Martin, Jan a Stašek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v2.02 - Robot: Automatické opravy / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie)
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 21:
'''Martin, Jan a Stašek''' ([[14. století]]{{Nejisté datum|narození}} – [[11. červenec|11. července]] [[1412]]) byli první mučedníci [[Jan Hus|Husova]] reformního hnutí. Za bouře proti odpustkům v roce 1412 byli popraveni, poněvadž v kostele reptali proti hlásání [[Odpustek|odpustků]]; následně byli slavnostně pohřbeni v [[Betlémská kaple|Betlémské kapli]].
== Bouře proti odpustkům v roce 1412 ==
Dne 9. září 1411 vyhlásil papež [[Jan XXIII. (vzdoropapež)|Jan XXIII.]] (kterého církev později prohlásila za [[Papežské schizma|vzdoropapeže]]) [[Křížové výpravy|křížovou výpravu]] proti neapolskému králi [[Ladislav I. Neapolský|Ladislavovi I.]], jenž ho odmítal uznat za papeže; církev tehdy měla papeže tři a Ladislav byl stoupencem papeže [[Řehoř XII.|Řehoře XII.]] Všem věřícím, kteří se zúčastní křížové výpravy nebo finančně přispějí na tuto výpravu, byly uděleny plnomocné [[Odpustek|odpustky]]. Kramářský prodej odpustků však v některých zemích narazil na odpor světských i církevních činitelů. Proti se postavila např. [[vídeňská univerzita]] a přiměla rakouského vévodu k tomu, že kupčení s odpustky nepřipustil.<ref>[[František Šmahel|ŠMAHEL, František]]. ''Husitská revoluce. 2, Kořeny české reformace.'' Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 364 s. {{ISBN |80-7184-072-6}}. [S. 252.]</ref>
 
[[Nuncius]] papeže Jana XXIII. s plnou mocí pro hlasatele odpusků přijel do Prahy dne 1. května 1412. Byl jím [[pasov]]ský [[děkan]] Václav Tiem, rodem Moravan z [[Mikulov]]a, ale národností Němec. Přinesl také [[palium]] pro nového pražského arcibiskupa [[Albík z Uničova|Albíka z Uničova]] a žádal krále i arcibiskua o dovolení, aby směl odpustky hlásat a sbírat peníze na ten účel.<ref>[[Jan Sedlák (kněz)|SEDLÁK, Jan]]. ''M. Jan Hus.'' V Praze: Dědictví sv. Prokopa, 1915. XIII, 378 + 353 s. cnb000344447. S. 231.</ref> Získal si přízeň krále [[Václav IV.|Václava IV.]], protože bylo nepsaným zvykem, že za podporu při hlásání odpustků dostával panovník podíl na výnosu.<ref>[[František Michálek Bartoš|BARTOŠ, František Michálek]]. ''České dějiny. Dílu II. část 6, Čechy v době Husově (1378–1415).'' 1. vyd. Praha: Jan Laichter, 1947. 515 s. cnb000670255. S. 352–353.</ref> Král měl ostatně i politické důvody k tomu, aby se snažil papeži vyhověl.<ref>ŠMAHEL, František. ''Husitská revoluce. 2, Kořeny české reformace.'' Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 364 s. {{ISBN |80-7184-072-6}}. [S. 253.]</ref>
 
[[Bula (listina)|Bula]] odpustková byla vyhlášena slavnostně, bubnováním, na veřejných místech a Tiemem ustanovení komisaři i jiní kazatelé povzbuzovali lid, aby se snažil odpustky získat. Věřící odváděli příspěvky buď osobně komisařům, nebo do tří velkých schránek, které byly umístěny v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]], v [[Bazilika svatého Petra a Pavla|kostele vyšehradském]] a v [[Týnský chrám|Týnském chrámu]]. Místo peněz přijímali komisaři i různé zboží.<ref>SEDLÁK, Jan. ''M. Jan Hus''. V Praze: Dědictví sv. Prokopa, 1915. XIII, 378 + 353 s. cnb000344447. S. 232.</ref>{{#tag:ref|Zachoval se posměšný popěvek o odpustcích tohoto znění:<br />„Bubeník ten je nosí v voze,<br />raduje se každé koze,<br />ktož mu ovci, krávu dá,<br />všecky římské odpustky má,<br />pekla i propasti."<ref>[[Jan Sedlák (kněz)|SEDLÁK, Jan]]. ''M. Jan Hus''. V Praze: Dědictví sv. Prokopa, 1915. XIII, 378 + 353 s. cnb000344447. S. 232.</ref>|group="pozn."}}
Řádek 31:
Do této doby kladou někteří badatelé studentskou demonstraci, kterou zorganizovali pan Voksa z Valdštejna a mistr [[Jeroným Pražský]]. Z [[Malostranské náměstí|Malostranského náměstí]] vyšel průvod, v jehož středu byl alegorický vůz, ověšený pečetěmi na způsob papežských bul. Na něm seděl student přestrojený za prostitutku, se zvonečky a klenoty na rukou, byl ověšen napodobeninami odpustkových bul a svůdnými gesty i lichotivými slovy nabízel tyto buly divákům. Průvod se ubíral Prahou až k popravišti novoměstskému, kde byly za nadšeného jásotu davu buly spáleny pod [[pranýř]]em.<ref>[[Václav Novotný (historik)|NOVOTNÝ, Václav]]. ''M. Jan Hus: život a učení. Díl 1, Život a dílo. Část 2.'' V Praze: Jan Laichter, 1921. 552 s. cnb000696130. S. 105.</ref>
 
