Bahenní sopka: Porovnání verzí

Přidáno 62 bajtů ,  před 11 měsíci
různé drobnosti a formality
(Odkazy, typografie, citační šablony, velikost obrázků, –SČ)
(různé drobnosti a formality)
[[Soubor:Mud volcano Salton Sea.jpg|náhled|vpravo|upright|Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících [[sopečné plyny|sopečných plynech]], zejména po [[síra|síře]]. Na obrázku je sopka u Salton Sea, [[Palm Springs (Kalifornie)|Palm Springs]], [[Spojené státy americké|USA]].]]
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]]. Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů.
 
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů.
 
== Výskyt ==
Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, především v regionu [[Qobustan (rajón)|Qobustan]], kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí [[sopečné plyny]], oheň a [[bahno]]. Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.
 
V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci [[Soos]] u [[Cheb]]u, která je největším místem jejich výskytu ve [[Střední Evropa|střední Evropě]].
 
== Princip ==
[[Soubor:Gas hydrates 1996.svg|náhled|Oblasti se zvýšeným výskytem plynových hydrátů, které jsou často i místy, kdy můžeme vidět bahenní sopky.]]
 
[[Princip]] bahenních sopek je jiný než u [[magma]]tických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští [[sediment]]y jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní [[kráter]]y tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako [[gejzír]] spolu s unikajícím plynem a drobným [[štěrk]]em.<ref name="sladky">{{Citace periodika
| příjmení = Sladký
Bahenní sopky jsou vázány na [[tektonika|tektonicky]] aktivní oblasti, na ložiska [[ropa|ropy]] a i [[zemní plyn|zemního plynu]].
 
== ReferenceVýskyt ==
Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, především v regionu [[Qobustan (rajón)|Qobustan]], kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí [[sopečné plyny]], oheň a [[bahno]]. Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.
 
V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci [[Soos]] u [[Cheb]]u, která je největším místem jejich výskytu ve [[Střední Evropa|střední Evropě]].
 
== VýskytOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== ExterníSouvisející odkazyčlánky ===
* [[Mofeta]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
 
{{Portály|Geografie}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Geologická terminologie]]
[[Kategorie:Vulkanologie]]
[[Kategorie:Země]]
[[Kategorie:Sopečná činnost]]