Papežský legát: Porovnání verzí

Odebráno 59 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
(→‎Čestný titul: opravy reliktů)
m (Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy)
Legáta ustanovuje přímo papež, když je poslán k [[vláda|vládě]] státu nebo k zasedání [[koncil]]u.
 
Výraz legát je odvozen od [[Starověký Řím|římského]] titulu [[Legatus|''legatus'']] ([[Latina|lat.]] „[z moci úřadu] vyslanec“). Ve [[Středověk|středověkustředověk]]u papežští legáti hájili u královských dvorů zájmy papeže a měli také provmoc [[Exkomunikace|exkomunikovat]] či rozhodovat o organizačních záležitostech uvnitř církve (např. zřizovat [[biskupství]] a arcibiskupství apod.). Přímý zmocněnec papeže je označován jako ''[[legatus a latere]]''.
 
== Historie ==
[[FileSoubor:Template-Archbishop of Salzburg.svg|thumbnáhled|[[Církevní heraldika#Znaky církevních hodnostářů|Znakvorlage für einen arcibiskup salcburský]] mit hodnostzeichen a červenou barvou jako privilegium pro ''přirozeného legáta'']]
[[Soubor:CardinalMarinoGrimani.jpg|náhled|Kardinál [[Marino Grimani (kardinál)|Marino Grimani]] (1489–1546), apoštolský legát v [[Církevní provincie Perugia|provincii Perugia]] a [[Církevní provincie Umbrie|Umbrie]]]]
Římští [[Biskup|biskupovébiskup]]ové se od 4. století nechávali zastupovat apoštolským legátem nebo vyslancem se zvláštním pověřením při místních a všeobecných [[koncil]]ech, jako např. v roce 314 na [[koncil v Arles (314)|koncilu v Arles]]. Mezi 4. až 8. stoletím papežové delegovali stálé legáty, jednoho tzv. [[apokrisiář]]e, při císařském dvoře v [[Konstantinopol|Konstantinopoli]]i.
Občas byl ustanoven legát také při [[Ravennský exarchát|ravennském exarchátu]], jenž měl zastupovat církevní a státní zájmy. V částech [[Raný novověk|raně novověkého]] [[Vatikán|církevního státu]] byli dosazováni legáti také jako [[místodržící]] papežské moci, pokud dané území části státu nebyly uděleny jako [[léno]]. Nejznámějšími příklady někdejších papežských legací jsou [[Bologna]], [[Ferrara]] a [[Ravenna]], které byly již v dobách [[Pipinovo darování|Pipinova darování]] v legitimním držení Říma.
[[Soubor:Hubert Theophil Simar.jpg|náhled|links|Někdejší arcibiskup kolínský [[Hubert Theophil Simar]] (1899–1902) v legátském purpuru]]
V různých dobách existovali různé druhy legátů:
* ''[[apokrisiář]]'' – byl v historii zvláštní papežský legát u [[Byzantská říše|byzantského]] [[císař]]e
* ''[[legatus natus]]'' – [[arcibiskup]]ové [[Praha|pražští]], [[Salzburg|salzburští]], [[Poznaň|poznaňštípoznaň]]ští (dříve [[Hnězdno|hnězdenští]]) a [[Kolín nad Rýnem|kolínští]] nosí čestný titul ''legati nati'', tj. rozených legátů; to je opravňuje k nošení [[kardinál]]ského purpuru, ač kardinály dosud nejsou.
* ''[[legatus missus]]'' – legát-vyslanec
 
== Čestný titul ==
Někteří [[arcibiskup]]ové získávali čestný titul tzv „přirozeného legáta“ ({{vjazyce|la}} ''legatus natus''). Patřili mezi ně:
* [[Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup salcburský]]
* [[Seznam hnězdenských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup hnězdenský]]
* [[Arcidiecéze ostřihomská|arcibiskup ostřihomsko-budapešťský]]
* [[Seznam kolínských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup rýnskokolínský]]
* [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup pražský]]
Výše jmenovaní legáti byli ze svého titulu oprávněni nosit „legátský purpur“ (ovšem pouze v rámci své domácí arcidiecéze/diecéze), i v případě, že nebyli kardinály. Pouze arcibiskup salcburský smí díky své hodnosti ''[[Primas Germaniae]]'' legátský purpur nosit i mimo svou diecézi. Podobnou výsadu má opět nově také [[Arcidiecéze hnězdenská|arcibiskup hnězdenský]], jenž je zároveň ''Legatus natus'' a ''[[Primas Poloniae]]''. Tzv. „legátský purpur“ je v pozdější době shodný s barvami užívanými kardinály [[Šarlatová|šarlatová červeň]] úřední oděv přirozeného legáta. Původně byl [[Purpurová|purpur]] tmavě fialová, lehce do červena služební oděv.
== Současné užití ==
Současné [[kanonické právo|kanonické]] i [[mezinárodní právo]] zná následující druhy legátů:
* ''[[legatus a latere]]'' – nejvyšší druh legáta, jenž musí být kardinálem (na úrovni velvyslance zvláštní mise, jenž má za úkol splnit konkrétní úkol, např. být prostředníkem ve vyjednávání mezi státy či účast na protokolárních akcích jako korunovace, pohřeb, slavnostní bohoslužby atd.). Tento legát má být jakýmsi "[[alter ego]]" (druhým já) papeže.
* ''[[Apoštolský nuncius|Apoštolský nuncius]]'' – vyslanec s [[diplomacie|diplomatickým]] posláním, obyčejně [[titulární]] arcibiskup (na úrovni [[Velvyslanec|velvyslance]]), který je také děkanem diplomatického sboru v dané zemi.
* ''[[Pronuncius|pronuncius]]'' – vyslanec s [[diplomacie|diplomatickým]] posláním, obyčejně [[titulární]] arcibiskup (na úrovni [[Velvyslanec|velvyslance]])
* ''[[Apoštolský nuncius|internuncius]]'' – nuncius-diplomat druhého řádu (na úrovni [[vyslanec|vyslance]])
* ''[[apoštolský delegát]]'' – reprezentant bez [[diplomat]]ického statusu
 
== Literatura ==
* [[Antonín Kalous|Kalous Antonín]], ''Plenitudo Potestatis in Partibus ? Papežští legáti a nunciové ve střední Evropě na konci středověku (1450–1526)'', Brno, Matice moravská 2010, {{ISBN |978-80-86488-75-2}}.
 
== Související články ==
* [[Apoštolský nuncius]]
* [[Apoštolský vikariát]]
 
[[Kategorie:Církevní tituly]]
[[Kategorie:Diplomacie]]
421 643

editací