Sefardští Židé: Porovnání verzí

Přidáno 8 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: oprava ISBN
m (Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020)
m (Robot: oprava ISBN)
 
=== Po roce 1492 ===
V roce [[1492]] po dokončené [[Reconquista|reconquistě]] byli Židé ze Španělska a následně i [[Portugalsko|Portugalska]] vypovězeni. Řada Židů ve Španělsku zůstala, především jako konvertité ke křesťanství (z nichž řada praktikovala křesťanství pouze zdánlivě a doma stále udržovala židovské zvyky). Těmto konvertitům se hebrejsky říká ''anusim'' (dosl. donucení), byli také nazýváni ''conversos'' (konvertité), ve světě jsou ale známí pod španělským hanlivým označením ''marranos'' (prasata), které jim bylo dáno během působení [[inkvizice]]. Drtivá většina Židů volila odchod, ať už do severní Afriky, především do oblasti dnešního [[Maroko|Maroka]], nebo do [[Palestina|Palestiny]], [[Řecko|Řecka]] a na [[Balkán]] (tehdy pod vládou [[Osmanská říše|Osmanské říše]]). S sebou si nesli svůj vlastní jazyk, směsici středověké španělštiny a hebrejštiny – [[ladino]],<ref>PĚKNÝ, Tomáš. ''Historie židů v Čechách a na Moravě''. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. {{ISBN |80-85924-33-1}}. S. 201-202.</ref> dále vlastní [[liturgie|liturgický]] ritus ([[nosach]]) a [[sefardská výslovnost hebrejštiny|výslovnost hebrejštiny]], která dala základ pozdější výslovnosti moderní hebrejštiny (ivrit).
 
Podle některých historických odhadů opustilo tehdy Španělsko 150<ref name="Artera">ARTERA, Antonio Ubieto a kol. ''Dějiny Španělska''. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. {{ISBN |80-7106-117-4}}. Str. 200.</ref> až 250 tisíc lidí,<ref>Encyclopedia Judaica, heslo Sephardim</ref> asi 50&nbsp;000 dalších se raději nechalo pokřtít.<ref name="Artera"/> Podle tradice byl vypovídací edikt vydán na [[Tiš'a be-av|9. dne měsíce avu]] a mezi tehdejším židovstvem byl chápán zánik maursko-židovské kultury ve Španělsku jako naprostá katastrofa srovnatelná s porážkou starověkých židovských protiřímských povstání.
 
Množství Židů-marranů odcházelo též do zámořských kolonií Španělska a Portugalska jako námořníci a kolonizátoři, neboť moc inkvizice byla za oceánem mnohem menší. Sefardi se tak stali prvními židovskými obyvateli [[Amerika|Ameriky]]. V roce 1654 založilo 23 sefardských uprchlíků první [[synagoga|synagogu]].
421 150

editací