:
Nejstarším průmyslovým textilním podnikem v českých zemích byla pravděpodobně ''Offermannova továrna na sukno'' v Brně, která vznikla asi v 90. letech 18. století přestavbou z manufaktury. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Historie textilního průmyslu
| url = https://is.muni.cz/th/179259/ff_b/text.txt
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-08-01
| vydavatel = Masarykova Univerzita Brno
| jazyk = česky
}}</ref>
Koncem 18. století byl v Anglii vynalezen spřádací stroj a mechanický tkací stroj, které značně přispěly ke zprůmyslnění textilní výroby, manufaktury však byly stále ještě důležitou součástí ekonomiky. V roce 1785 byl pro přádelnu v Papplewicku (u [[Nottingham]]u) instalován první [[parní stroj]] v textilním průmyslu s úkolem pumpovat vodu na vodní kolo, aby se zajistil nepřetržitý běh. Teprve asi od roku 1790 poháněl parní stroj (přes [[transmise]]) textilní stroje. <ref>Mecheels, Vogler, Kurz: ''Kultur- und Industriegeschichte der Textilien'', Hohensteininstitute Bönningheim 2009, {{ISBN
V 19. století se textilní průmysl rozšířil z Anglie do západní a střední Evropy a do USA. Vlivem nesčetných vynálezů, zvětšování výrobních jednotek, zlepšení organizace práce atd. se snížil ve stoletém období podíl lidské práce např. na výrobu 1 kg příze z 20 na 0,5 hodiny a na 100 m tkaniny ze 150 na 10 hodin. <ref>Talavášek: ''Tkalcovská příručka'', SNTL Praha 1980, str. 27</ref>
Řádek 96:
Velká většina textilií se vyrábí v Asii, přesnější údaje o produkci jednotlivých států se však dají sotva získat. Např. každoroční podrobné analýzy čínského textilního průmyslu jsou k dostání za 2800 US$. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Research Report
| url = https://pdf.marketpublishers.com/shcri/research_report_on_chinese_textile_industry_2010_2011.pdf
| datum vydání = 2012
| datum přístupu = 2017-08-01
| vydavatel = Market Publishers
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Řádek 105:
O indickém textilu je známo, že v roce 2016 produkoval (při totálně zastaralých strukturách) s cca 120 miliony pracovníků zboží za cca 120 miliard US$. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Textile Industry in India
| url = https://www.ibef.org/industry/textiles.aspx
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-08-01
| vydavatel = IBEF
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Řádek 147:
|}
<sup>1)</sup> Německý textilní a oděvní průmysl zaměstnával v roce 1980 cca 550 000 lidí. <ref>Breitenmacher: ''Struktur und Wachstum – Textil'', Duncker & Humblot 1981, {{ISBN
<sup>2)</sup> V českém průmyslu textilu a oděvů bylo v roce 1989 zaměstnáno 170 000 lidí. <ref>''Statistická ročenka ČSFR 1990'', SNTL Praha 1990, {{ISBN
V roce 2010 se v EU (včetně Turecka) podílelo pět největších výrobců na celkovém obchodním obratu asi třemi procenty: <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Umsatz de führenden Textilhersteller 2012
| url = https://de.statista.com/statistik/daten/studie/244716/umfrage/umsatz-der-groessten-textilhersteller-in-europa/
| datum vydání = 2011
| datum přístupu = 2017-08-01
| vydavatel = statista
| jazyk = německy
}}</ref>
Řádek 175:
== Odbyt výrobků textilního průmyslu ==
Na konci 20. století zaplatili spotřebitelé na celém světě ročně za textilie (včetně oděvů) '''1,5 bilionu US$'''. <ref>Wulfhorst: ''Textile Fertigungsverfahren'', Hanser 1998, {{ISBN
V roce 2009 exportoval textilní průmysl výrobky za 528 miliard US$, <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = International Trade Statistics 2010
| url = https://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2010_e/its2010_e.pdf
| datum vydání = 2010
| datum přístupu = 2017-08-01
| vydavatel = WTO
| jazyk = anglicky
}}</ref> na kterých se podílela Čína (včetně Hongkongu) se 45%, ostatní asijské státy 13, Itálie 6, Německo 5,7 a USA 4%.
Řádek 191:
V roce 2015 byl zaznamenán celosvětový výnos z prodeje (ve výrobních cenách):
* příze a plošných textilií = 600 miliard €
* tkaných oděvů (bez pletenin a bytových textilií) = 760 miliard €.
Do roku 2020 se měl zvýšit výnos u textilní výroby o 7 % a u výroby oděvů o 5 %.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Market Size of the Global Textile an Apparel Industry
| url
| datum vydání = 2017-06-06
datum přístupu = 202-01-14
| vydavatel = University of Delaware
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Řádek 206:
<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = A New Textiles Economy
| url
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2018-07-15
| vydavatel = Ellen MacArtur Foundation
| jazyk = anglicky
Řádek 214:
V roce 2017 vydala nadace ''Ellen MacArtur Foundation'' studii o podmínkách výroby a spotřeby oděvních textilií s kritikou jejich negativního vlivu zejména na životní prostředí. Pod názvem '''A New Textiles Economy''' předkládá návrhy na změny v systému využívání zdrojů a organizaci výroby i spotřeby.
Na studii pracovalo několik desítek odborníků, nadaci podpořila řada významých obchodních
Studie vychází ze skutečnosti, že ve 2. dekádě 21. století se ve světě zabývá více než 300 milionů lidí výrobou oděvních textilií (od zpracování vláken až po hotové oděvy) v roční hodnotě 1,3 bilionů USD.
Při výrobě se spotřebuje ročně 93 miliard
Hotové textilie se (v celosvětovém průměru) oblékali v roce 2002 asi 200 x, do roku 2016 se snížila četnost použití na 130. Odhozené, neporušené oděvy představují roční ztrátu na hodnotě téměř 0,5 bilionu USD. Jen asi 1 % použitých oděvů se [[recyklace textilií|recykluje]] k výrobě nových textilií.
Studie navrhuje řadu opatření zejména s cílem zaměřit systém prodeje a výroby na textilie
* které obsahují neškodné suroviny a pomocné látky z obnovitelných zdrojů,
* v jejichž ceně jsou započítány skutečné náklady za spotřebované zdroje (voda, CO<sub>2</sub> atd)
* vyrobené se sníženým odpadem a z recyklovaných materiálů
* které mají trvalejší hodnotu s vyšší četností používání
|