Chryzantéma: Porovnání verzí

| jméno = Chryzantéma

| podřazené taxony =
* ''Dendranthema''

Chryzantémy jsou [[Trvalka|vytrvalé byliny]] nebo [[Polokeř|polokeřepolokeř]]e s přímými nebo vystoupavými, hustě olistěnými lodyhami. Jejich listy jsou střídavé, řapíkaté, často mírně dužnaté, peřenodílné nebo nepravidelně laločnatého tvaru. Květenstvím je [[úbor]]; na rostlině jsou úbory umístěny buď jednotlivě, nebo v chudé chocholičnaté latě. Okrajové květy jsou jazykovité, se zmáčklou korunní trubkou a obvykle samičí, květy terče trubkovité, u plokvětých kultivarů je trubka často výrazně prodloužená či přeměněná v ligulu. Zahradní kultivary silně voní. Plodem jsou lysé vejčité [[Nažka|nažky]] bez [[Chmýr|chmýruchmýr]]u.<ref name=":0">Zelený V. (2004): ''Chrysanthemum'' L. – listopadka. – In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, p. 185–187, Academia, Praha.</ref>

V minulosti byl rod pojímán značně široce, mnoho taxonů, které do něj byly dříve řazeny, je dnes vyděleno do samostatných rodů [[kopretina]] (''Leucanthemum''), [[kopretinovec]] (''Argyranthemum''), [[Kopretinka alpská|kopretinka]] (''Leucanthemopsis''), [[vratič]] (''Tanacetum''), [[zlateň]] (''Glebionis'') a ''[[Rhodanthemum]]''. V současné podobě rod zahrnuje 37–38 druhů, které se přirozeně vyskytují v mírných, boreálních i subtropických oblastech severní polokoule, nejvíce ve východní Asii; do střední Evropy zasahuje jediný druh – listopadka pieninská.

== Kulturní význam a symbolika ==

=== Čína ===

Chryzantéma („čínská astra“, znak:菊花, [[pinyin]]: jú huā, čes. transkripce: ťü chua) neboli květ podzimního slunce je v čínské kultuře známá jako symbol podzimu a radosti z dobré úrody, dlouhověkosti a nesmrtelnosti, dokonalosti, odolnosti a vytrvalosti.<ref> OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. {{ISBN |80-247-9045-9}}, str. 185</ref> Je spojena s kultem slunce, protože její květ připomíná planoucí sluneční disk. Patronem chryzantém, pokládaných za čínskou národní květinu, je básník [[Tchao Jüan-ming]], jenž dal před úřední hodností přednost poezii, vínu a pěstování této rostliny.<ref>OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. {{ISBN |80-247-9045-9}}, str. 178</ref> V roce 1983 byla chryzantéma označena květinou čínského města [[Kchaj-feng|Kchaj-fengu]]u od té doby se v období mezi 18. říjnem a 18. listopadem každoročně koná Kulturní festival chryzantém.<ref>CHINADAILY. com. cn, http://www.chinadaily.com.cn/culture/2017-10/18/content_33402166.htm</ref>

Chryzantéma je podzimní květina, a proto je symbolem podzimu, respektive 9. měsíce starého čínského kalendáře. Nejlépe by se měla trhat 9. dne 9. měsíce, nebo by se v tento den měl připravovat čaj z jejích nasušených květů.<ref>EBERHARD, Wolfram. Lexikon čínských symbolů: obrázková řeč Číny. Praha: Volvox Globator, 2001. Symboly. {{ISBN |80-7207-401-6}}, str. 88</ref> Chryzantémový čaj je v Číně i dnes jeden z nejoblíbenějších horkých nápojů, mnoho Číňanů věří, že pití jejich odvarů a polévek je účelným prostředkem na dlouhověkost

a krásu.<ref>OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. {{ISBN |80-247-9045-9}}, str. 178</ref>

Důležitou roli měla rostlina ve středověkých obřadech, jelikož rozkvétá nejpozději, připisovala se jí schopnost odvracet neštěstí a prodlužovat život. Poutníci proto popíjeli rýžové víno s lístky chryzantém. I dnes se doba květů chryzantém oslavuje také tím, že se smíchá rýžové víno z loňského roku s květy chryzantém.<ref>OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. {{ISBN |80-247-9045-9}}, str. 143</ref> Na symbol dlouhověkosti odkazuje její jméno ťü, které je souzvučné s „prodlévat“ (ťü), stejně tak je i „devět“ (ťiou), jako devátý měsíc souzvučný s ťiou „dlouhá doba“. V „rozcuchaném“ tvaru jejích vzájemně se překrývajících tenkých okvětních lístků vidí někteří čínští umělci prvotní předlohu komplikované kaligrafie znaku šou; jež nese význam dlouhého věku ([[zjednodušené znaky]]:寿, [[tradiční znaky]]: 壽, pinyin: shòu).<ref>OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. {{ISBN |80-247-9045-9}}, str. 21</ref> I kvůli své symbolice dlouhověkosti se květ často nosí na oděvu při pohřbu.

