Pavel Kropáček: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 24:
Pavel Kropáček je autorem velké části katalogových textů (celkem 109) v monumentální publikaci prof. [[Antonín Matějček|Antonína Matějčka]], ''Česká malba gotická''. Následně soustředil své badatelské úsilí na deskovou malbu první poloviny 15. století, ale jeho kniha ''Malířství doby husitské'' (1940), zahrnující detailní analýzu řady děl, byla vydána až posmrtně roku 1946. Kropáček se zasloužil o určení obrazu [[Zbraslavská madona|Zbraslavské madony]] jako gotického originálu, když při pečlivém zkoumání objevil [[pentimenti]].<ref>P. Kropáček, Madona zbraslavská, Volné směry XXXV, 1938-40, s. 8</ref>
 
Kropáček rovněž publikoval studii o severofrancouzské knize modliteb ze zámku ve Strážnici a určil její vznik do první poloviny 15. století.<ref>P. Kropáček, Strážnická kniha hodinek z 15. století, Ročenka česko-slovenských knihtiskařů 1939, s. 58</ref> Jeho zájem o evropské umění se soustředil na nizozemské malířství v širokém rozpětí od [[Hieronymus Bosch|Hieronyma Bosche]] a [[Pieter Brueghel|Pietera Brueghela]]<ref>P. Kropáček, Pieter Brueghel a don Quichote, Volné směry XXXV, 1938-40, s. 140</ref>, přes [[Jan Vermeer|Jana VermeerVermeera]]a <ref>P. Kropáček, Jan Vermeer, Praha, 1939</ref> po [[Vincent van Gogh|Vincenta van GoghGogha]]a.
 
Kropáček se zabýval umělecko-filozofickými otázkami ve vztahu k historii umění, úlohou a novou definicí pojmu formalismus, protikladem intimního a monumentálního umění.<ref>P. Kropáček, Budoucnost monumentálního umění, Volné směry XLI, 1947-1948, s. 60</ref>
Podle Josefa Vojvodíka je ''Umělecko-estetické myšlení historika umění Pavla Kropáčka v odborné literatuře spojováno v prvé řadě se strukturalismem a s (domněle) marxistickými východisky. Při pozorné četbě jeho úvah a pojednání vystoupí však do popředí výrazně jiná tvář Pavla Kropáčka: tvář vášnivého obhájce nové monumentality a heroického patosu v umění, spojeného s představou neopakovatelné výlučnosti tvůrce umění.''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Společnost pro estetiku, přednáška J. Vojvodíka, 2013 |url=http://www.estetikaspol.cz/aktuality/2013/09/ctvrta-letosni-prednaska-spe/ |datum přístupu=2014-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160403110550/http://www.estetikaspol.cz/aktuality/2013/09/ctvrta-letosni-prednaska-spe/ |datum archivace=2016-04-03 |nedostupné=ano }}</ref>
=== Publikace ===
* Pavel Kropáček, Jan Vermeer, Melantrich Praha, 1939
* Pavel Kropáček, Malířství doby husitské: česká desková malba prvé poloviny XV. století, Česká akademie věd a umění Praha, 1946
* Matějček A a kol., Česká malba gotická, Melantrich Praha, 1950
 
Řádek 38:
 
== Literatura ==
* Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 728, Academia Praha 2016, {{ISBN |978-80-200-2094-9}}
* Stejskal K, Kapitoly z českého dějepisu umění II, Odeon 1987, Praha (s. 342-347)
* Vojvodík J, Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení čtyřicátých let 20. století, Argo Praha, 2014, {{ISBN |978-80-257-1115-6}}
 
{{Autoritní data}}