Přivrácená strana Měsíce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m formulace |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[
'''Přivrácená strana Měsíce''' je měsíční hemisféra (polokoule), která je trvale obrácena směrem k [[Země|Zemi]]. Opačná polokoule se nazývá [[odvrácená strana Měsíce]]. [[Měsíc]] obrací k Zemi stále stejnou polokouli, protože doba jeho rotace osy je stejná jako doba jeho oběhu kolem Země. Tento stav se nazývá [[vázaná rotace]]. Díky osvětlení [[Slunce]]m se mění velikost viditelné části, dochází tzv. ke střídání [[Měsíční fáze|měsíčních fází]].
Protože je oběžná dráha Měsíce eliptická, díky [[librace|libracím]] můžeme ze Země pozorovat více než polovinu jeho povrchu – je to cca 59 %.<ref name="rukl1">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Měsíc - družice Země, str. 8, {{ISBN
== Popis ==
Přivrácená strana Měsíce je pokryta světlými a tmavými oblastmi. Někteří astronomové 17. století věřili, že tmavé oblasti jsou pokryty vodou a tvoří tak na Měsíci moře. Světlé části měsíčního povrchu pak měly být pevninami. I když se později zjistilo, že se na povrchu Měsíce nenachází voda, název oblastí (moře, [[latina|latinsky]] mare) jim zůstal. Měsíční moře jsou rozsáhlé impaktní pánve vyplněné měsíčními bazalty (čediči).
Na přivrácené části Měsíce se tak nachází [[Seznam moří na Měsíci|18 měsíčních moří]] a jeden oceán ([[latina|lat.]] oceanus). Stejně jako u pozemských moří mají i měsíční moře zálivy ([[latina|lat.]] sinus). Na přivrácené straně se nachází ještě dvě jezera ([[latina|lat.]] lacus). Vůči odvrácené straně Měsíce je jeho přivrácená polokoule bohatší na [[měsíční moře]]. Poměr je 31,2 % na přivrácené polokouli ku 2,6 % na odvrácené.<ref name=ruklodvr>[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Mapa celého Měsíce, str. 190, {{ISBN
Z vyvýšených částí jsou nejvýznamnější měsíční pohoří – [[Montes Apenninus]] (Apeniny), [[Montes Caucasus]] (Kavkaz), [[Montes Carpatus]] (Karpaty), [[Montes Jura]]. Že se na Měsíci nachází údolí a vrcholy, objevil již [[Galileo Galilei]] na začátku 17. století. Do té doby se lidé domnívali, že měsíční povrch je hladký.<ref name="Gabzyl154">Gabzdyl P.: Měsíc, AVENTINUM s.r.o., Praha 2006, {{ISBN
Další z výrazných prvků přivrácené strany Měsíce jsou krátery a jejich paprsky, jedná se především o kráter [[Tycho (kráter)|Tycho]] v jižní části a kráter [[Koperník (kráter na Měsíci)|Koperník]] poblíž středu měsíčního disku.
Unikátním útvarem přivrácené polokoule je světlý objekt [[Reiner Gamma]] nacházející se v západní části Oceánu bouří ([[Oceanus Procellarum]]).<ref name="rukl">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Galilaei, str. 82, č. mapového listu 28, {{ISBN
== Odkazy ==
Řádek 29:
| kapitola =
| strany =
| isbn = 80-85277-10-7
}} === Související články ===
|