Operační zesilovač: Porovnání verzí

Operační zesilovač funguje jako [[diferenční]] napěťový [[zesilovač]] s vysokým ziskem, se stejnosměrnou vnitřní vazbou (modulární stavbou), diferenčními vstupy ([[invertujícím]] označovaným −− a [[neinvertujícím]] označovaným +) a obvykle jednoduchým výstupem.

Vývody [[frekvenční korekce]] se používají k potlačení zákmitů operačního zesilovače, není-li vybaven vnitřní korekcí. Je-li invertující vstup U^−− [[uzemění|uzemněn]] a [[signál]] přiveden na neinvertující vstup, pak signál na výstupu je ve fázi se vstupním signálem.

Vnitřní struktura operačního zesilovače je většinou tvořena třemi zesilovacími stupni. Vstupní zesilovací stupeň je tvořen [[diferenční zesilovač|diferenčním zesilovačem]] s velkým zesílením rozdílu vstupních signálů U+ – U−U− (zesílení rozdílového signálu Ad) a nízkým zesílením souhlasných signálů, přivedených současně na oba vstupy (zesílení souhlasného signálu Ag). Diferenční vstupní zesilovač má velký [[vstupní odpor]]. Za vstupním zesilovacím stupněm následuje jeden nebo několik středních zesilovacích stupňů, které zajišťují napěťové i proudové zesílení. Postupné napěťové zesílení je nutné pro zabezpečení velkého zesílení operačního zesilovače, proudové zesílení je potřebné pro činnost jeho koncového stupně, který má malý výstupní odpor.

* Punčochář Josef: Operační zesilovače – historie a současnost, [[BEN - technická literatura]], 2002, {{ISBN |80-7300-047-4}}

* Belza Jaroslav: Operační zesilovače pro obyčejné smrtelníky – praktická zapojení a inspirace, [[BEN - technická literatura]], 2004, {{ISBN |80-7300-060-1}}

* Punčochář Josef: Operační zesilovače v elektronice, [[BEN - technická literatura]], 2002, {{ISBN |80-7300-059-8}}