Elf: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 6:
Slovo je odvozeno od [[Pragermánština|pragermánského]] ''*albiz'', to zase od [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] ''*albhós'' či ''*helbhós'' ve významu „bílý“. Ze stejného kořene můžou pocházet i geografická jména [[Alpy]] a [[Labe]]. Základ této etymologie položil již [[Jacob Grimm]] a [[Ferdinand de Saussare]]. Konkrétní indoevropský kořen pak odvodil [[Elis Wadstein]].<ref name="Lecouteux92"/>
 
[[Adalbert Kuhn]] spojil slovo elf se [[Sanskrt|sanskrtskýmsanskrt]]ským rbhu „obratný řemeslník“, které označovalo démony, kteří vykovali bohům šperky. K této etymologii se přiklonil i [[Jan de Vries]], jejím problémem je však že vychází ze záměny elfů a s trpaslíky, která proběhla až během [[Středověk|středověkustředověk]]u.<ref name="Lecouteux92"/>
 
== Historie ==
[[Soubor:Poor little birdie teased by Richard Doyle.jpg|thumbnáhled|Zpodobnění elfa ve [[Viktoriánské období|Viktoriánském období]] ilustrátorem [[Richard Doyle|Richardem Doylem]]]]
Nejstarším důkazem o germánské víře v elfy může být jméno věštkyně [[Albruna|Albruny]] zmiňované [[Tacitus|Tacitem]] na přelomu [[1. století|1.]] a [[2. století]]. Lze ho přeložit jako „elfí kouzla“.(s. 91) V [[Germánské jazyky|germánských jazycích]] se během středověku elf začal zaměňovat s jinými bytostmi nižší mytologie, především trpaslíky a můrami. V [[Anglie|Anglii]] tato proměna počala od [[11. století]], v [[Německo|Německu]] ve 13. století. Ve [[Francouzština|francouzštině]] se slovo elf objevuje až v [[16. století]] jako výpůjčka z germánských jazyků a rozšířilo se až v [[19. století]] jako označení pro bytost podobnou trpaslíkovi.<ref name="Lecouteux92"/>
 
Řádek 32:
 
=== Tolkienovi elfové ===
[[Soubor:Arwen by Anna Kulisz.jpg|thumbnáhled|Elfka [[Arwen]] je jednou z postav objevujících se v [[Tolkien]]ově trilogii [[Pán prstenů]]]]
{{Viz též|Elfové (Středozem)}}
V Tolkienově [[Středozem]]i jsou elfové ([[Quendi]]) ušlechtilé nesmrtelné bytosti, které do určité míry vládnou [[Magie (fantasy)|magií]] a byli první, kteří osídlili svět. Tolkien je rozděluje na Vznešené (''Calaquendi'', dále se dělí na ''[[Vanyar]]'', ''[[Noldor]]'' a část ''[[Teleri]]''), šedé (''[[Sindar]]''), zelené (''Laiquendi'') a temné (''Moriquendi''). Paralelně [[Eldar]] označuje Vanyar, Noldor a všechny Teleri a [[Avari]] ostatní (podmnožinu Moriquendi). Toto rozdělení nemá nic společného se základním dělením mytologických elfů, všichni Tolkienovi elfové jsou stejný druh bytostí.
Řádek 53:
V [[Poul Anderson|Andersonově]] Zlomeném meči vychází autor více z původní [[mytologie]] a odkrývá boj světlých elfů a skřetů. Oba tábory jsou však v lidkých měřítkách poněkud nezařaditelné a i Světlé bychom označili za bytosti zlé.
 
Dokonalým příkladem zlých elfů jsou ovšem elfové z [[Terry Pratchett|Pratchettovy]] [[Zeměplocha|Zeměplochy]]. Jsou vznešení a krásní, čtou myšlenky a baví je jen tak mučit formy života, které oni nepovažují za sobě rovné, tj. všechny ostatní. Jsou nesmírně krutí a žijí ve vlastním, neskutečném [[Vesmír|vesmíruvesmír]]u, který parazituje na skutečných, cizích realitách. Vzhledově se jedná o světlé elfy, nicméně jejich vládkyně je královna [[víly|víl]]. Býval také král elfů, manžel královny víl, který ale odešel do vlastní říše, když se s nesmírně panovačnou královnou víl nedokázal domluvit kvůli své smířllivosti vůči ostatním rasám. Jediné čeho se elfové obávají je [[železo]], přesněji [[Feromagnetismus|feromagnetické]] materiály – a trochu také „železa v hlavách“ neboli logického myšlení.
 
Elfové se nachází i ve hrách na hrdiny. V anglickém [[Dungeons & Dragons]] nebo českém [[Dračí doupě|Dračím doupěti]] se jedná o elfy podobné Tolkienovým nebo Feistovým. Z Dungeons & Dragons se dostali do řady knih touto hrou inspirovaných. Např. [[Temný elf|Temní elfové]] neboli [[Drow]] (v prvních českých překladech Drov, anglicky: Drow) se objevují v jednom ze světů Dungeons & Dragons [[Forgotten Realms]].
Řádek 89:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Bandini
| jméno = Ditte
| příjmení2 = Bandini
| jméno2 = Giovanni
| titul = Kniha elfů a víl
| odkaz na titul =
| vydavatel = Fontána
| místo = Olomouc
| rok = 2005
| počet stran = 256
| isbn = 80-7336-263-5
| jazyk = česky
}}
Řádek 105:
| příjmení = Čudrnáková
| jméno = Andrea
| odkaz na autora =
| titul = Elfové, hobiti, trpaslíci a mýty
| odkaz na titul =
| vydavatel = Fontána
| místo = Olomouc
Řádek 120:
| příjmení = Krause
| jméno = Arnulf
| odkaz na autora =
| titul = Skutečná Středozemě : Tolkienova mytologie a její středověké kořeny
| odkaz na titul =
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
Řádek 144:
| příjmení = Stanton
| jméno = Michael N.
| odkaz na autora =
| překladatelé = Stanislava Pošustová-Menšíková
| titul = Hobiti, elfové a čarodějové. Objevování divů ve světě Tolkienova Pána prstenů
| odkaz na titul =
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
Řádek 157:
| jazyk = česky
}}
* LUKAVEC, Jan. Proměnliví elfové: krása až nelidsky dokonalá? In ''Bytosti na pomezí: texty o literární fantastice.'' Praha: Pulchra, 2016. 284 s. {{ISBN |978-80-7564-003-1}}.
 
=== Související články ===