Lev Nikolajevič Tolstoj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Další díla: povídky jsou zmíněny už mezi válečnými díly
značka: editor wikitextu 2017
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 23:
| místo = Praha
| rok = 2016
| počet stran =
| strany = 20
| isbn = 978-80-86798-77-6
Řádek 31:
| příjmení = Figes
| jméno = Orlando
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Natašin tanec: Kulturní dějiny Ruska
| vydání = 1.
Řádek 38:
| místo = Praha, Plzeň
| rok = 2004
| počet stran =
| strany =
| isbn = 80-7306-162-7
80-7291-122-8
Řádek 52:
| jméno2 = Vladimír
| titul = Přemožitelé času sv. 6
| vydání =
| vydavatel = Mezinárodní organizace novinářů
| místo = Praha
| rok = 1988
| počet stran =
| kapitola = Lev Nikolajevič Tolstoj
| strany = 23-26
| isbn =
}}</ref> V manželství se jim narodilo třináct dětí, dospělého věku se dožilo osm. <ref name=":0" /> Prvních dvanáct let po svatbě prožíval Tolstoj šťastné období svého života, v němž vytvořil svá nejlepší díla: romány ''Vojna a mír'' (1862-1869) a ''Anna Karenina'' (1873-1876).
 
Období roku 1868 až 1872 strávil Tolstoj nad vznikem ''Slabikáře pro děti'' a obnovil svoji praktickou pedagogickou činnost.
 
Koncem sedmdesátých let došlo ke změně v jeho literárním i společenském vědomí, zasáhla jej vnitřní duševní krize, která se promítla i do rodinných vztahů. Východisko viděl ve sblížení s prostým lidem, kterého chtěl dosáhnout rozdělením svého majetku mezi mužiky a sdílením křesťanské víry. Své názory na nespravedlivé uspořádání společnosti vyjádřil v řadě traktátů (např. ''Zpověď)'' , filozofických úvah a povídek. Na přelomu 80. a 90. let vytvořil další díla s kritickým pohledem na ruskou společnost. Dokončil svůj poslední román Vzkříšení (1899), slavné novely ''Kreutzerova sonáta'' a ''Smrt Ivana Iljiče'', povídku ''Hadži-Murat''. Po revoluci v roce [[Ruská revoluce (1905)|1905]] uveřejnil obžalobu panování romanovské dynastie ve stati ''Nemohu mlčet''.<ref name=":1" />
 
V druhé polovině osmdesátých let za ním do Ruska vycestoval pozdější první [[Československo|československý]] prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš G. Masaryk]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Čapek|jméno=Karel|příjmení2=|jméno2=|titul=Hovory s T. G. M.|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
 
V roce 1907 jej navštívil v Jasné Poljaně také Milan Rastislav Štefánik, kterého Tolstoj nazval "úžasně srdečným, milým člověkem"<ref>PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN |978-80-87173-47-3}}, str.12 - 25, 140 - 148, 169</ref>.
 
[[Car]] ho pokládal za revolucionáře, kterým však v žádném případě nebyl. V závěru života byl vyloučen z [[církev|církve]] jako [[kacíř]]. Důvodem bylo jeho odmítání [[dogma]]tu o trojjedinosti Boží a ostrá kritika [[Militarismus|militaristické]] role církve (žehnání zbraním, podpora válkám). Po neshodách s rodinou ji opustil a bez rozloučení odjel jen s několika přáteli v listopadu [[1910]] vlakem pryč. Na cestě se nachladil – dojel do Astapova, kde po deseti dnech zemřel na zápal plic. .
Řádek 84:
Význam L. N. Tolstého je, z hlediska nejen [[ruská literatura|ruské literatury]], obrovský, protože se jako jeden z prvních autorů pokusil ruskou literaturu přiblížit západní [[civilizace|civilizaci]], což se mu svým způsobem podařilo.
 
=== Křesťanský anarchismus ===
[[Křesťanský anarchismus]] jako samostatný směr rozvedl právě '''Lev Nikolajevič Tolstoj'''. Tolstoj viděl nutnost používání násilí při vládnutí, což podle něj bylo nemorální z hlediska křesťanského učení.<ref name="afaq-a37">{{Citace elektronické monografie | autor = The Anarchist FAQ Editorial Collective | titul = An Anarchist FAQ | url = https://theanarchistlibrary.org/library/the-anarchist-faq-editorial-collective-an-anarchist-faq | datum vydání = 2009-06-18 | datum přístupu = 2017-11-26 | kapitola = A.3.7 Are there religious anarchists? | url kapitoly = https://theanarchistlibrary.org/library/the-anarchist-faq-editorial-collective-an-anarchist-faq-02-17 | jazyk = anglicky}}</ref>
 
Řádek 171:
| rok = 2006
| isbn = 80-7325-063-2
| kapitola = Konec mýtu o Lvu Tolstém?
| strany = 11-30
| jazyk =
Řádek 220:
* [http://www.gutenberg.org/ebooks/search/?query=tolstoy V angličtině i dalších jazycích]
 
;{{fr}}
* [http://christocrate.ch/ Christocrate.ch]