Rudý teror: Porovnání verzí

Přidáno 20 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: oprava ISBN
m (Robot: oprava ISBN)
 
'''Rudý teror''' byla v [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|sovětském Rusku]] kampaň masového [[Věznice|uvězňování]] a [[poprava|poprav]] vedená vládou [[Bolševici|bolševiků]]. Podle [[sovětská historiografie|sovětské historiografie]] Rudý teror oficiálně vyhlásil dne 2. září 1918 [[Jakov Sverdlov]], ukončen byl v říjnu 1918. Mnoho [[historik]]ů, počínaje [[Sergej Melgunov|Sergejem Melgunovem]], však tento pojem používá pro celé období [[Ruská občanská válka|Ruské občanské války]], tedy 1918-22<ref name="Melgunov">[[Sergei Melgunov|Sergei Petrovich Melgunov]], ''The Red Terror in Russia'', Hyperion Pr (1975), {{ISBN |0-88355-187-X}} See also: [http://www.paulbogdanor.com/left/soviet/redterror.pdf The Record of the Red Terror]</ref><ref name="Black">Nicolas Werth, Karel Bartošek, Jean-Louis Panné, Jean-Louis Margolin, Andrzej Paczkowski, [[Stéphane Courtois]], ''The [[Black Book of Communism]]: Crimes, Terror, Repression'', [[Harvard University Press]], 1999, hardcover, 858 pages, {{ISBN |0-674-07608-7}} </ref>. Masové represe byly vedeny bez soudních procesů tajnou policií [[Čeka]]<ref name="Radzinsky"> [[Edvard Radzinsky]] ''[[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]: The First In-depth Biography Based on Explosive New Documents from Russia's Secret Archives'', Anchor, (1997) {{ISBN |0-385-47954-9}}, pages 152-155</ref>, společně s elementy bolševické vojenské tajné služby [[GRU]]<ref name="Suvorov, Viktor 1984">Suvorov, Viktor, ''Inside Soviet Military Intelligence'', New York: Macmillan (1984)</ref>.
 
Záminek pro zahájení teroru bylo mnoho. Z nich například neúspěšný pokus [[Eser]]ů o převrat, zajmutí{{Doplňte zdroj}} vůdce [[Čeka|Čeky]] [[Felix Edmundovič Dzeržinskij|Felixe Dzeržinského]], zavraždění [[Německo|německého]] velvyslance [[Wilhelm von Mirbach-Harff|Wilhelma von Mirbacha]], [[smrt]] politiků [[V. Volodarskij|V. Volodarského]] a [[Mojsej Urickij|Mojseje Urického]] atd. Poslední kapkou byl [[30. srpen]] [[1918]], kdy se Eserka [[Fanny Kaplanová]] neúspěšně pokusila zabít [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]]. Přestože jeho zranění byla poměrně vážná, dokázal se Lenin zotavit (existují názory historiků, po sto letech, že šlo pouze o zinscenování atentátu, aby mohl být teror rozpoután). Fejga Chaim Kaplanová (rozená Roitenblat) byla [[3. září]] 1918 zastřelena a Sverdlov s Dzeržinským vyhlásili o den dříve, kdy byla odsouzena k smrti, teror. Vyšetřováním byl pověřen vrah cara Mikuláše II. čekista Jakov Jurovskij.
 
== Literatura ==
* Nicolas Werth, Karel Bartosek, Jean-Louis Panne, Jean-Louis Margolin, Andrzej Paczkowski, Stephane Courtois, ''Black Book of Communism: Crimes, Terror, Repression'', [[Harvard University Press]], 1999, hardcover, 858 pages, {{ISBN |0-674-07608-7}}. Chapter 4: ''The Red Terror''
* George Leggett, ''The Cheka: Lenin’s Political Police.'' [[Oxford University Press]], 1987, {{ISBN |0-19-822862-7}}
* [[Sergei Melgunov|Melgounov, Sergey Petrovich]] (1925) ''The Red Terror in Russia.'' London & Toronto: J. M. Dent & Sons Ltd.
 
421 473

editací