Lýsandros: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Kallikratidés > Kallikratidás |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 6:
Když se [[Alkibiadés]] na konci peloponéské války znovu připojil na stranu Athén, byl Lýsandros pověřen velením nad spartským loďstvem v [[Egejské moře|Egejském moři]], jež tehdy kotvilo v [[Efesos|Efesu]] ([[407 př. n. l.]]). Lýsandros následně přesvědčil nového [[Lýdie (země)|lýdského]] satrapu a syna [[Perská říše|perského]] [[Šáhanšáh|velkokrále]] [[Dareios II.|Dareia II.]], [[Kýros Mladší|Kýra mladšího]], aby zvýšil perskou finanční pomoc Sparťanům. Když Lýsandros opouštěl [[Sardy]], chtěl ho prý Kýros nějakým způsobem obdarovat, načež Lýsandros požádal Kýra, aby zvýšil žold jeho námořníkům. To mělo za následek, že posádky sloužící v athénském loďstvu přecházely do lépe placené služby v [[peloponés]]ké flotile.
Alkibiadův zástupce Antiochos, velící athénské flotile během [[
Podle spartských zákonů bylo zakázáno, aby jedna a tatáž osoba zastávala stejný úřad dvakrát po sobě. Novým velitelem flotily byl proto určen [[Kallikratidás]]. Lýsandros však oslabil jeho postavení, když vrátil Kýrovi jeho zlato a odplul s flotilou zpět na Peloponés. Když Kallikratidás po porážce v [[Bitva u Arginuských ostrovů|bitvě u Arginuských ostrovů]] ([[406 př. n. l.]]) zemřel, spartští spojenci požadovali Lýsandrovo opětné jmenování velitelem loďstva. Novým admirálem byl sice nakonec učiněn Arakos, přičemž Lýsandros byl formálně pouze jeho zástupcem, ve skutečnosti však osobně velel flotile.
Řádek 14:
Nicméně Lýsandros brzy ztratil svoji popularitu mezi [[Řekové|Helény]] tím, že příliš preferoval své přátele a rovněž projevoval svoji mstivost vůči těm, kteří se mu znelíbili. Když si na jeho chování stěžoval perský satrapa Farnabazos, spartští [[eforové]] Lýsandra odvolali. To vyústilo v mocenský boj v samotné Spartě, neboť králové byli ochotní připustit v obcích [[Demokracie|demokratičtější]] režimy, jen aby redukovali Lýsandrovu velkou moc.
Po smrti krále Ágida II. byl Lýsandros klíčovou postavou, která prosadila za krále Ágidova bratra [[Agésilaos II.|Agésiláa II.]] na místo Leótychida, o kterém se všeobecně věřilo, že je spíše synem Alkibiada než Ágida. Lýsandros pak Agésiláa přiměl k podniknutí výpravy do Malé Asie proti Peršanům. Když však oba dorazili do řeckých obcí v [[Asie|Asii]], pozoroval Agésiláos se vzrůstající nelibostí Lýsandrovu autoritu mezi místními oligarchy. Jak poznamenal [[Xenofón]]: „vznikal dojem, že Agésiláos je soukromá osoba a králem je Lýsandros“. Důsledkem bylo stupňující se napětí mezi oběma muži. Lýsandros vycítil, že je zde nežádoucí a v roce [[396 př. n. l.]] odcestoval zpět do Sparty.
Zde prý usiloval zpřístupnit královský titul Heraklovcům, případně všem [[Spartiaté|spartiatům]] (plnoprávným občanům Sparty), čímž chtěl narušit moc tradičních královských rodů [[Ágiovci|Ágiovců]] a [[Eurypóntovci|Eurypóntovců]]. Po vypuknutí [[Korintská válka|korintské války]] (probíhající v letech [[395 př. n. l.|395]]-[[387 př. n. l.]]) velel spartskému vojsku postupujícímu z [[Fókida (historické území)|Fókidy]] do [[Bojótie (historické území)|Bojótie]], byl však zabit během náhlého [[Théby|thébského]] přepadu [[Bitva u Haliartu|u Haliartu]]. Lýsandros je považován za jednoho z nejvýznamnějších spartských vojevůdců, který si ale kvůli své pýše a nezměrné ctižádosti vytvořil řadu nepřátel, což nakonec dopomohlo k jeho pádu.
Řádek 26:
== Literatura ==
* OLIVA, Pavel, ''Kolébka demokracie: dějiny a kultura klasického Řecka 5.-4. století př.n.l.'', Praha, Arista, 2000. {{ISBN
* ZAMAROVSKÝ, Vojtěch, ''Řecký zázrak'', Praha, Euromedia Group – Knižní klub, Erika, 2000. {{ISBN
[[Kategorie:Starověcí řečtí politici]]
| |||