Verze z 14. 1. 2020, 20:18 editovat Jvs (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 83 604 editací oprava referencí ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 6. 2020, 23:37 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 259 editací m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Proplétací stroj''' (angl.: ''stitch bonding machine'', něm.: ''Nähwirkmaschine'') je zařízení na výrobu speciálních ''výplňkových'' [[osnovní pletací stroj\|osnovních pletenin]] a proplétání vlákenných roun, které se řadí k tzv. [[netkané textilie\|netkaným textiliím.]] Princip proplétání: Proplétací [[pletací jehla\|dvoudílné jehly]] prostupují předkládaným výplňkem po celé pracovní šíři stroje tak, že na straně ''kladecích přístrojů'' vznikají spojovací [[klička (pletenina)\|kličky]] a za výplňkem [[očko (pletenina)\|očka]]. Proplétat se dají [[textil]]ní materiály v téměř každé formě, prakticky nejpoužívanější je zpevňování vlákenného [[rouno\|rouna]] a proplétání [[osnova (textil)\|osnovy]] s pásem příčných [[nit]]í.<ref name="Pos">Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 812-823</ref> == Proplétání rouna osnovními nitěmi == [[~~File~~Soubor:Principle of stitch bonding.jpg\|~~thumb~~náhled\|200px\|Schéma proplétacího zařízení]] Nákres vpravo znázorňuje proplétání vlákenného [[rouno\|rouna]] osnovní nití: Rouno z pavučinky od [[mykání\|mykacího stroje]] (4) se propichuje jehlou (1), ke které se přivádí kladecím přístrojem (2) proplétací nit (3). Pohybem jehly se za pomoci odrážcí platiny (5) vytváří kolem svazku vláken očka (6), spojením oček [[řetízková vazba pletenin\|řetízkovou]] nebo [[trikotová vazba pletenin\|trikotovou vazbou]] vzniká proplet (7). Proplétací stroj pracuje s otáčkami (= počtem propletených řádků) do 2 600 za minutu, zařízení s pracovní šířkou do 6 150 mm se většinou spojuje s [[mykání\|mykacími stroji]] do jednoho agragátu. Proplety s hmotností 30–3 000 g/m<sup>2</sup> se používají na dekorace, přikrývky, potahy, hadry na čištění aj.<ref name="May">{{Citace elektronické monografie \| titul = Technische Fortentwicklung \| url = https://www.hofer-vliesstofftage.de/vortraege/2006/2006-09.pdf \| datum vydání = 2006-11-09 \| datum přístupu = 2018-10-04 \| vydavatel = Karl Mayer \| jazyk = německy }}</ref> == Proplétání rouna svazky vláken == Tvořením [[očko (pletenina)\|oček]] přímo z vlákenného materiálu vzniká [[řetízková vazba pletenin\|řetízková vazba]]. Očka jsou vzájemně provázána a dávají propletu pevnost v podélném směru. Aby měl proplet dostatečnou pevnost, musí [[rouno]] obsahovat nejméně 20 % vláken delších než 40 mm. Zařízení používá zesílené proplétací jehly, které s pomocí zvláštní techniky zaplňují při každé otáčce stroje přiváděné rouno určitým množstvím vláken.<ref name="Pos"/> [[~~File~~Soubor:Maliwatt.jpg\|~~thumb~~náhled\|200px\|Výrobek z propletených svazků vláken]] Stroje pracují s maximálně 2 800 obr./min, proplety s hmotností 120–1 200 g/m<sup>2</sup> se používají na vnitřní stěny aut a bot, podklady koberců aj. <ref name="May"/> '''Trojdimenzionální proplety''' se vyrábějí technologií ''Kunit'' a ''Multiknit''. Vlákna rouna se shrnují kartáčky, které je tlačí do háčku pletací jehly, kde se tvoří očko. Na lícní straně propletu vyčnívají smyčky s výškou cca 10 mm. Multiknit vzniká dodatečným propichováním kunitu, smyčky dosahují až 16 mm. Použití: filtrace plynů, absobce olejových odpadů <ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Guide to Technical Textiles \| url = http://mimoza.marmara.edu.tr/~myukseloglu/_notes/Teknik%20Tekstiller.pdf \| datum vydání = 2009-07-10 \| datum přístupu = 2018-10-04 \| vydavatel = Karl Mayer \| jazyk = anglicky }}</ref> == Spojování osnovy s příčnými nitěmi proplétáním == [[~~File~~Soubor:Multiaxial Fabrics.svg\|~~thumb~~náhled\|200px\|Struktura multiaxiálního propletu]] Na nitě základní osnovy se kladou jako výplněk pásy z 30–90 paralelně řazených „[[útek\|útkových]]“ nití a spojují se s ní propletením nitěmi vazné osnovy (německé ''Malimo'', český ''Arachne-Arutex'' aj.). Příčné niti jsou vedeny v háčkových jehlách umístěných na transportních řetězech, které pokládají pásy pod různým úhlem sklonu k základní osnově a tak se vytváří tzv. ''multiaxiální proplet''. Na stroji se