Lída Rakušanová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typografie
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 3:
 
== Životopis ==
Do 18 let žila v Českých Budějovicích, kde absolvovala Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka. V letech 1965 –1968 studovala na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] v Praze obory čeština, dějepis, jihoslovanské jazyky, estetika. Po srpnové okupaci 1968 přerušila na rok studium a odešla se svým budoucím manželem, fotografem Josefem Rakušanem, nejprve do Francie a pak do Německa, kde oba pracovali v továrně na pouliční osvětlení ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. O politický asyl v Německu požádali poté, co politbyro KSČ nazvalo v květnu 1969 okupaci „bratrskou pomocí“ a Moskvě za ni oficiálně poděkovalo. V červenci 1969 se ve Frankfurtu vzali a přestěhovali se do [[Mnichov]]a, kde se zapojili do aktivit československého exilu. Publikovali m.j. v exilovém časopisu ''Text'', jehož šéfredaktorem byl [[Sláva Volný]], jeden z nejvýraznějších redaktorů Československého rozhlasu za pražského jara. Spolu s ním pak vydávali manželé Rakušanovi na začátku 70.let po tři roky literární kalendář exilu ''Kalex''. V Německu studovala Lída Rakušanová na [[Mnichovská univerzita|mnichovské Ludwig-Maximilians-Universität]] germanistiku a slavistiku a stala se soudní překladatelkou.
=== Působení v exilu ===
V [[Svobodná Evropa|Rádiu Svobodná Evropa]] pracovala Lída Rakušanová od roku 1975 jako externistka v týdenním rozhlasovém magazínu „Rozhledy“ Slávy Volného a od února 1978 jako redaktorka v zahraniční a později ve vnitropolitické redakci RSE se zaměřením na Československo, střední a východní Evropu, NATO a EU. Kromě stovek politických komentářů připravovala pro RSE řadu let také pořad „Literatura bez censury“, četbu na pokračování z knih režimem zakázaných autorů, vydávaných v samizdatu a v exilových nakladatelstvích. Koncem 80. let 20. století se její hlas stal symbolem svobodného Československa natolik, že když po [[Listopad 1989|Listopadu 1989]] potřebují čeští filmaři nechat ve svých filmech jako dobovou kulisu zaznít vysílání RSE, žádají ji, aby je namluvila. Tímto způsobem už participovala na filmech Kolja, Kde domov můj, Fair play, Zemský ráj to na pohled, Osmy, ale také na rozhlasovém spotu „Sami jsme byli uprchlíci“ osvětové kampaně UNHCR.<ref>[http://www.fdb.cz/lidi/116717-lida-rakusanova.html Filmová databáze: Lída Rakušanová]</ref>
=== Působení po Listopadu 1989 ===
Když v polovině roku 1994 došlo k ukončení činnosti české redakce [[Svobodná Evropa|Svobodné Evropy]] v Mnichově, rozhodla se Lída Rakušanová pro dráhu volné novinářky. Přesídlila do Prahy, kde pokračovala nejen v externí spolupráci s následným českým vysíláním [[Svobodná Evropa|RFE]] v Praze<ref>[http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/lida-rakusanova-palachuv-odkaz--1162823 ČRo6, Lída Rakušanová: Palachův odkaz]</ref>, ale také s Českou televizí a Českým rozhlasem, a etablovala se pod jménem Ludmila Rakusan jako korespondentka ze střední Evropy pro periodika v německojazyčných zemích. V polovině 90.let měla v ČT vlastní talk show „Na pozvání Lídy Rakušanové“. V letech 1997–2003 natočila s režisérem a kameramanem Jiřím Krejčíkem ml. 23 půlhodinových dokumentárních sond do života transformující se české společnosti pro ČT.
 
Od poloviny 90 let působila pod jménem Ludmila Rakusan jako korespondentka z Prahy např. pro berlínský [[Der Tagesspiegel]], týdeník [[Rheinischer Merkur]], švýcarský list [[Finanz und Wirtschaft]], deník [[Passauer Neue Presse]] aj.
Řádek 20:
 
=== Ocenění ===
* 1993 laureátka ceny Žena Evropy, udělovaná EU <ref>{{Citace elektronického periodika |titul=České laureátky ceny Žena Evropy |url=http://zena-evropy.webz.cz/ |datum přístupu=2016-02-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090515144229/http://zena-evropy.webz.cz/ |datum archivace=2009-05-15 |nedostupné=ano }}</ref>
* 1997 [[Umělecká cena česko-německého porozumění]]
* 2000 Cena Jana Palacha
Řádek 29:
 
=== Novinářská práce ===
* Radio Svobodná Evropa (1975–1994)<ref>[http://grenzgeschichten.net/stories/view/460/ Im Dienst der Freiheit – Lída Rakušanová]</ref>
* Komentáře k dění v České republice a v Evropské unii: pravidelně na vlnách ČRo Plus<ref>[http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/1228570 Lída Rakušanová: Patnáct let Česko-německého fondu budoucnosti: Jak dál?]</ref><ref>[http://www.rozhlas.cz/informace/erko/_zprava/lida-rakusanova-aktualni-politicke-deni-komentovala-uz-v-emigraci--1448055 ČRo Dvojka: Lída Rakušanová: Aktuální politické dění komentovala už v emigraci]</ref> a na stránkách regionálních Deníků vydavatelství Vltava Labe Press.
 
=== Autorka knih ===
* 1997 Ludmila Rakušanová, Dagmar a Václav Havlovi, dva osudy v jednom svazku, nakladatelství Gallery Praha  {{ISBN |80-86010-07-4}}
* 1999 Ludmila Rakusan, Dagmar und Vaclav Havel, Eine Prager Geschichte nakladatelství Langen Müller, Mnichov, {{ISBN |3-7844-2733-2}} <ref>[http://www.welt.de/print-welt/article583511/Politiker-wider-Willen.html Recenze Die Welt, 1999]</ref><ref>[http://www.luise-berlin.de/lesezei/blz99_11/text33.htm Recenze Berliner LeseZeichen 1999]</ref>
=== Filmové dokumenty ===
* Genus Lída Rakušanová, pohledem Heleny Třeštíkové, Česká televize 1996
Řádek 43:
* {{NK ČR|jn19990209710}}
* [http://www.fdb.cz/lidi/116717-lida-rakusanova.html Filmová databáze: Lída Rakušanová]
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/215562210800014-13-komnata-lidy-rakusanove/ Třináctá komnata Lídy Rakušanové, režie Olga Sommerová, Česká televize 2015]
{{autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Rakušanová, Lída}}