Iberské pohoří: Porovnání verzí

'''Iberské pohoří''' či '''Iberské hory''' ([[španělština|španělsky]] ''Sistéma Ibérico'' či ''Cordillera Ibérica'') je jeden z hlavních horských systémů na [[Pyrenejský poloostrov|Iberském poloostrově]], na východě [[Španělsko|Španělska]]. Rozkládá se od severozápadu k jihovýchodu v délce okolo 350&nbsp;km, maximální šířku má 200&nbsp;km. Leží na území [[autonomní společenství Španělska|autonomních společenství]] [[Kastilie a León]], [[Kastilie-La Mancha]], [[La Rioja (Španělsko)|La Rioja]], [[Aragonie]] a [[Valencie (společenství)|Valencie]]. Vyskytují se zde vrcholy jejíž nadmořská výška přesahuje 2&nbsp;000&nbsp;[[metr|m]]. Nejvyšší horou je s 2&nbsp;314&nbsp;metry [[Moncayo]]. Na západě Iberské pohoří sousedí s [[Kastilské pohoří|Kastilským pohořím]] a [[Meseta|Mesetou]], na východě s [[Pánev (geomorfologie)|pánví]] řeky [[Ebro]].<ref name=":0">''Universum, všeobecná encyklopedie''. 4. díl. 1. české vydání. Odeon, Praha 2000. {{ISBN |80-207-1066-3}}. S. 105.</ref> Pohoří tvoří [[rozvodí]] mezi řekami vlévajícími se do [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]] a [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Pramení zde řeky [[Duero]], [[Júcar]] a [[Tajo]].

[[Vrása|Vrásnozlomové]] pohoří je složené z [[Mezozoikum|druhohorních]] [[sediment]]ů, s převahou [[Vápenec|vápenců]]. Podloží tvoří [[Paleozoikum|prvohorní]] horniny. Iberské pohoří bylo [[Vrásnění|zvrásněno]] v [[Třetihory|třetihorách]], současně s východně ležícími [[Pyreneje]]mi.<ref name=":1">KRÁL, Václav. ''Fyzická geografie Evropy''. Praha: Academia, 1999. {{ISBN |80-200-0684-2}}. S. 181 - 187.</ref>