Charles Darwin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Uvedení celého názvu zmíněné publikace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 6:
== Mládí ==
[[Soubor:Charles Darwin 1816.jpg|
Charles Darwin se narodil v Mount House, ve [[Shrewsbury]], hrabství [[Shropshire]], v [[Anglie|Anglii]], dne [[12. únor]]a [[1809]] jako pátý ze šesti dětí bohatého lékaře Roberta Darwina a Susannahy Darwin (rozené Wedgwoodové). Byl vnukem hrnčíře a podnikatele [[Josiah Wedgwood|Josiaha Wedgwooda]] (z matčiny strany) a [[Erasmus Darwin|Erasma Darwina]], lékaře, vynálezce, básníka a vědce, liberálního [[Whigové|whigovce]], který formuloval evoluční myšlenky již na konci osmnáctého století v lékařsko-zoologickém pojednání ''[[Zoonomie]]''. Erasmus Darwin dokonce přidal do rodinného erbu 3 lastury hřebenatky a latinsky psaný text „E Conhis Omnia“, tedy „Vše pochází z lastur“, což převzal i jeho syn Robert Darwin a přidal si ho do svého [[ex libris]].<ref name="mytus1">Benjamin Wiker, Darwinův Mýtus, Ideál 2010, {{ISBN
== Studium ==
Na podzim roku [[1825]], po létě, kdy pomáhal otci s péčí o chudé pacienty ze Shropshire, začal Darwin studovat medicínu na univerzitě v [[Edinburgh]]u. Odpor k brutalitě operací ho však vedl k zanedbávání studia. Od osvobozeného černošského otroka Johna Edmonstona, který mu vyprávěl vzrušující historky o jihoamerickém pralese, se naučil vycpávat ptáky. Ve druhém roce studií se Darwin aktivně zapojil do činnosti studentských přírodovědeckých společností, zejména [[Plinian Society]]. Stal se zapáleným žákem [[Robert Edmund Grant|Roberta Edmunda Granta]], propagátora [[Evoluce|vývojových teorií]] [[Jean Baptiste Lamarck|Jeana Baptiste Lamarcka]] a Charlesova dědečka [[Erasmus Darwin|Erasma]] o [[evoluce|evoluci]] pomocí získaných vlastností. Darwin navázal také na francouzského vědce [[Étienn Geoffroy Saint-Hilair|Étienna Geoffroye Saint-Hilaira]] a jeho teorii o jednotě druhů, což potvrdil i tím, že Saint-Hilaira označil za prvního z těch, kdo předjímali jeho evoluční teorii<ref>Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, BB/art s.r.o. 2009, {{ISBN
Darwinův otec, nešťastný z toho, že mladší syn nemá zájem stát se lékařem, ho v roce [[1827]] přihlásil k bakalářskému studiu na [[Christ's College, Cambridge|Christ's College Univerzity v Cambridge]], aby se stal duchovním. Charlesovu otci to připadalo jako nejrozumnější, protože [[anglikánská církev|anglikánští duchovní]] byli zajištěni dostatečným finančním příjmem, navíc většina přírodovědců v [[Anglie|Anglii]] byli duchovní, neboli lidé, kteří považovali za součást svých povinností „prozkoumat zázraky božího stvoření“. V [[Cambridge]] však Darwin před studiem preferoval střelbu a jízdu na koni. Současně se svým bratrancem Williamem Darwinem Foxem také zcela propadli vášni, tehdy velmi populární, kterou bylo sbírání [[Brouci|brouků]]. Fox Darwina představil reverendu [[John Stevens Henslow|Johnu Stevens Henslowovi]], profesoru botaniky, který mu mohl pomoci se sběrem. Darwin se následně přihlásil do Henslowova přírodovědeckého kurzu, stal se jeho oblíbeným žákem a byl označován za „muže, který kráčí s Henslowem“. S blížícím se obdobím zkoušek se Darwin více soustředil na studium, dokonce byl privátně doučován Henslowem, jehož předměty byly matematika a teologie. Darwin byl zvláště nadšen spisy [[William Paley|Williama Paleyho]] ([[1743]]–[[1805]]), včetně argumentu Božího záměru v přírodě. Na závěrečných zkouškách v lednu [[1831]] si v teologii vedl velmi dobře a uspěl i znalostmi z matematiky a fyziky. Celkově se umístil na desátém místě ze 178 absolventů.