Patří do oblíbené květinové skupiny tzv. „čtyř dokonalých“ (znak: 四 君子 pinyin: sìjūnzǐ) – rozkvétající chryzantéma, [[slivoň]], [[Borovice|sosna]], [[bambus]].<ref>OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. {{ISBN |80-247-9045-9}}, str. 41 </ref> Na podzim se také hojně objevuje v čínské kuchyni, je oceňovaná pro svou různorodost a bohatství barev. Čaj ze sušených chryzantémových lístků je pokládán za „ochlazující“ nápoj, proto je v létě oblíbený především v jihočínských čajovnách.

Sušené květy by měly být vhodným sedativem a kosmetickým přípravkem, koupel z nich také utišuje bolest očí. Popel z květů je vhodný insekticid a květový prášek pomůže rovněž proti následkům nadměrného pití.<ref>OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. {{ISBN |80-247-9045-9}}, str. 177</ref> Sušené okvětní lístky chryzantém se mohou vyluhovat v rýžovém víně nebo v jiném alkoholu. Hořká chuť tohoto nápoje čínským estétům připomínala smutek blížícího se podzimu, a tak v desátém měsíci vycházeli do přírody obdivovat poslední květy roku.<ref>OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. {{ISBN |80-247-9045-9}}, str. 178</ref>

Na obrazech se často vyskytují kombinace s jinými přírodními symboly. [[Borovice (symbol)|Borovice]] a chryzantéma vyjadřují přání, aby člověk obdarovaný tímto obrazem dlouho žil. Sedí-li na chryzantémě luční kobylka, znamená to, že přejeme obdarovanému, aby zaujal na dlouhou dobu vysokou úřední funkci. Chryzantéma s devíti křepelkami přináší rčení „ať se spolu v míru snáší devět pokolení“. Výrazem „skupina chryzantém“ (ťü-pu) se označují kurtizány, které umějí zpívat lidové písně v „jižním stylu“.<ref>EBERHARD, Wolfram. Lexikon čínských symbolů: obrázková řeč Číny. Praha: Volvox Globator, 2001. Symboly. {{ISBN |80-7207-401-6}}, str. 90</ref>[[Soubor:Japanese Imperial Seal.svg|náhled|Císařská pečeť a státní znak Japonska|alt=|vlevo]]

=== Japonsko ===

Chryzantéma poprvé dorazila do Japonska z Číny v 5. století. V období [[Období Heian|Heian,]] byla v Japonsku dále šlechtěna. Představovala urozenou třídu a symbolizovala období podzimu, Japonci dokonce pořádali festival chryzantém. Když byla květina přijata, jako [[Císařská pečeť Japonska|císařská pečeť]] Japonska, některé rodiny ji začaly pěstovat, aby symbolizovaly svou podporu a dobré vztahy s císařskou rodinou.<ref>Buckley, Sandra (2002). Encyclopedia of Contemporary Japanese Culture. Routledge</ref>

V dnešní době se na podzim konají v [[Tokio|Tokiu]] ve [[Svatyně Jasukuni|Svatyni Jasukuni]] a Svatyni Meiji chryzantémové expozice. V kulinářství jsou chryzantémy používány k výzdobě jídla, zůstávají také běžným motivem pro tradiční japonský porcelán, lakované výrobky a [[Kimono|kimona]]. Pěstování chryzantém je dodnes koníčkem mnoha Japonců.<ref>Buckley, Sandra (2002). Encyclopedia of Contemporary Japanese Culture. Routledge</ref>

* OBUCHOVÁ, Ľubica. ''Čínské symboly''. Praha: Grada, 2000. {{ISBN |80-247-9045-9}}

* EBERHARD, Wolfram. ''Lexikon čínských symbolů: obrázková řeč Číny''. Praha: Volvox Globator, 2001. Symboly. {{ISBN |80-7207-401-6}}

[[Kategorie:Flóra Číny]]

[[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]]

[[Kategorie:Flóra Indočíny]]

[[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]]

[[Kategorie:Flóra Mongolska]]

[[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]]

[[Kategorie:Flóra Sibiře]]

[[Kategorie:Flóra střední Evropy]]

[[Kategorie:Flóra subarktické Ameriky]]

[[Kategorie:Flóra východní Asie]]

[[Kategorie:Flóra východní Evropy]]

[[Kategorie:Flóra východní Kanady]]