Verze z 13. 3. 2020, 19:22 editovat DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 303 editací m Robot: šablona přejmenována; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 6. 2020, 23:59 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 303 editací m Robot: oprava ISBN Přejít na další porovnání →
Řádek 8: == Rodina, studium == Otec MUDr. Ladislav Prokop Procházka byl lékařem-hygienikem a v letech [[1920]]–[[1921]] byl ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v úřednické vládě Jana Černého, matka Jitka roz. Grégrová byla dcerou novináře a politika [[Julius Grégr\|Julia Grégra]].<ref>František Cinger: ''Tiskoví magnáti [[Jiří Voskovec\|Voskovec]] a [[Jan Werich\|Werich]]'', Akropolis, Praha, [[2008]], str. 12 v části „Vest Pocket Revue“, {{ISBN \|978-80-7304-099-4}}</ref> <ref>Mariana Bernasova: ''Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností? '', Magisterská diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav translatologie, Praha, [[2009]], str. 15–6</ref> Staša studovala v letech [[1907]]–[[1915]] na dívčím gymnáziu ''Minerva'' v pražské Pštrosově ulici. Její spolužačkou zde byla [[Milena Jesenská]], která se stala její životní přítelkyní a spolupracovnicí. V roce [[1916]] začala studovat na c. k. České univerzitě Karlově-Ferdinandově v Praze obor filozofie-francouzština, studium však po pěti semestrech v červenci [[1919]] ukončila, když čekala narození dvojčat. == Profesní činnost == Přestože studium nedokončila, získala znalosti, které ji umožnily stát se redaktorkou, novinářkou a překladatelkou. Spolupracovala např. s [[Josef Váchal\|Josefem Váchalem]], [[Josef Florian\|Josefem Florianem]], [[Karel Čapek\|Karlem Čapkem]] a V. H. Brunnerem.<ref>František Cinger: ''Tiskoví magnáti [[Jiří Voskovec\|Voskovec]] a [[Jan Werich\|Werich]]'', Akropolis, Praha, [[2008]], str. 14 v části „Vest Pocket Revue“, {{ISBN \|978-80-7304-099-4}}</ref> V období [[1922]] až [[1926]] pracovala v Módní revue deníku ''Tribuna''. V závěru roku [[1926]] začala spolupracovat s časopisem ''[[Pestrý týden]]'' a spolu s Milenou Jesenskou zde redigovaly módní rubriku (až do roku [[1928]]). V redakci časopisu se seznámila také s [[Adolf Hoffmeister\|Adolfem Hoffmeisterem]]. V roce [[1927]] pracovala v časopise ''Hvězda'' a v letech [[1928]]–[[1936]] byla hlavní redaktorkou módy čtrnáctideníku ''[[Eva (časopis)\|Eva]]''. Od roku [[1929]] řídila také rok jako redaktorka časopis [[Osvobozené divadlo\|Osvobozeného divadla]] ''[[Vest pocket revue\|Vest Pocket Revue]]''.<ref>František Cinger: ''Tiskoví magnáti [[Jiří Voskovec\|Voskovec]] a [[Jan Werich\|Werich]]'', Akropolis, Praha, [[2008]], str. 4 v části „Vest Pocket Revue“, {{ISBN \|978-80-7304-099-4}}</ref> V období [[1931]]–[[1936]] pracovala u J. Otty v časopise ''Světozor'' a v redakci ''Ottova slovníku naučného nové doby'', v letech 1936–8 v nakladatelství ''Novina''. <ref>Mariana Bernasova: ''Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností? '', Magisterská diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav translatologie, Praha, [[2009]], str. 54</ref> Za války nebyla zaměstnána, od podzimu roku [[1945]] pracovala na zahraničním oddělení Ministerstva informací, od roku [[1952]] jako tajemnice ve Svazu čs. výtvarných umělců (Svaz výtvarníků Mánes). Obě zaměstnání ji zprostředkoval A. Hoffmeister.<ref>Mariana Bernasova: ''Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností? '', Magisterská diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav translatologie, Praha, [[2009]], str. 34, 79 </ref> Značnou část času věnovala překladům děl francouzských a anglických autorů, především románové beletrii a dramatické tvorbě. Překládala klasiku, experimentální prózu, soudobé bestsellery a detektivky. Po válce zvláště americkou literaturu.<ref> Databáze českého uměleckého překladu: https://www.databaze-prekladu.cz/prekladatel/_000001113</ref> Řádek 26: == Manžel, děti == Jejím manželem byl zpěvák a kabaretiér [[Rudolf Jílovský\|Rudolf Klein-Jílovský]],<ref>Mariana Bernasova: ''Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností? '', Magisterská diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav translatologie, Praha, [[2009]], str. 31 </ref> za kterého se provdala v roce [[1918]]. Jejich dcery – dvojčata [[Staša Fleischmannová\|Staša]] a [[Olga Housková\|Olga]] se narodily 24. září [[1919]]; jsou fotografkami. S manželem se v roce [[1928]] rozešla (oficiální rozvod až v roce [[1941]]). <ref>František Cinger: ''Tiskoví magnáti [[Jiří Voskovec\|Voskovec]] a [[Jan Werich\|Werich]]'', Akropolis, Praha, [[2008]], str. 16, 17 v části „Vest Pocket Revue“, {{ISBN \|978-80-7304-099-4}}</ref> Jejím pozdějším partnerem byl [[Adolf Hoffmeister]]. == Citát == {{Citát v rámečku\|...Staša nikdy není k ženám protivná a závistivá a každý ji má rád a každá ji má ráda. Neznám nikoho, kdo by ji neměl rád, nebo spíše ještě kdo by ji neuznával a neobdivoval pro její dokonalou, naprosto aristokratickou formu života a jejího projevu, pro dokonalou vnitřní rasu a ušlechtilost nejkrásnějších koní...\|[[Milena Jesenská]]<ref> V dopise Adolfu Hoffmeisterovi ze dne 21. června 1928 In:František Cinger: ''Tiskoví magnáti [[Jiří Voskovec\|Voskovec]] a [[Jan Werich\|Werich]]'', Akropolis, Praha, [[2008]], str. 11 v části „Vest Pocket Revue“, {{ISBN \|978-80-7304-099-4}}</ref>}} == Překlady, výběr == Řádek 51: === Literatura === * Mariana Bernasova: ''Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností?'', Magisterská diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav translatologie, Praha, [[2009]] * František Cinger: ''Tiskoví magnáti [[Jiří Voskovec\|Voskovec]] a [[Jan Werich\|Werich]]'', Akropolis, Praha, [[2008]], str.  22, 29, 36 v části „Lokální patriot“, str.  4 (foto), 5, 11, 12–13 (foto), 14, 15 (foto), 16, 17 (foto), 31, 32, 34–35 v části „Vest Pocket Revue“, {{ISBN \|978-80-7304-099-4}} === Externí odkazy ===

Staša Jílovská: Porovnání verzí