Verze z 24. 5. 2020, 12:32 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m Editace uživatele 94.112.164.181 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je VojtěchDostálBot značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 6. 2020, 07:44 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 259 editací m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Garamond Roman Italic.svg\|~~thumb~~náhled\|420px\|Font [[Garamond]] v základním a kurzivním řezu, kde krom celkového zaoblení si lze povšimnout běžných změn písmen: protažení [[f]] pod řádek, redukce bříška [[a]]]] '''Kurziva''' (variantně i '''-zí-''' a '''-si-''', též '''polokurziva''', či '''italika''') je v [[Typografie\|typografii]] [[řez písma]], písmo vyznačující se mírným sklonem doprava a drobnými změnami podoby u některých písmen oproti základnímu typu písma, bližší psacímu písmu. Typické je zejména tzv. kurzivní – jednobříškové – ''a'', vznik obloučků či dotažených smyček na dřících písmen. První kurzíva byla vytvořena v dílně [[Aldus Manutius\|Alda Manutia]] na přelomu [[15. století\|15.]] a [[16. století]] (poprvé se objevuje v tisku z roku 1501) rytcem [[Francesco Griffo\|Francescem Griffem]] a tvarově vychází z psané [[Humanistická polokurzíva\|humanistické polokurzivy]]. Toto písmo má poněkud nižší čitelnost než základní [[antikva]]. Počítačová sazba také umožňuje vytváření ''falešné kurzivy'' (''{{cizojazyčně\|en\|slanted type}}'' nebo ''{{cizojazyčně\|en\|oblique}}''), což je pouhé naklonění písma. == Kontroverze označení == [[~~File~~Soubor:Arabic text Italic-Normal.png\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|200px\|4 shapes of Adobe Arabic font (Normal, Italic, Bold, Bold-Italic)]] Toto písmo se v češtině nejčastěji označuje kurziva, méně často i podle svého původu v Itálii italika. Zejména označení kurziva působí jisté problémy pociťované novověkými [[Paleografie\|paleografy]].<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Kašpar\|jméno=Jaroslav\|odkaz na autora=Jaroslav Kašpar (historik)\|titul=Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím I\|místo=Praha\|vydavatel=SPN\|rok=1987 \| strany = 146}}</ref> Zejména starší paleografická literatura u humanistického písma rozlišovala pouze kreslené (okrouhlé) písmo a kurzivu, teprve od druhé poloviny 20. století (v češtině především Jaroslavem Kašparem) se zavádí mezistupeň označovaný polokurzíva (tedy písmo přizpůsobené běžném psaní, ale nespojované, ze kterého se právě tisková kurziva vyvinula). Označovat tiskovou kurzívou korektně paleografickou terminologií – tedy jako polokurzíva – není běžné, nicméně toto činí například [[Petr Voit]].<ref>Voit, Petr. ''Encyklopedie knihy''. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. 2 sv. {{ISBN \|978-80-7277-390-9}}. Zde heslo polokurziva ve 2. svazku, s. 698–700.</ref> == Reference ==

Kurziva: Porovnání verzí