Interneuron: Porovnání verzí

[[FileSoubor:Sensory, relay & motor neurons cz - interneuron.jpg|thumbnáhled|upright=2|Interneuron jako součást reflexního oblouku]]

'''Interneuron''' je [[neuron]] zajišťující spojení a sjednocení [[nervový systém|nervového systému]]. Vytváří spojení mezi [[smyslový neuron|senzorickými neurony]] (aferentními) vedoucími impulsy ze senzorických receptorů do [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]] a [[motoneuron|motorickými neurony]] (eferentními) vedoucími impulzy z [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]] do vykonávajících [[orgán|orgánů]]ů ([[sval]]y a [[žláza|žlázy]]).

Termín interneuron je také používán pro [[neuron]]y [[mozek|mozku]] a [[mícha|míchy]], jejichž [[axon]]y se pojí [[synapse]]mi pouze s okolními [[neuron]]y, pro odlišení od neuronů projekčních, které promítají [[axon]]y do více vzdálených oblastí [[mozek|mozku]] nebo míchy.

Lokalizace interneuronů je výhradně v [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavě]], kde interneurony leží mezi [[smyslový neuron|neurony sensitivními]] a [[motoneuron|neurony motorickými]]. Díky spojení inteneuronů do sítí jsou tvořeny [[nervová dráha|nervové dráhy]].<ref name="Marieb2005"/> Mimo velkého počtu vzájemnných propojení mezi sebou, má mnoho interneuronů také propojení přímo s anteriárními motoneurony, přičemž toto vnitřní propojení je zodpovědné za integrální funkci míchy.<ref name="Hall11"/> Interneurony tvoří 99,98% [[neuron|neuronů]]ů člověka, větvením výběžků, organizací a velikostí jsou velmi rozmanité, ovšem téměř všechny jsou multipolární.

| poznámka = v překladu ''Anatomie lidského těla.'' {{ISBN |80-251-0066-9}}

V míše se nachází mnoho rozdílných typů [[neurální obvod|neurálních obvodů]] zajišťovaných interneurony, včetně obvodů konvergentních, divergentních a opakovaně pálících, přičemž tyto obody mají funkci ve vykonávání specifických [[míšní reflexy|míšních reflexů]]. Pouze několik smyslových signálů míšních nervů nebo signálů z mozku končí přímo v anteriorních motoneuronech, skoro všechny tyto signály jsou prvně přenášeny interneurony, kde jsou tyto signály nejdříve odpovídajícím způsobem zpracovány. [[Kortikospinální dráha]] tedy končí ve většině případů na míšních interneuronech, kde jsou signály z tohoto traktu kombinovány se signály z ostatních [[míšní dráhy|míšních drah]] nebo [[míšní nervy|míšních nervů]], než jsou nakonec soustředěny na anteriorních motoneuronech pro kontrolu svalové funkce.

<ref name="Hall11">{{Citace monografie

| isbn = 978-1-4160-4574-8

Interneurony mohou být klasifikovány jako excitační nebo inhibiční, na základě efektu na [[postsynaptická membrána|postsynaptickou membránu]] dalších [[neuron|neuronů]]ů.

<ref name="Martini12">{{Citace monografie

| rok = 2012

Inhibiční interneurony potlačují činnost jiných [[nervová buňka|nervových buněk]]. Příkladem může být myotatický (napínací) [[reflex]]. Kompenzace prodloužení jednoho souboru svalů /znamená kontrakci flexorů přes napínací (myotatický) [[reflex]]/ zároveň také vyžaduje uvolnění antagonistických svalů, extensorů. Kontrakce jednoho souboru svalů doprovázená relaxací svalů antagonistických je nazývána vzájemnou inhibicí. V případě natahovacího reflexu, dochází k vzájemné inhibici, protože jsou kolatelární větve [[axon|axonů]]ů spojeny s inhibičními míšními interneurony, které jsou spojeny s alfa motoneurony antagonistických svalů. <ref name="Bear07"/>

Příklad [[reflex]]u zprostředkovaného excitačními interneurony je ohýbací [[reflex]]. Ohýbací reflex je komplexní reflexní oblouk používaný pro únik končetiny z dosahu bolestivého podmětu. Tento reflex je mnohem pomalejší než myotatický reflex, což značí intervenci velkého počtu interneuronů mezi smyslovým podmětem a koordinovaným pohybem. [[axon|AxonyAxon]]y vedoucí signály bolesti vstupují do míchy a aktivují interneurony v několika různých místech. Tyto interneurony nakonec podráždí alfa motoneurony kontrolující všechny flexorové svaly postižené končetiny.

* Interneurony obsahující [[parvalbumin]]

* Interneurony obsahující [[cholecystokinin|CCK]] (cholecystokinin)

* Interneurony obsahující [[vazoaktivní intestinální polypeptid|VIP]] (vasoaktivní intestinální polypeptid)

* Interneurony molekulární vrstvy ([[košíčková buňka|košíčkové buňky]], [[hvězdicovitá buňka|hvězdicovité buňky]])

* [[Golgiho buňka|Golgiho buňky]]

* Granulované buňky

[[Renshawova buňka|Renshawovy buňky]] jsou malé interneurony lokalizované v anteriárních rozích míchy v blízké asociaci s [[motoneuron]]y. Prakticky ihned poté, co [[axon]] anteriárního [[motoneuron]]u opustí jeho tělo, kolaterály (kolaterální větve) tohoto [[axon]]u přechází na sousední Renshawovy buňky. Renshawovy buňky jsou inhibiční interneurony předávající inhibiční signál okolním [[motoneuron|motoneuronům]]ům. Stimulace každého [[motoneuron]]u tedy směřuje k inhibici okolních [[motoneuron|motoneuronů]]ů, přičemž tento jev nazýváme [[latelární inhibice]]. [[pohybová soustava|Pohybový systém]] užívá tuto [[latelární inhibice|laterální inhibici]] k zaměření nebo zaostření vlastních signálů stejnou cestou jakou používá senzorický systém (využívá stejného principu), aby se primární signál přenesl v nezmenšené míře požadovaným směrem a zároveň potlačuje tendenci signálu šířit se příčně. <ref name="Hall11"/>