Occamova břitva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Použití ve vědě: Žádný "zdroj?". To byl vymyšlený příklad, který může uvést kdokoliv podle definice Occamovy břitvy.
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m Robot: oprava ISBN
Řádek 21:
Na druhou stranu se i v současné přírodovědě vyskytuje řada částí, jejichž vztah k Occamově břitvě není bez problémů. Například v kvantové teorii pole se kvůli požadavku [[kalibrační invariance]] zavádí pomocná pole, která formálně odpovídají dalším částicím. Ukáže se ovšem (už v rámci teorie), že tato pole jsou „nefyzikální“ (nehmotná a neinteragující). Přesto je snazší a elegantnější budovat teorii za pomoci těchto nefyzikálních objektů. Ještě horší je situace u „interpretace“ mnoha fyzikálních pojmů. Přísně vzato, k výsledkům lze v mnoha teoriích dojít prostě spočtením příslušných rovnic a názornější představy o významu jednotlivých členů v rovnicích jsou nadbytečné. V occamovském duchu by bylo vhodné je z teorie odřezat, v praxi se ale ukazuje, že bez těchto „nadbytečných“ představ často lidé nejsou schopní o teorii uvažovat, tak jako pamatovat, aniž by se použila [[mnemotechnická pomůcka]] s [[redundantní]] informací. K mnoha výrazným pokrokům přispěly i jen změny těchto představ.
 
[[Karl Popper]] upozorňoval na závažné problémy s definicí jednoduchosti a s odůvodněním, proč je jednodušší teorie lepší. Navrhoval pro objasnění těchto problémů definovat jednodušší teorii jako tu snadněji vyvratitelnou.<ref>POPPER, Karl R.: ''Logika vědeckého bádání'', Praha 1997, {{ISBN |80-86005-45-3}}</ref>
 
== Odkazy ==