dá instalovat také zařízení na sekání [[filament]]ů a kladení jako další výplněk propletu. Stroje se vyrábí s pracovní šířkou do 3 880 mm v jemnostech 2–5 jehel/cm a dosahují až 1 800 otáček/min. Použití: Technické textilie, [[vláknové kompozity\|výztuž kompozitů]]<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Werft insertion machines \| url = https://www.karlmayer.com/en/products/technical-textiles/weft-insertion-machines/ \| datum vydání = 2018 \| datum přístupu = 2018-10-04 \| vydavatel = Karl Mayer \| jazyk = anglick }}</ref> Řádek 54: * Nejstarší úspěšný patent pochází od Němce [[Heinrich Mauersberger\|Mauersbergra]] z roku 1949, se sériovou výrobou se začalo v bývalé NDR v roce 1957 pod značkou MALIMO.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Heinrich Mauersberger \| url = https://www.tu-chemnitz.de/mb/FoerdTech/eml/geschichten/hm.php \| datum vydání = 2018 \| datum přístupu = 2018-10-04 \| vydavatel = Förderverein Esche-Museum \| jazyk = německy }}</ref> V roce 1984 bylo v provozu (převážně ve východní Evropě) už 1 000 strojů, na kterých se dala vyrobit ročně více než miliarda čtverečních metrů [[netkané textilie\|netkaných textilií]]. :Od 60. let se začaly proplétací stroje používat i v USA, kde se na nich vyrábí také oděvní a bytové textilie.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Textiles in Stitches \| url = https://www.textileworld.com/textile-world/nonwovens-technical-textiles/2002/06/textiles-in-stitches/ \| datum vydání = 2002-06-01 \| datum přístupu = 2018-10-04 \| vydavatel = Textile World \| jazyk = anglicky }}</ref> :V roce 1998 převzala MALIMO jako jediného výrobce těchto strojů na světě firma ''Karl Mayer'',<ref >{{Citace elektronické monografie \| titul = Historie \| url = https://www.karlmayer.com/de/unternehmen/historie/ \| datum vydání = 2018 \| datum přístupu = 2018-10-04 \| vydavatel = Karl Mayer \| jazyk = německy }}</ref> proplétací stroje se později začaly vyrábět také v pobočném Mayerově závodě v Číně.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Short Cut Felt \| url = https://bnrunyuan.en.made-in-china.com/product/vBmQzKXGJUVf/China-Short-Cut-Felt-Stitch-Bonding-Machine-BS1-F-.html \| datum vydání = 2016-08-18 \| datum přístupu = 2018-10-04 \| vydavatel = Changzhou Runyuan \| jazyk = anglicky }}</ref> Od roku 2012 je jediným výrobcem všech typů proplétacích strojů (s výjimkou strojů na multiaxiální proplety) firma ''Christian Pinkert'' v saském ''Hohensteinu'', která zakoupila patřičné licence od firmy Karl Mayer.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Karl Mayer tranfers Malimo \| url = https://www.knittingindustry.com/karl-mayer-transfers-malimo-technology-to-christian-pinkert/ \| datum vydání = 2011-09-19 \| datum přístupu = 2018-10-04 \| vydavatel = Knitting Industry \| jazyk = anglicky }}</ref> :Na začátku 21. století je považována za největšího výrobce propletů americká firma Tietex.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Stitchbond Nonwoven Technology \| url = https://tietex.com/stitchbonding/ \| datum vydání = 2016 \| datum přístupu = 2018-10-04 \| vydavatel = Tietex \| jazyk = anglicky }}</ref> Technické aplikace zůstávají jako nejdůležitější sektor pro proplety, rozsah použití je však omezen na speciální výrobky, protože jiné způsoby výroby netkaných textilií ([[melt-blown]], [[spunbond]]) jsou 15x až 50x výkonnější.<ref>''Textile and clothing management'', Allied Publishers 2004, {{ISBN \|9788177647167}}</ref> Údaje o počtu vyrobených proplétacích strojů nejsou publikovány. * V Československu byl v roce 1951 patentován proplétací stroj vlastní konstrukce s názvem [[arachne (stroj)\|ARACHNE]] (vynálezce ''Zmatlík'').<ref>Batra/Pourdeyhimi: ''Introduction to Nonwovens Technology'', DERtech Publications 2012, {{ISBN \|9781605950372}}</ref> Do 80. let 20. století bylo vyrobeno v tehdejších ''Kdyňských strojírnách'' 750 strojů (s výkonem asi o 30 % nižším než MALIMO) a experimentováno s různými možnostmi použití pro netkané textilie.<ref>Talavášek: ''Tkalcovská příručka'', SNTL Praha 1980, str. 29</ref> Z pozdější doby není o výrobě strojů Arachne nic známo. == Související články == [[Osnovní pletenina]], [[Arachne (stroj)]], [[Heinrich Mauersberger]]

Proplétací stroj: Porovnání verzí