Paul Riege: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
wp:bio, typo, bez zbyt param
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 4:
== Životopis ==
=== Před působením v Protektorátu Čechy a Morava ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0266, Polen, Krakau, Polizeiparade.jpg|thumbnáhled|Paul Riege (druhý zprava) při policejní přehlídce v Krakově v roce 1939]]
Za účast v bojích první světové války (v roce 1914) byl mimo jiné vyznamenán Řádem železného kříže I. třídy. Působil u pruské policie v [[Berlín]]ě,<ref name="StrukturaMoci" /> kde získal hodnost majora.<ref>Eric A. Johnson: ''Urbanization and crime: Germany 1871–1914''. Cambridge University Press, Cambridge 1995, S. 21 und Fußnote 19. {{ISBN |0-521-47017-X}}.</ref> Po převzetí moci [[Nacismus|nacisty]] vstoupil do [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] (NSDAP-číslo člena: 2.658.727) a později též do [[Schutzstaffel|SS]]<ref name="StrukturaMoci" /> (SS-číslo člena: 323.872). Od dubna roku [[1940]] vykonával policejní funkce v okupovaném [[Norsko|Norsku]] (v Oslo) a od října 1940 pak [[Polsko|Polsku]] (v Krakově).<ref name="StrukturaMoci" /> V srpnu roku [[1941]] byl ustanoven velitelem pořádkové policie OrPo ([[Ordnungspolizei]]) v Protektorátu Čechy a Morava (vystřídal generálmajora Otto von Oelhafena).<ref name="StrukturaMoci" />
 
=== V Protektorátu Čechy a Morava ===
[[Soubor:Paul.Riege.(1888-1980).gif|thumbnáhled|Paul Riege před rokem 1946]]
Služba Paula Riegeho v Praze byla poznamenána třenicemi mezi [[Karl Hermann Frank|K. H. Frankem]] a [[Kurt Daluege|Kurtem Daluegem]], který byl jmenován zastupujícím říšským protektorem (tedy Heydrichovým nástupcem). Podle mínění K. H. Franka byl Paul Riege sice "dobrým policistou, ale velmi špatným politikem a politickým dítětem."<ref name="potthast">Jan Björn Potthast: ''Das jüdische Zentralmuseum der SS in Prag - Gegnerforschung und Völkermord im Nationalsozialismus''. Campus-Verlag, Frankfurt am Main 2002, S. 248 und Fußnote 204. {{ISBN |3-593-37060-3}}.</ref> Paul Riege spoluorganizoval (a jemu podřízenými členy pořádkové policie podpořil) razie organizované v souvislosti s atentátem na [[Reinhard Heydrich|R. Heydricha]] .<ref name="StrukturaMoci" /> V září roku [[1943]] byl Paul Riege (v důsledku rozmíšek s K. H. Frankem) zbaven svého úřadu a nahrazen generálporučíkem policie Ernstem Hitzegradem.<ref name="potthast" /> Před svým odchodem do starobního důchodu se Paul Riege zúčastnil (8. července 1943) v Praze-Kobylisích na Kobyliské střelnici veřejné popravy čtyř protektorátních českých četníků (jednalo se o následující policisty: Josef Bojas, František Famfulík, Jan Jirásek a František Rajmon).<ref name="StrukturaMoci" />
 
=== Po skončení druhé světové války ===
 
==== Žádný soud se nekonal ====
V červnu roku [[1946]] byl SS-Gruppenführer (a generálporučík policie) Paul Riege předán československým úřadům. V roce [[1948]] bylo trestní řízení proti němu zastaveno.<ref name="StrukturaMoci" /> Po skončení druhé světové války byl Paul Riege v roce [[1947]] několikrát vyslechnut během Norimberských procesů.<ref>[http://www.archives.gov/research/captured-german-records/microfilm/m1019.pdf ''Records of the United States Nuernberg War Crimes trials Interrogations,1946-1949. Date Published: 1977''] (PDF; 186&nbsp;kB)</ref> Před Norimberským tribunálem pro vyšetřování válečných zločinů stanul ale jen jako svědek (viz jeho fotografie).
 
==== Další poválečné aktivity ====
Paul Riege žil v severním [[Dolní Sasko|Dolním Sasku]]. V roce [[1948]] se stal předsedou technického výboru pro „policejní historii“ ve spolku sdružujícím policisty, kteří přišli o práci v důsledku věku, vyhnání či denacifikace. Vytvoření této komise expertů bylo pravděpodobně inspirováno bývalým vůdcem skupiny (SS-Gruppenführerem) a generálporučíkem pořádkové policie Adolfem von Bomhardem.<ref>Stefan Noethen: ''Alte Kameraden und neue Kollegen: Polizei in Nordrhein-westfalen 1945–1953''. Klartext-Verlag, Essen 2003, S. 488. {{ISBN |3-89861-110-8}}.</ref> Svým dílem - Malou policejní historií (Kleinen Polizei-Geschichten) - (publikovanou v letech 1954 - 1966 nejméně ve třech vydáních)<ref>Paul Riege: ''Kleine Polizei-Geschichte''. Verlag für Polizeiliches Fachschrifttum, Lübeck 1954. (Erneute und erweiterte Auflagen 1959 und 1966.)</ref> se Paul Riege snažil vytvořit "očištěný obraz ochranné policie".<ref>Dieter Schenk: ''Auf dem rechten Auge blind: die braunen Wurzeln des BKA''. Kiepenheuer und Witsch, Köln 2001, S. 296. {{ISBN |3-462-03034-5}}.</ref> Společně s Karl Lautenschlägerem koncipoval Paul Riege příručku: "Ochrana, pořádek, bezpečnost - Služební rady pro policejního důstojníka ulice" (vydalo vydavatelství Kameradschaft, Berlin 1942). Toto dílo se ocitlo po skončení druhé světové války v sovětské okupační zóně na seznamu zakázané literatury .<ref>http://www.polunbi.de/bibliothek/1948-nslit-q.html</ref>
 
== Odkazy ==
Řádek 25:
<ref name="StrukturaMoci">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Čvančara
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora = Jaroslav Čvančara
| titul = Struktura vedoucích osobností nacistické okupační moci v Čechách a na Moravě ke dni 27. 5. 1942
| url = https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1202/092-093.pdf
Řádek 35:
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
</references>
 
Řádek 43:
| jméno = Vojtěch
| odkaz na autora = Vojtěch Kyncl
| titul = Lidice: zrození symbolu
| url =
| vydavatel = Academia
Řádek 49:
| rok = 2015
| vydání =
| počet stran = 601
| kapitola =
| strany = 425–427