Bitva o Gallipoli: Porovnání verzí

Přidáno 47 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
m (→‎top: Robot: Oprava odkazů na přesměrování za použití AWB)
m (Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy)
== Příčiny invaze ==
=== Situace na evropském bojišti ===
Německé operace na počátku první světové války byly postaveny na [[Schlieffenův plán|Schlieffenově plánu]].<ref>LIDDEL HART, B. Historie první světové války. Vyd. 1. Brno: Jota, 2001, 503 s., {{ISBN |80-7217-164-X}} s.54</ref> Tento plán byl postaven na soustředění velkého počtu německých sil, které by prošly Belgii a severní Francií a postupně by se otočily a srazily by nepřátelské síly, tj. francouzská a britská vojska, k řece Mosele, kde by došlo k jejich následnému zničení.<ref>LIDDEL HART, B. Historie první světové války s. 53–54</ref> Ofenzíva nesplnila svůj očekávaný záměr a německý postup [[První bitva na Marně|se zastavil v září 1914 na řece Marně]].<ref>LIDDEL HART, B. Historie první světové války s. 87</ref> V průběhu roku 1914 se dostala situace na západní frontě do mrtvého bodu, přestože proběhla [[Bitva u Ypres|první bitva u Ypres]].<ref>LIDDEL HART, B. Historie první světové války s. 141</ref> Plánem Německa na východní frontě bylo zdržet Rusy alespoň na dobu, která bude potřeba k porážce Francie.<ref>JINDRA, Zdeněk. První světová válka. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 372 s. s. 46</ref> Rakouské plány byly silně ovlivněny německými požadavky na zadržení ruských vojsk, ale krom této fronty také počítaly s válkou na další frontě proti Srbsku a Černé Hoře.<ref>JINDRA, Zdeněk. První světová válka s. 45</ref> Operace roku 1914 na východní frontě se omezily na oblast Východního Pruska ([[bitva u Tannenbergu]]), Haliče a Srbska.<ref>JINDRA, Zdeněk. První světová válka s. 84–88</ref> V lednu 1915 bylo jasné, že se válka, která měla mít rychlé rozuzlení, dostala do slepé uličky, byť Německo ztratilo strategickou iniciativu.<ref>HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 1. vyd. Praha: Libri, 2001, 226 s. {{ISBN |80-85983-83-4}}.. s. 22</ref> Situace na moři byla odlišná než situace na souši. Původní plány německého loďstva nebyly ofenzivní jako v případě Schlieffenova plánu, ale byly naopak defenzivní.<ref>KOVAŘÍK, Jiří. Jutsko 1916. Největší námořní bitva Velké války. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2014, 432 s. {{ISBN |978-80-7497-031-3}}. s. 66 </ref> Toto pojetí přenechávalo iniciativu britskému námořnictvu, které bylo od začátku války silnější než námořnictvo Německa.<ref>KOVAŘÍK, Jiří. Jutsko 1916 s. 66</ref> V srpnu 1914 se německé plány změnily a v této změně byl použit termín guerillová válka, což je možno vyložit jako začátek ponorkové války.<ref>KOVAŘÍK, Jiří. Jutsko 1916 s. 69–70</ref> Bitvou, která rozhodla o vítězství Dohody na moři, se stala až [[bitva u Jutska]] v roce 1916.<ref>KOVAŘÍK, Jiří. Jutsko 1916 s. 11</ref> Situace na souši a ani na moři nebyla tedy v době plánování či samotného útoku na Dardanely rozhodnutá, což ovlivnilo rozhodování ohledně dalších válečných operací a také o operaci Dardanely.
 
=== Důvody k operaci ===
Hrozba pro ruskou admiralitu začínala přemístěním dvou německých křižníků ''[[SMS Breslau|Breslau]] '' a ''[[SMS Goeben|Goeben]]'' do Istanbulu,<ref>[1]
HEŘTOVÁ, Yvette. ''Gallipoli 1915: Místo pro tisíc britských''
pušek''. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 254 s. {{ISBN |978-80-204-2131-9}} s.''
38</ref> odkud byl již jednoduchý přístup k útoku na ruská přístaviště. Potom, co oba německé křižníky dopluly Dardanelskou úžinou do Istanbulu, došlo 21. 10. 1914 k uzavření Dardanelského průlivu.<ref>HEŘTOVÁ, Yvette. ''Gallipoli 1915 – Místo pro tisíc britských pušek'' s. 65</ref> Současně byly tureckými a německými křižníky kolem vstupu do Dardanelského a [[Kerčský průliv|Kerčského průlivu]] nakladeny miny.<ref>HEŘTOVÁ, Yvette. ''Gallipoli
1915 – Místo pro tisíc britských pušek'' s. 67</ref>
Místo pro tisíc britských pušek'' s. 81</ref> Současně i ruské pozemní síly vedly invazi na turecké území a snažily se obsadit tureckou pevnost [[Erzurum]], nacházející se nedaleko rusko-tureckých hranic na východě Turecka.<ref>HEŘTOVÁ, Yvette. ''Gallipoli
1915 – Místo pro tisíc britských pušek'' s. 84</ref> Přičemž mnohem důležitějším faktorem pro úspěch ruské armády v bojích proti Německu na východní frontě zůstávalo otevření Dardanelské úžiny, kterou by tak mohly proplouvat spojenecké lodě do Černého moře a zásobovat odtud ruskou armádu municí.<ref>WILLIAMS, Matthew et al. ''Dějiny''
Evropy. ''1. vyd., Praha: Ottovo nakladatelství, 2004. 512 s. {{ISBN |80-7181-132-7}} s. 394''</ref>
 
=== První bitva o Dardanely ===
[[Soubor:HMS Irresistible abandoned 18 March 1915.jpg|náhled|potápějící se bitevní loď HMS Irresistible, zničená v akci z 18. března 1915]]
Pro další pokus o dobytí Dardanelské úžiny bylo zapojeno 16 spojeneckých bitevních lodí.<ref>GRANT, R. G''. Bitvy. ''1. vyd.
Praha: Euromedia Group k. s., 2006. 360 s. {{ISBN |80-242-1665-5}} s. 282</ref> 18. března 1915 vyplouvala první skupina britských lodí do úžiny s úkolem ostřelovat pevnosti Hamidie, Rumeli Mecidie a Namazie do jejich úplného zničení. Kolem břehů úžiny byly však rozestavěné turecké baterie, které ihned začaly s palbou na spojenecké lodě.<ref>HEŘTOVÁ, Yvette. ''Gallipoli
1915 – Místo pro tisíc britských pušek''. s. 133</ref> Spojencům se podařilo pokořit dvě pevnosti ale palba tureckých baterií a děl z ostatních pevností nebyla k utišení. Lodě byly v důsledku této silné palby několikrát zasaženy a s přívalem dalších střel došlo k postupné destrukci jednotlivých lodí.<ref>HEŘTOVÁ, Yvette. ''Gallipoli
1915 – Místo pro tisíc britských pušek'' s. 134</ref> Britské lodě byly tak nuceny k ústupu a do útoku připluly lodě francouzské. Loď Suffren však byla každou minutou opakovaně zasažena a odnesla to jak dělová věž, tak i muniční sklad, který ihned explodoval. Několik desítek členů posádky zahynulo, ale loď Suffren se stále držela nad vodou, avšak její stav byl nanejvýš alarmující.<ref>HEŘTOVÁ, Yvette. ''Gallipoli 1915 – Místo pro tisíc britských
=== Vylodění ===
[[Soubor:Anzac Cove H03500.jpg|náhled|vyloďování jednotek ANZAC u&nbsp;Gallipoli]]
Za úspěšné vylodění zodpovídal generál Hamilton.<ref>HEŘTOVÁ, Yvette. Gallipoli 1915: Místo pro tisíc britských pušek. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 254 s. {{ISBN |978-80-204-2131-9}} s. 161</ref> Na jeho bedrech spočívalo naplánování celé operace. Místo vylodění bylo zvoleno u mysu Helles, jelikož je zde dobrý přístup díky absenci skalisek.<ref>HEŘTOVÁ, Yvette. Gallipoli 1915 – Místo pro tisíc britských pušek s. 163</ref> Plán byl vylodit se, zničit pevnosti s tureckými bateriemi a zablokovat západní pobřeží Anatolie. Minolovky měly za úkol vyčistit turecká minová pole pod Kepezem, zatímco spojenecká pěchota měla zničit tureckou armádu a zmocnit se Istanbulu. Na závěr měly spojenecké lodě proplout přes Dardanely a Marmarské moře a otevřít tak cestu do Černého moře. Realizaci si ovšem nikdo nedokázal prakticky představit.<ref>HEŘTOVÁ, Yvette. Gallipoli 1915 – Místo pro tisíc britských pušek s. 165</ref>
 
