Pelagianismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
narovnání odkazů, typo + doplnění |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
Pelagianismus chápe [[svoboda|svobodu]] [[člověk]]a jako zcela svéprávnou či autonomní skutečnost, ačkoli nepopírá její [[stvoření|stvořenost]]. Podle tradičního chápání, ovlivněného především Augustinovým pochopením problému, pelagianismus zavrhuje nauku o [[Prvotní hřích|dědičném hříchu]] a podceňuje sílu lidské [[žádostivost]]i v procesu rozhodování a jednání. Podle Pelagia tak [[Adam]] pouze dal svým [[prvotní hřích|prvotním hříchem]] lidem špatný příklad, [[Ježíš Kristus]] pak v zásadě dal opět jen dobrý příklad k následování. Podle Augustina Pelagius popírá, že by člověk potřeboval zvláštní [[Bůh|Boží]] [[milost (teologie)|milost]] k tomu, aby byl schopen dobra a [[spása|spásy]].
Pelagianismus byl odsouzen různými [[Koncil|
Novější práce – přibližně od 40. let 20. století – ukazují nový pohled na pelagiánské autory, opouštějí apriorní pozici jejich kritiků a přinášejí systematické představení jejich teologie,<ref name="huškovo" /> nakolik to je z neúplně dochovaných spisů možné.
== Reference ==
Řádek 13:
== Literatura ==
* V. Hušek, Milost stvoření, zjevení a odpuštění podle Pelagia, in L. Karfíková; J. A. Dus (vyd.), ''Milost v patristice''. Vyd. 1. Jihlava: Mlýn, 2011. 225 s. {{ISBN
* F. Outrata, Milost u Juliána z Aeclana, in L. Karfíková; J. A. Dus (vyd.), ''Milost v antické, židovské a křesťanské tradici''. Vyd. 1. Jihlava: Mlýn, 2008. 352 s. {{ISBN
== Související články ==
| |||