Polyaromatické uhlovodíky: Porovnání verzí

Existují stovky polyaromatických uhlovodíků. Fyzikální a chemické vlastností jednotlivých látek závisejí na jejich molekulové hmotnosti - s&nbsp;rostoucí molekulovou hmotností klesá jejich těkavost nebo rozpustnost ve vodě a naopak roste bod tání, bod varu či [[lipofilie|lipofilita]].<ref name="rfr1">Ivan Holoubek: ''Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) v prostředí'', [[CENIA|Český ekologický ústav]], [[Praha]] [[1996]], {{ISBN |80-85087-44-8}}</ref>

Významným zdrojem znečištěním polyaromatickými uhlovodíky jsou průmyslové podniky (chemičky, hutě, elektrárny, teplárny), ale také [[spalovací motor]]y dopravních prostředků nebo lokální topeniště. Ve vnitřním prostředí mohou být významným zdrojem PAU [[kouření]], hoření [[svíčka|svíček]], vonných tyčinek nebo tepelná úprava potravin ([[grilování]], [[smažení]]).<ref name="suta">[[Miroslav Šuta]]: ''Chemické látky v životním prostředí a zdraví'' ([[Ekologický institut Veronica]], Brno 2008, {{ISBN |978-80-87308-00-4}}, [http://www.veronica.cz/?id=128&i=66 dostupné online jako PDF])</ref> Vznikají také v menší míře avšak toxičtější [[dusík]]até sloučeniny (NPAH).<ref>http://www.osel.cz/index.php?clanek=7388 - Nová karcinogenní hrozba ze vzduchu?</ref>

* [[Ivan Holoubek]]: ''Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) v prostředí'', [[CENIA|Český ekologický ústav]], [[Praha]] [[1996]], {{ISBN |80-85087-44-8}}

* [[Miroslav Šuta]]: ''Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví'', [[Děti Země]] [[2008]], {{ISBN |80-86678-10-5}}