Král [[Václav IV.]] byl postojem Husa a jeho stoupenců velmi podrážděn; znepokojily ho zvláště výtržnosti v kostelech a na ulici. Nařídil proto pražským [[konšel]]ům, aby proti buřičům tvrdě zasáhli.<ref>ŠMAHEL, František. ''Husitská revoluce. 2, Kořeny české reformace.'' Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 364 s. {{ISBN |80-7184-072-6}}. [S. 253–255.]</ref>
== Poprava tří mládenců ==
V neděli 10. července 1412 došlo opět výtržnostem ve třech kostelích, kde několik mladíků pokřikovalo na kazatele, kteří hlásali odpustky, že odpustky jsou lživé a špatné.<ref>SEDLÁK, Jan. ''M. Jan Hus''. V Praze: Dědictví sv. Prokopa, 1915. XIII, 378 + 353 s. cnb000344447. S. 243.</ref> Mladíci byli zatčeni a uvězněni ve [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnici]]; jednoho přivedli z [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály svatého Víta]], druhého z [[Bazilika svatého Jakuba Většího (Staré Město)|baziliky sv. Jakuba]] a třetího z [[Týnský chrám|Týnského chrámu]]. Byli to řemeslničtí [[tovaryš]]i a jmenovali se Martin, Jan a Stašek.{{#tag:ref|Pozdní [[Hájkova kronika]] uvádí další podrobnosti. Martin, zvaný Křidélko, byl zatčen v chrámu Týnském. Jan Hudec, zvaný Všetečka, rodem ze Slaného, byl zatčen v bazilice sv. Jakuba. Stanislav Polák, zvaný Stašek, tovaryš řemesla ševcovského, byl zatčen v katedrále sv. Víta. Pro malou spolehlivost Hájkovy kroniky tyto podrobnosti historikové většinou neuvádějí.<ref>[[Václav Hájek z Libočan|HÁJEK Z LIBOČAN, Václav]]. ''Kronika česká: výbor historického čtení.'' K vydání připravil [[Jaroslav Kolár]]. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1981. 736 s. cnb000139445. S. 527–529.</ref>|group="pozn."}} Když se to dověděl Hus, přišel v pondělí 11. července ráno s několika univerzitními mistry a s velkým zástupem studentů na radnici. Konšelům řekl, že on je původcem odporu proti odpustkům, ať tedy potrestají jeho, ale ne ty tři tovaryše. Konšelé, zastrašeni sběhem studentstva a lidu, ho ujistili, že se mládencům nic nestane, a Hus i s ostatními odešel do Betlémské kaple.<ref>PORÁK, Jaroslav a KAŠPAR, Jaroslav. ''Ze starých letopisů českých''. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1980. 576 s. cnb000197798. S. 35.</ref>
Řádek 64:
* [[Václav Novotný (historik)|NOVOTNÝ, Václav]]. ''M. Jan Hus: život a učení. Díl 1, Život a dílo. Část 2.'' V Praze: Jan Laichter, 1921. 552 s. cnb000696130. S. 61–123.
* {{Citace monografie
| příjmení = Soukup
| jméno = Pavel
| odkaz na autora =
| titul = 11.7.1412 - poprava tří mládenců: odpustkové bouře v Praze
| url =
| vydavatel = Havran
| místo = Praha
| rok vydání = 2018
| vydání = 1
| počet stran = 195
| kapitola =
| strany =
| isbn = 978-80-87341-41-4
| jazyk =
}}