Řádek 17:
Darwin musel v [[Cambridge]] zůstat do června [[1831]]. Inspirován dílem [[Alexander von Humbolt|Alexandra von Humboldta]] ''Personal Narrative of travels to the equinoctial regions'', plánoval navštívit s některými spolužáky po dokončení školy ostrovy [[Madeira (souostroví)|Madeiry]] a studovat tam přírodopis v tropech. Chtěl být na cestu dobře připraven, přihlásil se proto do kurzu [[geologie]] reverenda [[Adam Sedgwick|Adama Sedgwicka]], silného zastánce Božího záměru, kterému následně v létě pomáhal ve [[Wales]]u mapovat [[geologická vrstva|geologické vrstvy]]. Tam ho zastihla zpráva, že společník, se kterým cestu na ostrovy plánoval, zemřel. Tím byly jeho plány navštívit Madeiru zmařeny.
Po návratu domů však obdržel další dopis. Henslow doporučil Darwina na neplacenou pozici pánského společníka pro [[Robert FitzRoy|R. FitzRoye]], kapitána lodi Beagle, která se chystala na dvouletou expedici mající za cíl zmapování pobřeží [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. To byla pro Darwina vzácná příležitost jak obohatit a rozvíjet své přírodovědné vědomosti a zkušenosti. Jeho otec byl nejprve proti plavbě, tvrdil, že je to ztráta času, ale [[Josiah Wedgwood II]], otec [[Emma Wegwood|Emmy Wedgwoodové]], ho přesvědčil, a tak se synovou účastí nakonec souhlasil.
[[Soubor:Voyage of the Beagle.jpg|
Plavba trvala pět let a přinesla dramatické změny v mnoha odvětvích vědy. Darwin strávil dvě třetiny času zkoumáním pevniny. Studoval [[geologický jev|geologické jevy]], [[Fosilie|fosílie]] a živé [[organismus|organismy]]. Setkal se s širokým spektrem lidí, jak domorodců, tak přistěhovalců. Metodicky nasbíral ohromné množství vzorků, mnohé z nich vědě neznámé. Zajistil si tak pověst uznávaného přírodovědce. Pořízené detailní poznámky poukazovaly na jeho dar teoretika, tvořily základy jeho pozdější práce a umožnily sociální, politický a antropologický náhled do oblastí, které navštívil.
Řádek 28:
Než se [[2. říjen|2. října]] [[1836]] loď Beagle vrátila po pěti letech ze svých cest, stal se Darwin především díky úsilí [[John Henslow|Johna Henslowa]] a [[Adam Sedgwick|Adama Sedgwicka]] uznávanou osobností ve vědeckých kruzích. Mezitím Darwinův otec získal vhodnými investicemi dostatek prostředků, aby se syn mohl stát finančně nezávislým vědcem. V Cambridge Darwin přesvědčil Henslowa, aby pracoval na botanických popisech nových rostlin, které ze svých cest přivezl. Ve snaze získat ty nejlepší přírodovědce pro katalogizaci svých další sbírek a jejich včasnou publikaci navštívil Darwin také různé instituce v okolí Londýna. [[29. říjen|29. října]] [[1836]] se s Darwinem setkal horlivý [[Charles Lyell]] a představil ho nadějnému anatomu [[Richard Owen|Richardu Owenovi]]. Při práci na Darwinově sbírce fosilních kostí v [[:en:Royal College of Surgeons|Royal College of Surgeons]] Owen odhalil, že mnohé pocházely z vyhynulých tvorů. Tímto zjištěním se ještě zvýšila Darwinova reputace. Za nadšené Lyellovy podpory předložil Darwin dne [[4. leden|4. ledna]] [[1837]] [[Londýnská geologická společnost|Londýnské geologické společnosti]] své dílo, ve kterém ukázal, že se jihoamerická pevnina pomalu zvedá. Ve stejný den Darwin také představil své vzorky savců a ptáků [[Londýnská zoologická společnost|Londýnské zoologické společnosti]].
Jeho biologická i geologická pozorování ho vedla k úvahám o možných přeměnách živočišných druhů a v roce [[1838]], po přečtení eseje [[Thomas Robert Malthus|Thomase Malthuse]] ''O principu populace'', ho dovedla až k představě [[Evoluce|teorie přírodního výběru]]{{Doplňte zdroj}}. Protože si byl plně vědom pravděpodobné reakce na svůj objev, svěřil se v té době se svojí teorií jen nejbližším přátelům a dále pokračoval ve výzkumu s cílem být připraven čelit očekávaným námitkám. [[24. leden|24. ledna]] [[1839]] byl Darwin jmenován členem [[Královská společnost|Královské společnosti]] (Royal Society).
