Verze z 7. 5. 2019, 17:10 editovat Podroužek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 10 834 editací {{Varování - Medicína}}, narovnání wikiodkazů značka: přepnuto z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 6. 2020, 04:48 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 265 editací m Robot: oprava ISBN Přejít na další porovnání →
Řádek 1: Jako '''koprolálie''' se označuje opakované nutkání resp. sklon k používání výrazů, označovaných též jako fekální řeč resp. fekální výroky<ref>Takto např. Peters, U. H. (1984 ff). Wörterbuch der Psychiatrie und medizinischen Psychologie. München [u. a.]: Urban & Schwarzenberg</ref>. Obdobně renomovaný lékařský slovník LaRoche<ref>Roche Lexikon Medizin, hrsg. von Hoffmann-La Roche AG a Urban & Fischer, Urban & Fischer, Mnichov, Stuttgart, Jena, Lübeck, Ulm, 1998</ref> klasifikuje koprolálii jako fekální řeč, sklon k užití výrazů z oblasti trávicí činnosti. Známý slovník Pschyrembel<ref>Pschyrembel Klinisches Wörterbuch. Begründet von Willibald Pschyrembel. Bearbeitet von der Wörterbuchredaktion des Verlags. 260. Auflage. De Gruyter, Berlin 2004, {{ISBN \|3-11-017621-1}} bzw. {{ISBN \|3-11-018171-1}}</ref> pak pojem zužuje jako nucené použití takových výrazů. Podle Fialy a Růžičky se jedná o „vykřikování neslušných slov“<ref name="zlobivé děti">Ondřej FIALA, Prof. MUDr. Evžen RŮŽIČKA DrSc., Touretteův syndrom: Zlobivé, nebo nemocné děti?, online viz [http://www.sanquis.cz/index.php?linkID=art440 sanquis.cz]</ref>. Mimo to je pak koprolálie známa také jako neurologicko-psychiatrický symptom např. u [[Touretteův syndrom\|Touretteova syndromu]], kde je však typický pouze pro malou část takto postižených; podle odhadů je koprolálie typická pro 30 procent nebo pouze 14 procent<ref name="zlobivé děti" /> pacientů s Touretteovým syndromem.

Koprolálie: Porovnání verzí