Kolejový zepelín: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R98029, Schienenzeppelin in Berlin.jpg|thumbnáhled|Kolejový zepelín v Berlíně<br />(ráno 21. 6. 1931)]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-10591, Propeller-Eisenbahn.jpg|thumbnáhled|Detail zadní části vrtulového vozu]]
'''Kolejový zepelín''' (německy ''Schienenzeppelin'') je přezdívka kolejového vozidla konstruktéra [[Franz Kruckenberg|Franze Kruckenberga]], které bylo netradičně poháněno [[vrtule|vrtulí]]. Dne [[21. červen|21. června]] [[1931]] dosáhlo rekordní rychlosti 230&nbsp;km/h.<ref name="MEB"/>
 
== Předchozí pokusy ==
Vrtulový pohon nebyl použit pro pohon kolejového vozidla poprvé. Již v roce 1909 byl předveden na letecké výstavě ve Frankfurtu vůz s vrtulovým pohonem a v listopadu 1916 byl podobný vůz vyzkoušen na pruské vojenské dráze Zossen – Jüterborg.<ref name="Gottwaldt"/> V obou případech se jednalo především o bezpečnější, pozemní zkoušky nových leteckých motorů. Teprve v roce 1918 v [[Palestina|Palestině]] a o rok později v [[Berlín]]ě byly předvedeny vozy s vrtulovým pohonem,<ref>[http://douglas-self.com/MUSEUM/TRANSPORT/proprail/proprail.htm Vrtulí poháněná drážní vozidla na stránkách Douglase Selfa] v části [http://douglas-self.com/MUSEUM/museum.htm The Museum of Retro Technology]</ref> které byly zamýšleny pro přepravu cestujících. V obou případech se jednalo o umístění vrtulového pohonu na vůz klasické stavby, což nebyla příliš vhodná kombinace, zejména z důvodu poměrně vysoké hmotnosti. <ref name="Gottwaldt">Předmluva knihy Alfred B. Gottwaldt: ''Der Schienenzeppelin: Franz Kruckenberg und die Reichsbahn-Schnelltriebwagen der Vorkriegszeit 1929-1939'' {{ISBN |3-88255-134-8}}, {{ISBN |978-3-88255-134-1}} [http://www.deutschesfachbuch.de/info/detail.php?isbn=3882551348&part=1&words=Schienenfahrzeug+Dringos Předmluva knihy dostupná online]</ref> V [[Rusko|Rusku]] v roce 1921 zkonstruoval konstruktér-samouk V. I. Abakovskij vrtulí poháněný [[Aerovagon]], který dosáhl rychlosti 140 km/h na trati [[Tula]] – [[Moskva]]. Došlo však k tragédii a všech šest účastníků zkušební jízdy, včetně konstruktéra, zahynulo v jeho troskách.
 
== Konstrukce ==
Řádek 27:
| datum archivace = 2011-05-18
| nedostupné = ano
}}</ref>.{{Doplňte zdroj}} Ačkoliv celková délka vozu činila 25,85&nbsp;m, jednalo se o vozidlo dvounápravové, s rozvorem 19,6&nbsp;m. Aerodynamicky tvarované těleso vozu s kostrou z vylehčených [[hliník]]ových nosníků, potah z impregnovaného plátna, vrtulový pohon – to vše nápadně připomínalo [[Ztužená vzducholoď|ztuženou vzducholoď]], tzv. [[zepelín]]. Proto se vozu záhy začalo říkat Schienenzeppelin – kolejový zepelín.<ref name="MEB"/>
 
== Rychlostní rekord ==
Řádek 41:
 
=== Literatura ===
* Alfred B. Gottwaldt: ''Der Schienenzeppelin: Franz Kruckenberg und die Reichsbahn-Schnelltriebwagen der Vorkriegszeit 1929-1939'' {{ISBN |3-88255-134-8}}, {{ISBN |978-3-88255-134-1}}
* Risse F.:Über-Flieger, Modelleisenbahner 2/1996