Librace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografické úpravy |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
'''Librace''' (z [[latina|latinského]] ''libro'' – ''vyvažovat'') je v [[astronomie|astronomii]] označení pro velmi pomalou oscilaci [[Měsíc (satelit)|satelitu]] (ať již reálnou či zdánlivou), jak se jeví pozorovateli na hmotnějším mateřském tělese, které satelit obíhá. Většinou se tento termín používá k označení kývavého pohybu [[Měsíc]]e vůči pozorovateli na [[Země|Zemi]].
Přestože je totiž rotace Měsíce kolem Země synchronní neboli [[Vázaná rotace|vázaná]] (tj. Měsíc nám stále ukazuje jednu tzv. [[přivrácená strana Měsíce|přivrácenou stranu]]), librace umožňuje pozorovatelům na Zemi v průběhu jedné měsíční periody spatřit více než jednu polovinu jeho povrchu – přibližně jde o 59 % jeho povrchu.<ref name="rukl1"/> Ovšem pro praktickou využitelnost je tato hodnota nižší, neboť zkreslení v librační zóně je často příliš velké. Pohybuje se lehce nad 50 %.<ref name=libra>[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Mapy libračních oblastí, str. 180, {{ISBN
== Složky měsíční librace ==
Měsíční librace má čtyři různé složky:<ref name="rukl1">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Měsíc - družice Země, str. 8, {{ISBN
* librace v selenografické šířce – tato složka je relativně malá a její příčinou je mírný sklon rotační osy Měsíce k rovině jeho oběhu kolem Země (činí 6,7°). K Zemi se tak střídavě přiklánějí severní a jižní měsíční pól a z ní tak lze spatřit oblast za severním či jižním okrajem. Jedná se tedy o podobný proces jako střídání ročních období či polární den a noc na naší planetě.
* librace v selenografické délce – tento pohyb je u Měsíce dominantní a souvisí s [[excentricita|excentricitou]] dráhy našeho satelitu kolem Země. Z důvodu zachování celkového momentu hybnosti (viz [[Keplerovy zákony|Druhý Keplerův zákon]]) z našeho pohledu Měsíc na své dráze zrychluje a zpomaluje svou rotaci kolem Země. Nejrychleji se po své eliptické dráze pohybuje v [[Apsida (astronomie)|perigeu]], nejpomaleji v [[Apsida (astronomie)|apogeu]], přičemž otáčení kolem vlastní osy sice není konstantní, ale tyto odchylky jsou relativně zanedbatelné. Díky těmto faktorům lze v určitých bodech jeho dráhy nahlédnout za pravý či levý okraj [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené strany Měsíce]].
Řádek 28:
| místo = Praha
| rok = 1991
| kapitola =
| strany =
| isbn = 80-85277-10-7
}} === Externí odkazy ===
| |||