Ergonomie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 7:
Ergonomie je mezioborová disciplina, jejíž potřeba začala vznikat v 19. stol., kdy pestrá fyzická práce začala být nahrazována prací sedavou, zejm. repetitivními pohyby u pásové výroby, a ve 20. a 21. stol. je nadále nahrazována prací u PC. Nejen že se tak snížila fyzická tenacita a důležité tělesné vjemy člověka jako polohocit, pohybocit a ideomotorika, ale v populaci se začaly objevovat i fenomény jako [[obezita]], vertebrogenní bolesti, oběhové a kardiopulmonární problémy atd.
Cílem ergonomie je tedy dosažení optimálních pracovních podmínek ve vztahu k anatomickým a výkonnostním možnostem člověka. Ergonomie integruje poznatky humanitních věd (zejména [[anatomie]], [[kineziologie]], psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, [[antropometrie]], [[Biomechanika|biomechaniky]]) a věd technických (např. kybernetika, normování). Sleduje, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem a rozměrům [[člověk|lidského těla]].
Mnohé firmy, jejichž zaměstnanci pracují převážně sedavým způsobem, zaměstnávají profesionální ergonomy pro prevenci pracovní absence.
Ergonomie se zabývá např. rozměry [[schody|schodů]], velikostí pracovního stolu a výškou jeho desky, tvarem [[nástroj]]ů a jejich rukojetí, umístěním a tvarem ovládacích i signalizačních prvků strojů a zařízení, věnuje pozornost osvětlení apod. Pro optimalizaci práce s počítačem stanovuje vhodné rozmístění znaků na [[počítačová klávesnice|klávesnici]], maximální počet úderů prstů, zabývá se uspořádáním prvků na obrazovce aj. Oblast ergonomie je velmi široká a zahrnuje i návrh pomůcek pro postižené ([[ergoterapie]]).
Ačkoli je záhodno dosahovat co nejvyššího pracovního komfortu, přesto se nelze domnívat, že dodržováním ergonomických norem lze dosáhnout maximálního výkonu a bezbolestného celodenního zaměstnání. Tělesná kultura zahrnující aktivní pohyb, relaxaci apod. má nadále své hlavní místo.
== Jiné příklady ergonomie ==
{{Bez zdrojů}}
'''Židle'''
Vhodně navržená [[židle]] svým tvarem sedáku pomáhá sedícímu sedět vzpřímeně a předcházet tak patologickému zatuhnutí [[páteř]]e.
'''Kokpit vozu'''
Vhodně navržený interiér vozu pomáhá snadnému a přehlednému ovládání vozu bez nadměrných exkurzí trupu a paží, rozptylování pozornosti, pohybu očí atd.
'''Šířka eskalátorů'''
Eskalátory v pražském metru mají šířku schodů 100 cm, což odpovídá ergonomickému požadavku na šířku pro jednu dospělou osobu s dvěma kufry. Pro míjení se dvou dospělých osob vedle sebe by stupně měly mít šířku minimálně 135 cm.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomie a její užití v technické praxi. Ostrava: AKS, 1994</ref> To však neznamená, že šířka eskalátorů je nedostatečná, z ergonomického hlediska pouze není vhodné vytvářet jeden pruh pro cestující stojící a druhý pro procházející.
'''Širokoúhlé monitory'''
Řádek 53:
=== Literatura ===
* S. Gilbertová – O. Matoušek, ''Ergonomie: optimalizace lidské činnosti''. Praha: Grada, 2002 – 239 s. : il. {{ISBN
* L. Chundela, ''Ergonomie''. Praha: ČVUT, 2001 – 171 s. : il. ; 30 cm {{ISBN
{{Autoritní data}}
| |||