Polsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 146:
| url = https://plus.rozhlas.cz/polska-vladni-strana-odmitla-rezoluci-ocenujici-prinos-protestantu-k-dejinam-6504242
| periodikum = Plus
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum vydání = 2017-12-20
| datum přístupu = 2019-10-20
Řádek 191:
V roce 1806 vypuklo v pruském záboru tzv. [[Velkopolské povstání (1806)|velkopolské povstání]] vedené [[Jan Henryk Dąbrowski|Janem Henrykem Dąbrowskim]]. Protože se v zásadě snažilo pomoci [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]] bojujícímu právě v tu dobu v Prusku, nechal Napoleon rok poté zřídit na části území předtím zabraném Pruskem a Rakouskem [[Varšavské knížectví]], které se stalo jeho spojencem. Po Napoleonově porážce roku 1815 však bylo zrušeno a na jeho místě bylo, rozhodnutím [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]], zřízeno autonomní [[Kongresové Polsko|Království polské]] (tzv. Kongresové Polsko či Kongresovka), podléhající [[Ruské impérium|ruskému]] [[car]]ovi. Roku [[1831]] vypuklo ve Varšavě a dalších místech [[Listopadové povstání]], jedno z největších národních povstání 19. století, které však bylo carskou armádou potlačeno. Následkem toho byla v roce [[1832]] autonomie knížectví omezena. V roce 1863 vypuklo [[Lednové povstání]]. Vzniklo spontánně z odporu mladých Poláků, kteří odmítali sloužit v Ruské armádě a utíkali do lesů. Za osmnáct měsíců bylo ale poraženo a roku 1866 byly zrušeny poslední zbytky polské autonomie v rámci Ruska.
 
Část obsazená Rakouskem nesla název [[Království haličsko-vladiměřské]] (s autonomní vládou od roku [[1861]]). Město [[Krakov]] s okolím bylo v letech [[1815]]–[[1846]] nezávislou [[Svobodné město Krakov|Krakovskou republikou]] (pod patronátem tří sousedních mocností). Po potlačení [[Krakovské povstání|Krakovského povstání]] však bylo připojeno k Rakouské Haliči, jejíž východní část obývali převážně Malorusové ([[Ukrajinci]]) a [[Židé]]. Přes národnostní třenice a relativní zaostalost byla rakouská část s městy Krakov a [[Lvov]] v 2. polovině 19. století díky mírnějšímu pronásledování hlavní scénou polské kultury a vědy.<ref>[[Norman Davies|DAVIES Norman]], ''God's Playground: A History of Poland'', [[Columbia University Press]], 2005, {{ISBN |0-231-12819-3}}, s. 170.</ref>
 
Území obsazené Pruskem se nazývalo v letech [[1815]]–[[1848]] [[Poznaňské velkovévodství]] (s omezenou autonomií), poté byla jeho autonomie - v reakci na polské protipruské povstání během revoluce roku 1848 - rovněž zrušena a vznikla tzv. [[Poznaňsko|Provincie Poznaň]]. Hospodářsky rozvinuté [[Pruské Slezsko|Slezsko]] náleželo Prusku již od [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], [[Pomořansko]] bylo připojeno ještě dříve. Pruský zábor měl oproti ruskému a rakouskému více průmyslu, zemědělství a železnic.
Řádek 218:
| url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/na-masakr-v-katyni-polaci-jen-tak-nezapomenou-6320277?print=1
| periodikum = Radiožurnál
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum vydání = 2010-04-07
| datum přístupu = 2019-10-19
Řádek 254:
| titul = Kaczyński a Juščenko vzpomínali na oběti Operace Visla
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kaczynski-a-juscenko-vzpominali-na-obeti-operace-visla_200704271202_mmatusu
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum přístupu = 2019-10-19
| jazyk = cs
Řádek 273:
| titul = Polští dělníci chtěli potraviny i politické svobody. Armáda protest v Poznani před 60 lety potlačila
| url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/polsti-delnici-chteli-potraviny-i-politicke-svobody-armada-protest-v-poznani-pred-60-lety-potlacila_201606282058_akottova2
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum přístupu = 2019-10-19
| jazyk = cs
Řádek 292:
| url = https://temata.rozhlas.cz/prispel-jan-pavel-ii-k-padu-komunismu-7998387
| periodikum = Český rozhlas
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum vydání = 2011-05-04
| datum přístupu = 2019-10-20
Řádek 308:
| titul = Před 30 lety vyhlásil generál Jaruzelski výjimečný stav v Polsku
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/pred-30-lety-vyhlasil-general-jaruzelski-vyjimecny-stav-v-polsku-_201112120909_mtaborska
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
Řádek 389:
| titul = Rychlá výměna. Polský prezident přijal demisi Szydłové a hned jmenoval Morawieckého
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/mateusz-morawiecki-polsky-premier-demise-beaty-szydlo-polsko-pravo-a_1712081612_haf
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum přístupu = 2019-10-19
| jazyk = cs
Řádek 512:
 
