Verze z 16. 4. 2017, 17:27 editovat Radiosaltbird (diskuse \| příspěvky) 111 476 editací m standardizace závěrečných sekcí ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 6. 2020, 19:48 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 265 editací m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - osoba}} '''Alois Hrdlička''' ([[17. únor~~\|17. února~~]]a [[1894]], [[Šťáhlavy]] – [[24. duben\|24. dubna]] [[1961]]) byl český technik a konstruktér. Téměř celý jeho profesní život je spjatý s koncernem [[Škoda (podnik)\|Škodových závodů v Plzni]]. Alois Hrdlička absolvoval vyšší průmyslovou školu a v roce 1912, tedy krátce po maturitě, nastoupil do podniku [[Škoda (podnik)\|Škodovy závody v Plzni, a. s.]] jako technický úředník zbrojovky. Pravděpodobně se projevil jako dobrý talent pro techniku, v roce 1915 začal konstruovat minomety pro rozvíjející se boje [[První světová válka\|I. světové války]]. Po skončení války byl asistentem v mechanické dílně, ale pro jisté organizační schopnosti se zanedlouho stal přednostou organizačního oddělení celého koncernu. Řádek 6: V roce 1924 postoupil na místo přednosty slibně se rozvíjející montovny lokomotiv, po šesti letech (v červenci 1930) se stal jedním z plzeňských viceředitelů pod patronací dříve oblastního, nyní vrchniho technického ředitele Škody [[Vilém Hromádko\|Ing. Viléma Hromádky]]. Nedlouho poté ho začínají některé význačné osobnosti koncernu popisovat jako „mistra pletich a pomluv“, který dokázal rozeštvat například závodního (v letech 1938-1945 generálního) ředitele Ing. Adolfa Vamberského se šéfkonstruktérem [[Emil Rezler\|Ing. Emilem Rezlerem]] natolik, aby byl Rezler v dubnu 1936 zbaven funkce šéfa automobilního oddělení v Plzni. Tato funkce byla svěřena právě Aloisu Hrdličkovi. Rezlerovo odvolání patrně souviselo i s tím, že se koncern roku 1936 rozhodl plzeňskou oblast převést zejména na zbrojařství a proto bylo nutno přestěhovat veškerou zbylou automobilní výrobu (nákladní automobily, autobusy, trolejbusy a traktory) z Plzně do Mladé Boleslavi. Tam se také Alois Hrdlička v roce 1938 stal náměstkem závodního ředitele [[Škoda Auto\|ASAP Mladá Boleslav]] [[Vilém Frynta\|Ing. Viléma Frynty]]. Po okupaci byla Škoda začleněna do koncernu ''Herrman Göring Werke'' (HGW). Když byl v říjnu 1941 z funkce generálního ředitele automobilky odejit [[Karel Hrdlička\|Ing. Karel Hrdlička]] (shoda jmen), netrvalo dlouho a Alois Hrdlička ho ve funkci zastoupil. Šéfkonstruktér [[Oldřich Meduna\|Ing. Oldřich Meduna]] v této době popisuje A. Hrdličku jako licoměrného člověka, plnícího poslušně a vstřícně přání nacistického vedení. Když se v Mladé Boleslavi měly začít montovat dělostřelecké tahače [[Radschlepper Ost\|RSO]], vymohl si Meduna objednávku na 250 nových obráběcích strojů, kterou však A. Hrdlička stornoval a zavázal se vyrábět RSO na stávajícím vybavení. Za tuto vstřícnost byl podle Meduny Hrdlička odměněn protektorátním vyznamenáním – [[Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava\|Svatováclavskou orlicí]] – a v únoru 1944 byl potvrzen ve funkci závodního ředitele HGW. Řádek 17: == Literatura == * Petr KOŽÍŠEK & Jan KRÁLÍK: L&K – Škoda 1895-1995, II. díl – Let okřídleného šípu; Motorpress Praha 1995 ({{ISBN \|80-901749-4-9}}) * Jan KRÁLÍK: Utajené projekty Škoda; GRADA Publishing a. s. 2007 ({{ISBN \|978-80-247-2416-4}}) * Jan KRÁLÍK: V soukolí okřídleného šípu; GRADA Publishing a. s. 2008 ({{ISBN \|978-80-247-2415-7}}) {{DEFAULTSORT:Hrdlička, Alois}}▼ [[Kategorie:Škoda Auto]] [[Kategorie:Narození 1894]] Řádek 25 ⟶ 26: [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Narození ve Štáhlavech]] ▲{{DEFAULTSORT:Hrdlička, Alois}}

Alois Hrdlička: Porovnání verzí