Juan Nicasio Gallego: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
reference |
obrázek |
||
Řádek 2:
{{Infobox - spisovatel
| jméno = Juan Nicasio Gallego
| obrázek =
| velikost obrázku =
| popisek =
Řádek 42:
== Život ==
Svá studia na několika univerzitách zakončil roku 1800 doktorátem v oboru filosofie a občanského a kanonického práva. Roku 1804 by vysvěcen na kněze a roku 1805 se stal [[Panovnický dvůr|dvorním]] [[kaplan]]em. Spřátelil se s [[Juan Meléndez Valdés|Juanem Meléndezem Valdésem]] a dalšími předromantickými básníky ([[Nicasio Álvarez de Cienfuegos]], [[Manuel José Quintana]]). Pozornost na sebe obrátil roku 1808 [[elegie]]mi a vlasteneckými [[óda]]mi, kterými podporoval [[Španělská válka za nezávislost|boj proti francouzské okupaci Španělska]].
[[Soubor:Juan Nicasio Gallego.jpg|thumb|left|Juan Nicasio Galleg]]
Následně se přestěhoval do [[Cádiz]]u a stal se poslancem cádizských [[Generální kortesy|generálních kortesů]] (španělský exilový parlament a vláda, která roku 1812 přijala ústavu).Po návratu krále [[Ferdinand VII.|Ferdinanda VII.]] na španělský trůn byl pro své liberální názory pronásledován, jeden a půl roku vězněn a čtyři roky strávil ve vyhnanství. Roku 1820 byl omilostněn. Byl jmenován [[arciděkan]]em ve [[Valencie|Valencii]] a [[kanovník]]em v [[Sevilla|Seville]] a později státním radou. Stal se také členem královských akademií Real Academia de Bellas Artes de San Fernando a [[Real Academia Española]].<ref>[https://www.rae.es/academicos/juan-nicasio-gallego Juan Nicasio Gallego - Real Academia Española]</ref><ref name="OTTA">''[[Ottův slovník naučný]]''. 9. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1998. S. 858.</ref>
Své básně (hlavně [[óda|ódy]], [[elegie]] a [[sonet]]y) publikoval především časopisecky (například v ''Memorial Literario''). Vyznačují se básnickou hloubkou a vřelostí citů, jejichž bouřlivé výlevy jsou mnohdy až romantické. Knižního vydání se dočkaly až po básníkově smrti roku 1854 jako ''Obras Poéticas'' (''Básnická díla''). Význam pro rozvoj španělského [[Romantismus (literatura)|romantismu]] má jeho historická pověst ''El Conde de Saldaña'' (1826, ''Hrabě de Saldaña'') a jeho překlad [[Ossianovy zpěvy|Ossianových zpěvů]] a [[Alessandro Manzoni|Manzoniho]] románu ''[[Snoubenci]]''.<ref name="DEJI"/><ref>[[Eduard Hodoušek|HODOUŠEK, Eduard]] a kol. ''Slovník spisovatelů Španělska a Portugalska''. Libri. Praha 1999, S. 280.</ref>
| |||