'''Johan de Witt''', též '''Jan de Witt'''. ([[24. září]] [[1625]] – [[20. srpen|20. srpna]] [[1672]]) byl [[Nizozemsko|nizozemský]] [[politik]] v [[17. století]], v době největší nizozemské [[Kolonialismus|koloniální]] expanze. Byl rovněž významným [[matematik]]em a [[právník]]em, své matematické teorie aplikoval i do ekonomické správy země.▼
▲'''Johan de Witt''', též '''Jan de Witt'''. ([[24. září]] [[1625]] – [[20. srpen|20. srpna]] [[1672]]) byl [[Nizozemsko|nizozemský]] [[politik]] v [[17. století]], v době největší nizozemské [[Kolonialismus|koloniální]] expanze. Byl rovněž významným [[matematik]]em a [[právník]]em, své matematické teorie aplikoval i do ekonomické správy země.
== Život ==
Jan de Witt pocházel ze staré patricijské rodiny města Dodrechtu. Dostalo se mu vynikajícího vzdělání. V letech [[1653]] až [[1672]] zastával funkci [[Velký penzionář|velkého penzionáře]], která byla nejvyšší politickou funkcí ve [[Spojené provincie nizozemské|Spojených provinciích nizozemských]] a přibližovala se dnešní funkci [[Předseda vlády|premiéra]]. Byl rozhodným odpůrcem rodu [[Oranžsko-nasavská dynastie|Oranžských]], krátce po svém nástupu do úřadu, roku 1654 prosadil zákon, vylučující Oranžské z vysokých státních funkcí. K jeho největším úspěchům patřilo uzavření míru s [[Anglie|Anglií]] roku [[1654]], druhý mír s Anglií roku [[1667]] (smlouva v [[Breda|Bredě]]) a vytvoření trojaliance s Anglií a [[Švédsko|Švédskem]] roku [[1668]]. Jeho vláda byla [[Republikánství|republikánská]] a oponovala [[Monarchismus|monarchistickým]] snahám [[oranžisté|oranžistů]]. Proti nim byl namířen de Wittův edikt z roku 1667, zakazující spojení funkcí hlavy státu a vrchního velitele vojsk pod jednu osobu. Spolupracovníkem a rádcem Johana de Witta byl jeho bratr, finančník a [[Dordrecht|dodrechtský]] starosta [[Cornelis de Witt]]. Vláda de Wittů se opírala především o vrstvu obchodníků, finančníků a velkých pozemkových vlastníků, naopak vojskem, námořníky a městskou chudinou byli bratři nenáviděni.
Osud Johana a jeho bratra se naplnil po vpádu francouzských a anglických vojsk do Nizozemska roku [[1672]]. Jejich politika dorozumění s Francií vyvolala v Nizozemí velkou nespokojenost, jíž dokázal využít [[Vilém III. Oranžský]], prosazený svými stoupenci jako vrchní velitel nizozemských vojsk. Vilém krátce nato nechal nepopulárního Cornelise de Witta uvěznit v [[Haag|Haagu]]u. Když Johan vyjednával o propuštění svého bratra, kolem věznice se srotil dav, demonstrující za okamžité potrestání de Wittů. Oranžistický důstojník Cornelis Tromp vedl dav do útoku proti věznici, při němž byli de Wittové [[Defenestrace|vyhozeni z okna]], jejich těla pověšena na šibenici a rozsápána, lidé prý dokonce jejich části snědli.<ref>Jonathan I. Israel (1995) The Dutch Republic: Its Rise, Greatness and Fall 1477-1806 Oxford University Press {{ISBN|0-19-820734-4}}</ref>