James Berkeley, 3. hrabě Berkeley: Porovnání verzí

m
Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
m (+ kategorie)
m (Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy)
| obrázek = 3rdEarlOfBerkeley2.jpg
}}
'''James Berkeley, 3. hrabě Berkeley''' (''James Berkeley, 3rd Earl of Berkeley, 3rd Viscount Dursley, 11th Baron Berkeley'') ([[1680]]/[[1681]], Berkeley Castle, [[Gloucestershire]], [[Anglie]] – [[17. srpen|17. srpna]] [[1736]], Château d'Aubigny, [[Francie]]) byl [[Spojené království|britský]] [[admirál]] a státník. Od mládí sloužil u [[Britské královské námořnictvo|Royal Navy]] a vynikl ve [[Válka o španělské dědictví|válce o španělské dědictví]]. Vzhledem k původu ve vlivné šlechtické rodině dosáhl již v sedmadvaceti letech hodnosti admirála. Později byl v britské historii jedním z nejdéle úřadujících [[První lord admirality|ministrů námořnictva]] (1717–1727). Zastával také hodnosti u dvora a ve správě několika hrabství, byl rytířem [[Podvazkový řád|Podvazkového řádu]].
 
== Životopis ==
[[FileSoubor:Berkeley_Castle_-_geograph.org.uk_-_1440400.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Hrad ''Berkeley Castle'' ([[Gloucestershire]]), hlavní sídlo rodu Berkeleyů]]
Pocházel z významného šlechtického rodu [[Berkeleyové|Berkeleyů]], byl mladším synem [[Charles Berkeley, 2. hrabě Berkeley|2. hraběte Berkeleye]] (1649–1710), který se v politice a u dvora prosadil po [[Slavná revoluce|Slavné revoluci]]<ref>Rodokmen hrabat Berkeleyů [http://www.cracroftspeerage.co.uk/online/content/berkeley1679.htm dostupné online]</ref>. James se otcovým dědicem stal po smrti staršího bratra George Berkeleye, vikomta Dursleye (1679–1699). V námořnictvu sloužil od mládí a již v roce 1699 byl poručíkem. Ve dvaceti letech byl povýšen na kapitána a zúčastnil se války o španělské dědictví, vyznamenal se v [[Bitva u Málagy|bitvě u Málagy]] (1704), v roce 1707 těsně unikl ztroskotání lodi [[Cloudesley Shovell|admirála Shovella]]. Mezitím byl v letech 1701–1702 krátce poslancem [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovny]] (v parlamentu zastupoval město [[Gloucester]]<ref>James Berkeley, 3. hrabě Berkeley na webu britského parlamentu [http://www.historyofparliamentonline.org/volume/1690-1715/member/berkeley-james-1680-1736 dostupné online]</ref>, v roce 1704 byl s titulem barona Berkeleye povolán do Sněmovny lordů (titul hraběte zdědil po otci až v roce 1710). Souběžně pokračoval ve službě na moři a během roku 1708 dosáhl hodností [[viceadmirál]]a a admirála. Po nástupu [[Hannoverská dynastie|hannoverské dynastie]] obdržel hodnost komořího krále [[Jiří I.|Jiřího I.]] (1714–1727).
 
V letech 1717–1727 byl [[První lord admirality|ministrem námořnictva]]<ref>Personální obsazení funkce lordů admirality v letech 1660–1870 na webu British History Online [https://www.british-history.ac.uk/office-holders/vol4/pp18-31 dostupné online]</ref><ref group="pozn.>Personální změny ve vládě v roce 1717 byly důsledkem whigistických vnitrostranických sporů. Spolu s premiérem R. Walpolem odstoupil tehdy z čela admirality [[Edward Russel, 1. hrabě z Orfordu|1. hrabě z Orfordu]] a vládnoucí uskupení [[James Stanhope, 1. hrabě Stanhope|Stanhope]]-[[Charles Spencer, 3. hrabě ze Sunderlandu|Sunderland]] muselo reorganizovat vládu. Berkeley se tak stal prvním lordem admirality, ale jako málo výrazný politik a především námořník se ve funkci udržel i poté, co se Walpole vrátil do úřadu premiéra (1721). Berkeley byl prvním lordem admirality od dubna 1717 do července 1727, tedy plných deset let, přičemž v délce úřadování jej v moderní historii překonali jen [[Jakub II. Stuart|vévoda z Yorku]] (1661–1673), [[John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche|4. hrabě ze Sandwiche]] (1771–1782) a [[Robert Dundas, 2. vikomt Melville|2. vikomt Melville]] (1812–1827).</ref>, od roku 1717 byl též členem Tajné rady a v roce 1718 získal [[Podvazkový řád]], během [[Válka čtverné aliance|války čtverné aliance]] byl na jaře 1719 krátce vrchním velitelem námořnictva s dočasnou hodností [[velkoadmirál]]a (''Admiral of the Fleet''). V letech 1717–1736 zastával čestnou hdonost viceadmirála Velké Británie. V případě nepřítomnosti Jiřího I. v Anglii byl několikrát členem místodržitelského sboru (1719, 1720, 1726, 1727). V roce 1727 odstoupil z [[Robert Walpole|Walpolovy]] vlády a přešel do opozice.
 
[[FileSoubor:Coat_of_arms_of_James_Berkeley,_3rd_Earl_of_Berkeley,_KG,_PC.png|thumbnáhled|leftvlevo|Erb 3. hraběte Berkeleye s dekorací [[Podvazkový řád|Podvazkového řádu]]]]
Po smrti svého otce převzal také řadu správních funkcí v hrabstvích, kde rodina vlastnila statky. Byl lordem místodržitelem v [[Gloucestershire]] (1710–1712 a 1715–1736) a nejvyšším sudím v [[Surrey]] (1710–1736). V námořnictvu proslul jako vynikajicí odborník, neuznával ale žádný jiný obor, což z něj v kombinaci s povýšeným aristokratickým chováním činilo značně nepopulární osobnost. Zemřel ve [[Francie|Francii]] na zámku ''Château d'Aubigny'', který byl dědictvím rodiny jeho manželky po [[Louise de Keroual|vévodkyni z Portsmouthu]], milence [[Karel II. Stuart|Karla II.]]
 
Jeho manželkou byla od roku 1711 Louisa Lennox (1694–1716), která byla vnučkou [[Karel II. Stuart|Karla II.]], sestrou [[Charles Lennox, 2. vévoda z Richmondu|2. vévody z Richmondu]] a mimo jiné švagrovou generála [[William Keppel, 2. hrabě z Albemarle|2. hraběte z Albemarle]]. Z jejich manželství se narodil jediný syn Augustus Berkeley, 4. hrabě Berkeley (1715–1755). V dalších generacích dosáhli vysokých hodností u námořnictva [[George Cranfield Berkeley]] (1753–1818) a [[Maurice Fitzhardinge Berkeley]] (1788–1867).
 
== Odkazy ==
<references group="pozn."/>
== Literatura ==
* [[Martin Kovář|KOVÁŘ, Martin]]: ''Velká Británie v éře Roberta Walpola. K vývoji britského státu a britské společnosti v první polovině 18. století''; Praha, 2004 {{ISBN |80-86642-23-2}}
== Externí odkazy ==
* 3. hrabě Berkeley na webu thepeerage [http://www.thepeerage.com/p2099.htm#i20990 dostupné online]
=== Reference ===
 
[[Kategorie:Admirálové Royal Navy]]
[[Kategorie:Berkeleyové]]
421 379

editací