[[Soubor:Origin of Species.jpg|
[[Soubor:Charles Darwin aged 51.jpg|
Když se v roce [[1858]] objevily informace, že [[Alfred Russel Wallace]] dospěl k podobné teorii, rozhodl se Darwin urychlit publikování své teorie. Jeho kniha ''On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life'' (''[[O původu druhů|O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život]]'' – většinou zkracovaná na: ''O původu druhů''), vydaná v roce [[1859]], představila vývoj organismů od společného předka a prezentovala ji jako komplexní vědeckou teorii vývoje v přírodě. Darwin pokračoval ve výzkumu a napsal sérii knih o rostlinách a živočiších, včetně lidstva, k významnějším patřily ''The Descent of Man, and Selection in Relation to Sex'', a ''The Expression of the Emotions in Man and Animals'' (Výraz emocí u člověka a zvířat – česky vyšlo [[1964]]).
Navzdory opakovaným zápasům s nemocí během posledních dvaceti dvou let svého života se Darwin nutil do práce a jeho experimenty, výzkum a psaní pokračovaly. Publikoval úryvky své teorie, ale kontroverznější aspekty jeho „velké knihy“ – lidský vzestup od dřívějších zvířat, mechanismus pohlavního výběru, stejně jako doporučující možné příčiny podtrhující vývoj společnosti a lidských duševních způsobilostí – byly ještě neúplné.
Někteří současní Darwinovi kritici (zpravidla z řad [[Kreacionismus|kreacionistů]]) určují období definování teorie přírodního výběru do období před plavbou na lodi Beagle, neboť Darwin v době svých studií prostudoval [[Zoonomie|Zoonomii]] svého dědečka [[Erasmus Darwin|Erasma Darwina]], na univerzitě studoval pod vedením radikálního evolucionisty [[Robert Grant|Roberta Granta]], znal [[Jean Baptiste Lamarck|Lamarckovu]] argumentaci ohledně vývoje druhů a sdílel společné názory se svým otcem i bratrem, oběma význačnými [[Whigové|whigovci]]. Benjamin Wiker tak dochází k závěru, že teorie vznikla ještě předtím, než začal Darwin sbírat důkazy, které by tuto teorii podpořily.<ref name="mytus7">Benjamin Wiker, Darwinův Mýtus, Ideál 2010, {{ISBN
Standardní interpretací dobových dokumentů je však to, že formulování teorie přirozeného výběru spadá do období let 1842 (první črty, 35 str.), 1844 (rozšířený koncept, 230 str.) a následně 1856-1859, kdy Darwin v posledním roce urychleně dopisoval zkrácenou verzi kvůli [[Alfred Russel Wallace|A. R. Wallacemu]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Lhotský|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Sen noci darwinovské aneb O čem se vám v souvislosti s evolucí ani nezdá|vydání=|vydavatel=Knižní klub (ed. Universum)|místo=Praha|rok=2016|počet stran=264|strany=143-147|isbn=978-80-242-5272-8}}</ref>
Řádek 56:
=== Teorie vzniku druhů – evoluční teorie ===
{{Podrobně| Evoluce}}
Nejslavnější a nejzávažnější dílo Ch. Darwina. Otázkou vzniku a vývoje života se zabývalo více učenců, včetně Darwinova dědečka Erasma Darwina. Charles Darwin tak nebyl první, kdo přišel s myšlenkou proměny a vývoje druhů neboli evoluce, byl však první, kdo objevil a správně vysvětlil na jakém principu evoluce probíhá. V Darwinově době nebyly známy geny a DNA, Darwin proto považoval za základní jednotku přírodního výběru jedince. To přinášelo některé problémy. Upřesnění, že základní jednotkou přírodního výběru je gen, čekalo až na Darwinovy následovníky. (Původní díla: 1858, 1859, 1871)
Řádek 68:
== Náboženské názory ==
[[Soubor:Darwin ape.jpg|
Během plavby na Beagle zastával Darwin poněkud ortodoxní názory a citoval bibli jako vzor morálky, současně však považoval poselství [[Starý zákon|Starého zákona]] za falešné a nevěrohodné.
Řádek 76:
== Pokusy o zneužití myšlenek Charlese Darwina ==
Mnohé názory, které zastával Charles Darwin, by se v dnešní době daly označit za [[Rasismus|rasistické]] <ref name="bor54">Boria Sax, Zvířata ve Třetí říši, Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust, nakladatelství Dokořán 2003, {{ISBN
== Manželství a děti ==
Řádek 95:
== Publikované práce ==
[[Soubor:Charles Darwin 01.jpg|
[[Soubor:Elliott & Fry04.jpg|
=== Česká vydání ===
Řádek 159:
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Pronikání darwinismu do českých zemí
| periodikum = Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. B, Řada filozofická
| odkaz na periodikum =
|