=== Vývoj od 80. let 20. století ===
V 80. letech se ekonomika Polska nacházela v důsledku neefektivity [[Plánovaná ekonomika|plánované ekonomiky]] v těžké krizi. Komunistický režim si půjčoval mnoho peněz od západních zemí, které nedokázal splatit, v roce 1980 vzniklo hnutí Solidarita a v roce 1981 bylo vyhlášeno stanné právo. Stály se fronty dokonce i na základní potraviny jako mléko a cukr.<ref name="Szamańska-2008">{{Citace elektronické monografie |url=http://wiedzaiedukacja.eu/wp-content/uploads/2009/05/karolina-szymanska-sklepy-w-prl.pdf |titul=Sklepy w czasach PRL |vydavatel=Portal Naukowy Wiedza i Edukacja |year=2008 |datum přístupu=15 October 2014 |autor=Karolina Szamańska |strany=13, 22–23 / 25 |druh nosiče=PDF file, direct download |url archivu=https://web.archive.org/web/20141019092744/http://wiedzaiedukacja.eu/wp-content/uploads/2009/05/karolina-szymanska-sklepy-w-prl.pdf |datum archivace=2014-10-19 |nedostupné=ano }}</ref> V roce [[1990]] byl HDP Polska na hlavu (v dolarech z roku 1990) 1700 $, zatímco HDP Československa bylo 3100 $ a HDP Rakouska 19&nbsp;200 $.<ref>Hardt, John Pearce; Kaufman, Richard F. (1995), East-Central European Economies in Transition, M.E. Sharpe, {{ISBN |978-1-56324-612-8}}, s. 17</ref>
 
Od [[Pád komunismu v Evropě|pádu komunismu]] zažívá Polsko silný a nepřetržitý hospodářský růst. Mezi lety 1989 a 2007 polská ekonomika narostla o 177% – nejvíce ze všech zemí střední a východní Evropy.<ref name="bbw">{{cite news | url=http://www.businessweek.com/articles/2013-11-27/how-poland-became-europes-most-dynamic-economy#p1 | title=How Poland Became Europe's Most Dynamic Economy | work=Bloomberg BusinessWeek Global Economics | date=27 Nov 2013 | accessdate=21 May 2014 | author=Faris, Stephen}}</ref> Jako jediná země EU si zachovalo růst ekonomiky i během [[Ekonomická krize od 2007|světové finanční krize]] v letech 2008–2009.
Řádek 923:
| url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/kvitova-neprolomila-polskou-obranu-turnaj-mistryn-vyhrala-radwanska-6232515
| periodikum = Radiožurnál
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum vydání = 2015-11-01
| datum přístupu = 2019-10-20
Řádek 1 038:
| datum archivace = 2011-05-21
| nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs