Edmund Halley: Porovnání verzí

Odebráno 19 bajtů ,  před 4 měsíci
m
Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
m (Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy)
 
{{Infobox - osoba}}
[[Soubor:Edmond Halley Royal Greenwich Observatory Museum.jpg|thumbnáhled|Busta Edmonda Halleyho v Muzeu [[Royal Observatory, Greenwich|Royal Greenwich Observatory]]]]
 
'''Edmund Halley''' (někdy Edmond, [[8. listopad]]u [[1656]] – [[14. leden|14. ledna]] [[1742]]) byl [[Anglie|anglický]] [[Astronomie|astronom]], [[geofyzik]], [[matematik]], [[meteorolog]], [[fyzik]] a [[demograf]].
 
Na Oxfordu se setkal s královským astronomem a ředitelem Greenwichské observatoře [[John Flamsteed|Johnem Flamsteedem]]. V roce 1675 mu napsal dopis, ve kterém ho upozornil na chyby v jeho astronomických tabulkách, které se týkaly pohybu [[Jupiter (planeta)|Jupitera]] a [[Saturn (planeta)|Saturnu]]. Tím si získal Flamsteedovo uznání, pomohl mu publikovat první vědecký článek v časopise ''Philosophical Transaction,'' a roku 1676 ho udělal v Greenwichi svým asistentem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Edmond Halley {{!}} Eduportál Techmania
| periodikum = edu.techmania.cz
| url = http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1033/halley
}}</ref> Teprve později je oba vědce rozdělily vášnivé spory.
 
V roce 1676 se ještě nedostudovaný Halley, finančně podpořen králem anglickým [[Karel II. Stuart|Karlem II.]], vydal na jihoatlantický ostrov [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]] s úmyslem studovat tam hvězdy z [[jižní polokoule]]. Do Anglie se vrátil v listopadu [[1678]]. Následující rok vydal ''Catalogus stellarum australium'', který obsahoval detaily o 341 jižních hvězdách. Tyto jeho dodatky do [[hvězdná mapa|hvězdné mapy]] mu zajistily srovnávání s [[Tycho Brahe]]m.
 
Během ročního pobytu na Svaté Heleně také velmi zkoumal podmořský svět. Pozoroval [[Sépie (rod)|sépie]], ale především měřil [[Salinita|slanost mořské vody]], čímž chtěl určit stáří Země. Jeho odhady, ač dnes chápané jako poměrně nepřesné, mu každopádně znepřátelily [[Anglikánská církev|anglikánskou církev]], neboť vysoce překračovaly obvyklé výpočty stáří Země na základě údajů z [[Bible]]. Zkoumání moře ho také přivedlo k celoživotnímu zájmu o zdokonalení potápěčského vybavení.
V roce [[1688]] Halley vydal druhou část výsledků ze svojí expedice, šlo o pojednání o [[pasát]]ech a [[monzun]]ech. V této práci také označuje [[Slunce|sluneční]] ohřívání jako příčinu pohybů [[atmosféra|atmosféry]]. Také zjistil vztah mezi [[Atmosférický tlak|barometrickým tlakem]] a [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]]. Jeho tabulky se staly důležitým přínosem pro nově vznikající obor [[vizualizace informací]].
 
Halley se oženil v roce [[1682]] a usadil se v [[Islington (londýnský obvod)|Islingtonu]]. Většinu času strávil pozorováním [[Měsíc|Měsíce]]e, ale také se zajímal o problematiku [[gravitace]]. Jeden z problémů, který ho zaujal, byl [[Keplerův zákon o pohybu planet]] (1. Keplerův zákon). V srpnu [[1684]] odjel do [[Cambridge]] aby to prodiskutoval s [[Isaac Newton|Isaacem Newtonem]]. Dověděl se, že Newton už problém vyřešil, ale nic o tom nesepsal. Halley ho přesvědčil aby napsal ''[[Principia mathematica philosophiae naturalis]]'' (1687), kniha potom vyšla na Halleyovy náklady.
 
V roce [[1690]] dokončil plány na [[potápěčský zvon]], přístroj, který umožňoval dlouhodobý pobyt pod vodou s oknem pro podmořský výzkum. Do zvonu se měli vejít tři lidé a měli mít možnost se potopit do hloubky až 18 metrů. V Halleyově plánu je vzduch doplňován barely se vzduchem, které jsou posílány z hladiny dolů.
V roce [[1698]] byl pověřen kapitánem lodě ''Paramore'', aby vykonal rozsáhlá pozorování zemského [[magnetismus|magnetismu]]. Tento úkol splnil při výpravě v [[Atlantský oceán|Atlantiku]] od 52 stupňů severní šířky po 52 stupňů jižní šířky, která trvala dva roky. Výsledky publikoval v díle ''Obecná mapa o odchylkách kompasu'' (1701). Byla to první mapa, na které se objevily [[izogona|izogony]], zvané též Halleyovy čáry.
 
V listopadu [[1703]] byl jmenován [[Profesor|profesoremprofesor]]em [[geometrie]] na Oxfordské univerzitě a v roce [[1710]] získal čestný titul doktora práv. V roce [[1705]] s použitím historických astronomických metod vydal titul ''Synopsis astronomia cometicae'', kde vyslovil svou domněnku o tom, že v případě pozorování komet v letech [[1456]], [[1531]], [[1607]] a [[1682]] šlo o stejné těleso, o kterém předpověděl, že se v roce [[1758]] vrátí. Když se tak opravdu stalo, kometě se začalo říkat [[Halleyova kometa]].
 
V roce [[1716]] Halley navrhl přesné změření vzdálenosti Země od Slunce pomocí měření doby [[přechod Venuše|přechodu Venuše]]. V roce [[1718]] objevil pohyb „stálých“ hvězd tím, že porovnal svá [[astrometrie|astrometrická]] měření s poznatky [[Starověké Řecko|starověkých Řeků]]. Jejich poznatků si velmi vážil, přeložil [[Apollónios z Pergy|Apolloniův]] spis ''O kuželosečkách'' a dokonce se pokusil zrekonstruovat jeho ztracený osmí díl.
 
== Dutá Země ==
V roce [[1692]] Halley předložil myšlenku o [[Dutozemě|duté Zemi]]. Zem se měla skládat ze skořápky silné asi 800 km, dvou vnitřních soustředných skořápek a nejniternějšího jádra podobně velkých jako průměry planet [[Venuše (planeta)|Venuše]], [[Mars (planeta)|Marsu]] a [[Merkur (planeta)|Merkuru]]. Skořápky od sebe dělila atmosféra a každá také měla vlastní [[Magnetické pole Země|magnetické póly]]. Tyto koule měly rotovat různou rychlostí. Halley nabízel tuto myšlenku jako vysvětlení neobvyklých měření [[Kompas|kompasemkompas]]em. Předpokládal, že vnitřní atmosféry svítí (a jsou možná obydlené), a domníval se, že unikání těchto atmosfér z vnitřku Země na její povrch způsobuje [[polární záře|polární záři]].
 
== Pojmenováno po Halleyovi ==
* [[Halleyův kráter]] na [[Mars (planeta)|Marsu]].
* [[Halleyův kráter]] na [[Měsíc]]i.
* [[Halley (polární stanice)|Halleyova výzkumná stanice]] v [[Antarktida|Antarktidě]].
 
== Odkazy ==
 
=== Literatura ===
* Sagan C.: ''Komety – tajemní poslové z hvězd'', Eminent, Praha 1998, str. 39–67, {{ISBN |80-85876-44-2}}
 
=== Externí odkazy ===
413 155

editací