Chotkovy sady: Porovnání verzí

V místech dnešního parku se dříve konávaly rytířské turnaje a hry, v 17. století sloužil prostor také jako hospodářské zázemí Pražského hradu (název Horní dřevní ohrada naznačuje, že se zde skladovalo dříví). Založení parku r. 1832 inicioval hrabě [[Karel Chotek]], tehdy nejvyšší purkrabí království českého: navazovalo na stavbu silnice (dnes Chotkovy), která nahradila pro spojení Malé Strany a Hradu strmou úvozovou cestu zvanou Myší díra (pro pěší je používána dodnes). Autorem plánu byl pravděpodobně Josef Fuchs, práce financované z městských prostředků vedl zahradník Jiří Baul. Původní název parku byl Lidová zahrada (Volksgarten), v r. 1841 byl park slavnostně pojmenován po svém zakladateli. Koncem osmdesátých let 19. století byl park krajinářsky upraven podle návrhu tehdejšího ředitele pražských parků a sadů [[František Thomayer|Františka Thomayera]] (bratra známého lékaře [[Josef Thomayer|Josefa Thomayera]]).<ref name=":0">VÁVROVÁ, Věra. ''Zahrady a parky: Pražský hrad''. Praha: Správa Pražského hradu, 2003. 87 s.{{ISBN |80-86161-62-5}}</ref>

Park má rozlohu 3,7 ha; původně byl větší, zasahoval až do prostoru v okolí Kramářovy vily (již tehdy zde byla dřevěná lávka). V parku je vysazeno přes padesát druhů dřevin, ale jsou tu i velké travnaté plochy pro odpočinek. Při novoromantických úpravách v letech 1887–1890 vznikly nejkrásnější partie parku s jezírkem. V 70. letech 20. století byla v ohradní zdi pod Letohrádkem proražena branka umožňující vstup do Královské zahrady.<ref>PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, Božena a kol. ''Pražské zahrady a parky''. [Praha]: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2000. 384 s. {{ISBN |80-902910-0-7}}.</ref>