Pro operaci bylo na počátku k dispozici přibližně 128 000 mužů, pro samotné vylodění asi 80 000. Armádu tvořila britská námořní divize, australsko-novozélandský sbor (ANZAC), britská pěší 29. divize, francouzský expediční sbor a jeden ruský armádní sbor.<ref>HEŘTOVÁ, Yvette. Gallipoli 1915 – Místo pro tisíc britských pušek s. 168</ref> Datum invaze bylo stanoveno na 22. dubna na 5 hodin ráno, ale kvůli bouři byla přesunuta na 25. dubna ráno.<ref>HEŘTOVÁ, Yvette. Gallipoli 1915 – Místo pro tisíc britských pušek s. 172</ref> Turci se na vylodění připravovali a zbrojili společně s Němci. Obranu poloostrova řídil německý generál [[Otto Liman von Sanders|Liman von Sanders]].<ref>HEŘTOVÁ, Yvette. Gallipoli 1915 – Místo pro tisíc britských pušek s. 173</ref>
=== Literatura ===
* FRASER, Peter. British War Policy and the Crisis of Liberalism in May 1915. The Journal of Modern History. 2007, s. 645–667
* GRANT, R. G. Bitvy. 1. vyd. Praha: Euromedia Group k. s., 2006. 360 s. {{ISBN |80-242-1665-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Heřtová | jméno = Yvette | odkaz na autora = | titul = Gallipoli 1915 : místo pro tisíc britských pušek | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 272 | isbn = 978-80-204-2131-9}}
* HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 1. vyd. Praha: Libri, 2001, 226 s. {{ISBN |80-85983-83-4}}.
* JINDRA, Zdeněk. První světová válka. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 372 s.
* LIDDEL HART, B. Historie první světové války. Vyd. 1. Brno: Jota, 2001, 503 s. {{ISBN |80-7217-164-X}}
* KOVAŘÍK, Jiří. Jutsko 1916. Největší námořní bitva Velké války. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2014, 432 s. {{ISBN |978-80-7497-031-3}}
* RENTON, James. Changing Languages of Empire and the Orient: Britain and the Invention of the Middle East, 1917–1918. In: The Historical Journal, s. 645–66
* WILLIAMS, Matthew et al. Dějiny Evropy. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004. 512 s. {{ISBN |80-7181-132-7}}
* BOHUCKÝ, Luděk. Gallipoli 1915. ''Historický obzor'', 1999, 10 (11/12), s. 256–265. ISSN 1210-6097.
 
 
{{DEFAULTSORT:Gabonapehely}}
 
[[Kategorie:Bitvy Osmanské říše během první světové války]]
[[Kategorie:Bitvy Spojeného království během první světové války]]
421 618

editací