Krzysztof Penderecki: Porovnání verzí

== Život ==

=== Mládí (1933–1958) ===

 

V roce 1946 začal Penederecki studovat na gymnáziu. Vedle toho se učil hře na [[housle]] u místního dirigenta vojenského orchestru Stanisława Darłaka, který v Dębici vytvořil orchestr pro místní hudební společnost.<ref name="Schwinger17">Schwinger, p. 17.</ref> Po maturitě v roce 1951 odešel Penderecki do Krakova aby studoval na [[Jagellonská univerzita|Jagellonské univerzitě]].<ref name="Schwinger17"/> Dále pokračoval ve hře na housle u Stanisława Tawroszewicze. V hudební teorii byl jeho učitelem [[Franciszek Skołyszewski]].<ref name="Schwinger18">Schwinger, p. 18.</ref> V roce 1954 vstoupil na Krakovskou hudební akademii, zanechal studia hry na housle a zcela se věnoval kompozici. Hlavním učitelem Pendereckého byl [[Artur Malawski]] a po jeho smrti [[Stanisław Wiechowicz]].<ref name="Schwinger18&19">Schwinger, pp. 18–19.</ref> Po roce 1956 byla v Polsku poněkud uvolněna tuhá komunistická cenzura a otevřely se nové možnosti tvůrčí činnosti.<ref name="LOC1">{{cite journal |last =Monastra |first =Peggy |title =Krzysztof Penderecki's Polymorphia and Fluorescences |journal = Moldenhauer Archives, Library of Congress |url =http*//memory.loc.gov/ammem/collections/moldenhauer/2428143.pdf | accessdate = March 19, 2012 |postscript =<!--None--> }}</ref>

Po absolvování Akademie v roce 1958 zůstal na škole jako pedagog. Jeho první práce vykazují vliv [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Igora Stravinského]], [[Anton Webern|Antona Weberna]] a [[Pierre Boulez|Pierra Bouleze]]. Mezinárodně začal být znám, když byly v roce 1959 na festivalu soudobé hudby [[Varšavský podzim]] uvedeny jeho skladby ''Strofy'', ''Psalmy Dawida'' (Davidovy žalmy) a ''Emanacje''. Světový úspěch mu však přinesla skladba ''Ofiarom Hiroszimy – tren na 52 instrumenty smyczkowe'' (Obětem Hirošimy – nářek pro 52 smyčcových nástrojů). V ní použil i neobvyklé instrumentální techniky (např. hra za [[kobylka (hudba)|kobylkou]], klepání na dno nástroje) a textury (např. hojně využíval tónových [[Klastr (hudba)|klastrů]]). Skladba měla pracovní název ''8' 37"'', teprve později se rozhodl ji věnovat obětem [[Hrošima|Hirošimy]].

 

 

V letech 1958–1962 se zabýval také elektronickou hudbou. Propagátor elektronické hudby a muzikolog [[Józef Patkowski]] mu umožnil přístup do ''Experimentálního studia Polského rozhlasu'' ve [[Varšava|Varšavě]], ve kterém pořádal semináře s účastí zahraničních skladatelů.

 

=== Pašije sv. Lukáše ===

Rozměrná skladba ''Pašije sv. Lukáše'' (1963–1966) přinesla Pendereckému další nárůst popularity nejen pro svůj hluboce náboženský obsah, ale i pro avantgardní hudební jazyk. Západní obecenstvo vnímalo tuto skladbu jako vzpouru proti komunistickému režimu v Polsku. Ve skladbě jsou použity nejrůznější hudební styly. Experimentální skladebné postupy existují v konfrontaci s barokní formou i s občasným použitím tradiční harmonie a melodie. Penderecki v této skladbě používá [[Serialismus|seriální techniku]], při čemž jedna z tónových řad zahrnuje i motiv BACH. V závěru skladba vrcholí čistým akordem E-dur.

 

 

=== Po roce 1970 ===

 

V polovině sedmdesátých let Penderecki radikálně změnil svůj kompoziční styl. Odstoupil od avantgardních postupů a obrátil se k baroku a neoklasicismu. Tato změna započal 1. houslovým koncertem a výrazně se projevila zejména ve 2. symfonii (''Vánoční''), kde mimo jiné zaznívá citace z oblíbené vánoční písně [[Tichá noc]].

 

 

V roce 2001 obdrželo Pendereckého ''Credo'' [[Cena Grammy|Cenu Grammy]] za nejlepší sborové dílo. V témže roce obdržel také nejvyšší španělské vyznamenání udělované jednotlivcům, skupinám lidí či organizacím z celého světa za pozoruhodné úspěchy v oblasti vědy, humanitních věd a lidských vztahů, [[Cena kněžny asturské|Cenu knížete asturského]]. Obdržel i řadu čestných doktorátů na univerzitách celého světa.

 

== Dílo ==

=== Opery ===

* ''Najdzielniejszy z rycerzy'' (Nejodvážnější rytíři, dětská rozhlasová opera, libreto Ewa Szelburg-Zarembina, 1965)

* ''Agnus Dei'' (část ''Polskiego Requiem'' pro smíšený sbor a cappella,1981)

* ''Ize cheruvimi'' pro smíšený sbor a cappella na [[Staroslověnština|staroslověnský]] text, 1986)

* ''Benedicamus Domino'' (Organum i Psalm 117) pro pětihlasý mužský sbor a cappella (1992)

* ''Benedictus'' pro smíšený sbor a cappella (1993)

=== Vokální hudba s doprovodem ===

* ''Strofy'' pro soprán, recitátora a 10 nástrojů na texty [[Menandros|Menandra]], [[Sofoklés|Sofokla]] a dalších (1959)

* ''Rozměry času a ticha'' pro čtyřicetihlasý smíšený sbor, bicí nástroje a smyčce (1959–1961)

* ''Cantata in honorem Almae Matris Universitatis Iagellonicae sescentos abhinc annos fundatae'' pro dva smíšené sbory a orchestr (1964)

 

== Ceny a vyznamenání ==

* I., II. a III. cenu na soutěži Společnosti Polských skladatelů za skladby:

** "Strofy” pro soprán, vypravěče a 10 nástrojů (1959)

* Prix Italia za 1968 za "Dies Irae" pro 3 sólové hlasy, smíšený sbor a orchestr (1967).

* Polská státní cena I. řádu (1968, 1983)

* Cena Gottfrieda von Herdera (1977)

* Cena Baltica (1995)

* MIDEM Classical Award pro nejlepšího žijícího skladatele roku 2000

* Premio Principe de Asturias de las Artes (2001)

* Velkou Cena od Nadace pro kulturu (2002)

* Cena Romano Guardini (2002)

* Zlatá medaile ministra kultury Arménské republiky (2008)

 

== Odkazy ==

=== Literatura ===

 

=== Reference ===

* [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1076098-krzysztof-penderecki-k-me-hudbe-se-musite-propracovat Krzysztof Penderecki v Praze]

* [http://culture.pl/pl/tworca/krzysztof-penderecki Život a dílo] {{pl}}

 

{{Autoritní data}}