Jermak (partyzánská jednotka): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnen zdroj |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Rakovecké údolí 03.jpg|
[[Soubor:Zemljamka nedaleko Nyrova - pametni deska.JPG|
| autor1 = Zdeněk Surýnek
| titul = Pomník Obětem 2. světové války
Řádek 8:
| datum_přístupu = 2020-02-12
}}</ref>]]
[[Soubor:Zemljamka nedaleko Nýrova.JPG|
[[Soubor:Jermak 1.JPG|
[[Soubor:Jermak 3.JPG|
'''Jermak''' byl krycí název [[Sovětský svaz|sovětského]] organizátorského výsadku, poté partyzánské skupiny a nakonec partyzánské brigády operující na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čech a Morava]]. Oddíl, který do svých řad absorboval řadu uprchlých sovětských zajatců i místních obyvatel, působil zejména v prostoru [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]], kde ke konci války provedl řadu sabotážních akcí.
== Sestavení a vysazení výsadku ==
Řádek 23:
* členové – [[Zdislaw Nowacki]], [[Grigorij M. Žukov]], [[Andrej Jegorovič Fursenko]], [[Konstantin M. Nikolskij]], [[Nikolaj Iljin]], [[Roman Vasiljevič Chlud]], [[Grigorij Semenovič Litviško]], [[Fjodor A. Mitin]], [[Jakov K. Kolomijec]]
Původně měla jednotka 1. září 1944 překročit bojovou linii v prostoru města [[Frysztak]] v [[Polsko|Polsku]], avšak to se jí nepodařilo. Proto byla v noci z [[30. září]] na 1. října na druhý pokus vysazena na Moravě letecky. Operačním územím skupiny byla určena vesnice [[Studnice (okres Vyškov)|Studnice]] u [[Vojenský újezd Březina|vojenského újezdu Březina]]. Výsadek přistál v [[Rakovecké údolí|Rakoveckém údolí]] mezi [[Ruprechtov]]em a [[Račice (Račice-Pístovice)|Račicemi]].
Samotný seskok se nepodařilo utajit a proto se celý prostor seskoku stal cílem německé pátrací akce. Výsadkářům se sice podařilo uniknout, ale přišli o část vybavení.
Řádek 37:
=== Nové velení ===
Po padlém Dmitrijevovi převzal velení jeho zástupce Petrovskij. Ztráta velitelů a sítě spolupracovníků donutila část Jermaku k dalšímu utlumení činnosti. Části oddílu operujícího na Poličsku a Prostějovsku zůstaly nedotčené. Od března začaly tyto skupiny podnikat diverzní akce proti dopravním komunikacím, zejména železnici.
==== Poškozený most u Heleníně ====
Dne 10. dubna 1945 byl pětičlennou skupinou partyzánů náloží poškozen most u obce [[Helenín]]. Most byl na trase [[Železniční trať Brno–Jihlava|Jihlava - Brno]]. Most po vjetí vlaku s německými vojáky nevydržel a tři vagóny se zřítily do řeky Jihlavy. Smrtí 65 a zraněním 115 německých vojáků<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor1 = Vojtěch Šír
}}</ref> se, podle amatérského historika [[Jiří Vybíhal|Jiřího Vybíhala]], jednalo o největší diverzní akci provedenou partyzány na území Protektorátu.
Řádek 63:
| strany = 62
}}
</ref> Nižší počet Čechů byl dán začleněním velkého počtu uprchlých sovětských zajatců. Například když byla 15. prosince 1944 uzavřena dohoda o vstupu příslušníků dosud samostatného partyzánského oddílu [[Čapajev (Bachmutskij-Serinek)(partyzánská jednotka)|Čapajev (Bachmutskij-Serinek)]] do řad silnějších jednotek operujících v oblasti – do Jermaku a do [[Doktor Miroslav Tyrš (partyzánská jednotka)|Doktora Miroslava Tyrše]], volili sověti zpravidla Jermak a Češi [[Doktor Miroslav Tyrš (partyzánská jednotka)|Doktora Miroslava Tyrše]].<ref>KROUPA, Vladislav, HUŇÁČEK, Zdeněk, JOŽÁK, Jiří, Stříbrný, Jan. Ceský antifašismus a odboj. Praha : Naše vojsko, ČSPB, 1988. s. 319-320</ref>
Jednotka provedla celkem 243 bojových akcí a vykolejila 23 vlaků.<ref>KROUPA, Vladislav, HUŇÁČEK, Zdeněk, JOŽÁK, Jiří, Stříbrný, Jan. Ceský antifašismus a odboj. Praha : Naše vojsko, ČSPB, 1988. s. 319-320</ref> V bojích zabila 1 279 nepřátelských vojáků a 734 jich zajala. Z vlastních řad padlo 39 partyzánů.
Řádek 79:
| issn = 1804-0772
}}
* Stryjová, Dagmar. Městys Račice – historie a současnost. Račice 2009, vlastním nákladem. {{ISBN
* {{Citace monografie
| příjmení = Žampach
|