Křivka obecná: Porovnání verzí

{{Legenda|#00FF00| hnízdiště|border=1px solid #aaa}}

Oblast hnízdění, početnost i doba výskytu ve střední Evropě se každoročně mění v závislosti na úrodě semen. Nepravidelné přesuny mívají charakter invazí. Často celá populace opustí oblast a na několik let osídlí invazivně jiné území.<ref>HUDEC, K. ''Fauna ČSSR. Díl III/2.'' Praha: Academia, 1983.</ref>

V [[Česko|České republice]] jde o prozatím běžného obyvatele [[jehličnatý les|jehličnatých lesů]]. Ročně u nás hnízdí asi 30&nbsp;000–100&nbsp;000 párů a zimuje 30&nbsp;000–120&nbsp;000 jedinců.<ref>DUNGEL, J. a HUDEC, K. ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''. Praha: Academia, 2001. {{ISBN |978-80-200-0927-2}}</ref>

Je typickým semenožravcem, který požírá výhradně [[semeno|semena]] [[Jehličnany|jehličnatých stromů]], především [[smrk]]ů, modřínů a [[borovice|borovic]].

Křivka obecná byla v minulosti vítanou kořistí [[Čižba|čižbářů]]. Od [[prehistorie]] po celý středověk a v novověku až do poloviny [[19. století]] byla spolu s jinými pěnkavovitými ptáky běžně chytána jako zdroj potravy. Od nepaměti až do 40. let [[20. století]] byla oblíbeným a rozšířeným klecním ptákem, zejména v horských oblastech. Například v pověrách jizerskohorských horalů voda, ve které se křivka vykoupala, platila za léčivou. Pověrčiví horalé věřili, že křivka chrání dům před bleskem nebo má schopnost „vytáhnout“ z nemocného horečku.<ref>NEVRLÝ, Miloslav. ''Kniha o Jizerských horách.'' 4. vyd., ve Vestri 1. vyd. Liberec: Vestri, 2007. {{ISBN |978-80-903029-6-9}}.</ref><br>

* BEZZEL, Einhard. ''Ptáci: klíč ke spolehlivému určování.'' Překlad Tomáš Kapic. Čestlice: Rebo Productions, 2007. 238 s. Průvodce přírodou. {{ISBN |978-80-7234-292-1}}.