Operace Bagration: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 14:
| síla2 = ~ 3 700 000, z toho 2,5 mil. Bělorusko a Pobaltí, 1,2 mil Ukrajina
| ztráty1 = 490 000 mrtvých a pohřešovaných,<br />150 000 zajato (Bělorusko),<br /> 150 000 raněných.<ref>http://nvo.ng.ru/history/2004-07-23/5_bagration.html</ref>
| ztráty2 = 178 000 mrtvých,<br /> 340 000-578 000 raněných (Bělorusko)<br /> 2957 Tanků a samohybných děl,<br /> 2477 děl a minometů 822<br /> bojových letounů<ref>Glantz, David M.; House, Jonathan (1995). When Titans Clashed: How the Red Army Stopped Hitler. Lawrence, Kansas: University Press of Kansas. {{ISBN
| periodikum = nvo.ng.ru
| titul = Операция "Багратион"
Řádek 22:
}}</ref>
}}
'''Operace Bagration''' (rusky Oперация Багратио́н) neboli '''sovětská letní ofenzíva 1944''' byla jedna z největších bitev [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]. Krycí název měl připomínat [[Pjotr Ivanovič Bagration|carského generála P. I. Bagrationa]], který zahynul v [[Bitva u Borodina|bitvě u Borodina]]. Letní ofenzíva sovětských vojsk byla připravována za stavu, kdy se německým vojskům podařilo stabilizovat frontu a vést poměrně úspěšné obranné boje. Sovětské velení počítalo s tím, že západní spojenci otevřou západní frontu, což bylo dohodnuto již na [[Teheránská konference|Teheránské konferenci]] 30. listopadu 1943. [[Maršál Sovětského svazu|Maršál]] [[Georgij Konstantinovič Žukov]] vypracoval odvážný plán, který spočíval v hlavním úderu tam, kde ho Němci neočekávali – v [[Bělorusko|Bělorusku]]. Tamní bažinatý terén byl zdánlivě jakékoliv operaci tankových vojsk neprostupný, německá obrana zde byla velmi slabá. Současně s tímto útokem měly být zahájeny boje v [[Baltské státy|Pobaltí]] a po provedení hlavního útoku měla následovat ofenzíva na [[Ukrajina|Ukrajině]].
Řádek 30 ⟶ 29:
Do bitvy šla [[Rudá armáda]] s impozantní silou. 1. pobaltský, 3. 2. a 1. běloruský front měly 2,5 miliónu mužů, 22 000 děl a minometů, 2 000 kaťuší, 4 080 tanků a samohybných děl a 6 000 letadel.<ref>http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1964&sid=6832dcbc903398013c5a84ce93c5950c</ref> Bojů se též účastnilo dálkové letectvo a Dněperská válečná flotila, významnou složku tvořilo zhruba 150 000 [[partyzán]]ů na území [[Bělorusko|Běloruska]] a [[Litva|Litvy]]. Koordinované partyzánské akce začaly již dne [[20. červen|20. června]] 1944.
Byly vyhazovány mosty, ničeny koleje, přerušovány zásobovací trasy, přepadávány německé kolony se zbraněmi a válečným materiálem. Operace Rudé armády byly zahájeny v den třetího výročí napadení [[Sovětský svaz|SSSR]] [[22. červen|22. června]] [[1944]] útoky vojsk 1. pobaltského a 3. běloruského frontu. Hlavní útok s mohutnou dělostřeleckou přípravou začal dne následujícího. Nejdůležitější úder vedla přes pripjaťské bažiny vojska 1. běloruského frontu generála K. K. Rokossovského. [[Sovětská armáda]] zde postavila [[
[[Soubor:1944 kapitulation witebsk vasilevsky chernyakovski gollwitzer.jpg|náhled|Generálporučík [[Alfons Hitter]] kapituluje před generálem [[Ivan Čerňachovský|Čerňachovským]] a maršálem [[Alexandr Vasilevskij|Vasilevským]] po bitvě o [[Vitebsk]]]]
| |||