Nauplios: Porovnání verzí

Jeho matkou byla [[Amymóné]], jedna z padesáti dcer krále [[Danaos|Danaa]].

Král založil město, pojmenované po něm ''Nauplios''. Podle některých verzí se jeho manželkou stala Filyra, která mu dala syna Lerna. Jeho následníkem byl Naubolos, po něm Klytoneos a Nauplios, dalo by se říci toho jména druhý.

Někdy oba nositelé jména Nauplios splývají v jednu osobu, v tom případě však jeho životní osudy přesahují rozsah jednoho lidského života. Je tedy pravděpodobnější, že po zakladateli Nauplia se jedná o dalšího muže s jinými osudy.

Nauplios (II.) je uveden mezi účastniky plavby [[Argonauti|Argonautů]]. Byl sám vynikajícím mořeplavcem.

Oženil se s [[Klymené]], dcerou [[Kréta|krétského]] krále [[Katreus|Katrea]]. Měl několik synů, nejznámější z nich je [[Palamédés]]. Tento syn bojoval v [[trojská válka|trojské válce]], když předtím byl jedním z poslů, kteří měli získat pro válčení také [[Ithaka|ithackého]] krále [[Odysseus|Odyssea]]. Tomu se nechtělo na dlouhá léta opustit svou vlast a manželku, předstíral tedy šílenství. Když oral, položil Palamédés před něj do brázdy Odysseova malého syna [[Télemachos|Télemacha]]. Odysseus potah okamžitě zastavil a tím prozradil, že šílenství jenom předstírá.

Odysseus mu tuto lest neodpustil a v průběhu obléhání [[Trója|Tróje]] podvrhl dopis, který usvědčoval Palaméda, že zradil své krajany za trojské zlato. Rozzuření [[Achájové|Achájci]] domnělého zrádce ukamenovali.

Nauplios se za toto bezpráví pomstil [[Řekové|Řekům]] zvláštním způsobem: manželkám bojovníků namlouval, že jejich manželé si užívají se zajatými trójankami. Nabádal manželky, aby jim stejně oplatily nevěru a nedalo mu to mnoho práce, mnohé z nich si našly milence a oplácely manželům stejnou mincí.

Navíc Nauplios lstivě zapálil ohně na pobřeží a když se řecké lodě vracely z války, najely na břehy nebezpečného mysu [[Kafáreus]] a mnohé z nich tam ztroskotaly.

* Graves, Robert, ''Řecké mýty'', 2004, {{ISBN |80-7309-153-4}}

* Houtzager, Guus, ''Encyklopedie řecké mytologie'', {{ISBN |80-7234-287-8}}

* Fink, Gerhard, ''Kdo je kdo v antické mytologii'', 2004, {{ISBN |80-7218-992-1}}

* Neškudla, Bořek, ''Encyklopedie řeckých bohů a mýtů'', 2003, {{ISBN |80-7277-125-6}}