Film: Porovnání verzí

'''Film''' je souhrnné označení pro [[kinematografie|kinematografii]] a veškeré její aspekty – umělecké, technické, komerční a společenské. Spolu s &nbsp;[[tisk]]em, [[rozhlas]]em a [[Televize|televizí]] a dnes už i [[internet]]em patří film mezi komunikační prostředky s &nbsp;největším dosahem a vlivem, společně s &nbsp;televizí bývá řazen mezi tzv. [[ScénickéMúzická umění|scénická umění]]. Bývá označován za desátou [[Múzy|můzu]].<ref name="me" />

K rozvoji filmu, jako technickému vynálezu, jako druh umění, kulturního, společenského a hospodářského fenoménu došlo koncem [[19. století]]. První veřejné představení uskutečnili francouzští vynálezci kinematografického přístroje bratři [[Auguste a Louis Lumièrové]] [[28. prosinec|28. &nbsp;prosince]] [[1895]] v &nbsp;[[Paříž]]i.

V českých zemích se poprvé promítalo [[15. červenec|15. &nbsp;července]] [[1896]] v &nbsp;[[Karlovy Vary|Karlových Varech]] a již na počátku srpna [[1897]] natočila americká společnost vůbec první film v &nbsp;Čechách věnovaný pašijovým hrám v &nbsp;[[Hořice na Šumavě|Hořicích na Šumavě]], jež byly pod názvem [[Hořický pašijový film (1897)|The Horitz Passion Play]] uvedeny téhož roku v&nbsp;[[Spojené Americestáty americké|USA]]. První české snímky natočil [[Jan Kříženecký]] a &nbsp;v &nbsp;roce [[1898]] je promítal na Výstavě architektury a inženýrství v &nbsp;Praze v &nbsp;pavilonu Český kinematograf (''Svatojánská pouť v &nbsp;československé vesnici'', ''Poslední výstřel'', ''Purkyňovo náměstí na Královských Vinohradech''). V &nbsp;témže roce realizoval hrané snímky: ''Dostaveníčko v &nbsp;mlýnici'', ''Výstavní párkař a lepič plakátů'', ''Smích a pláč''. Před [[První světová válka|1. světovou válkou]] vzniklo několik filmových společností (mj. Kinofa, Ilusion, ASUM), jež kromě [[Lucernafilm]]u, založeného a zařízeného [[Miloš Havel|Milošem Havlem]], záhy zanikly. Z &nbsp;raného období jsou známy filmy: ''Zkažená krev'' (1913), ''Zamilovaná tchyně'' (1914), ''Pan profesor, nepřítel žen'' (1914), ''Ahasver'' (1915), ''Pražští adamité'' (1917) a mnoho dalších. Po vzniku Československa v &nbsp;roce [[1918]] nastal rozkvět filmové produkce. V roceRoku [[1921]] byly v &nbsp;Praze vystavěny stálé filmové produkce.

První filmy promítali [[Auguste a Louis Lumièrové|bratři Lumièrové]] v &nbsp;roce [[1895]], ovšem pouze dokumentární ([[příjezdPříjezd vlaku do stanice La Ciotat|příjezd lokomotivy na nádraží]]) a viděli v &nbsp;tom pouhou pouťovou atrakci. Patří jim však zásluha za promítání filmu na plátno pro celý sál plný lidí. Teprve další Francouz, [[Georges Méliès]], naučil film vyprávět příběhy (''[[Cesta na Měsíc]]'', ''[[Cesta do neznáma]]'', ''[[Dobytí pólu (film)|Dobytí pólu]]'').

Postupně se film stával médiem poměrně oblíbeným, zpočátku zejména žánr [[Groteska|grotesky]], jehož nejvýznamnějším představitelem byl [[Charlie Chaplin]]. V &nbsp;americké vesničce [[Hollywood]], nyní předměstí [[Los Angeles]], byla vybudována [[Filmové studio|filmová studia]], která se postupně rozrostla na největší světovou „továrnu na sny“. Časem získal film (původně [[Černobílý film|černobílý]] a [[němý film|nezvukový]], natáčený [[Filmová kamera|kamerou]] s &nbsp;ruční klikou) různé technické vymoženosti. Nejdříve motor, zajišťující rovnoměrné natáčení i promítání, potom také [[zvuk]] (v &nbsp;roce [[1927]] byl natočen první [[zvukový film]] prezentovaný v &nbsp;[[Berlín]]ě – ''[[Jazzový zpěvák]]'') a [[barva|barvu]].

Brzy se z &nbsp;filmu stal jeden z &nbsp;nejvýznamnějších [[umění|uměleckých]] [[průmysl]]ů [[20. století]]. Nejlepší filmy (popřípadě [[herec|herci]], [[režisér|režiséři]], [[kameraman]]i, [[Střih (film)|střihači]] a jiné [[filmové profese]]) jsou pravidelně odměňovány [[Filmové ceny|cenami]], z &nbsp;nichž nejprestižnější je cena [[Akademie filmového umění a věd|Americké filmové akademie]] [[Oscar]].

Vedle filmů [[Hraný film|hraných]] se prosadily i filmy [[Animovaný film|animované]], a &nbsp;to jak [[KreslenýAnimovaný film|kreslené]], tak [[LoutkovýAnimovaný film|loutkové]]. Ve filmech se uplatňují [[Filmový trik|filmové triky]], které tak někdy kombinují hraný a [[Animace|animovaný]] film. V &nbsp;dnešní době už se ale k &nbsp;vytváření [[Filmová iluze|filmových iluzí]] používají zpravidla [[počítač]]ové a digitální technologie.

Na přelomu [[20. století|20.]] a [[21. století]] se do mezinárodního povědomí dostala nová generace českých filmařů jako jsou například: [[Jan Svěrák]], [[Vladimír Michálek]], [[Jan Hřebejk]], [[Saša Gedeon]], [[Petr Zelenka]], [[Alice Nellis]]. Zatím největší úspěch slavil v &nbsp;České republice i ve světě [[Oscar]]em oceněný film ''[[Kolja]]'' (1996) Jana Svěráka. Nominaci na Oscara získaly filmy: ''[[Musíme si pomáhat]]'' (2000) Jana Hřebejka a ''[[Želary]]'' (2003) [[Ondřej Trojan|Ondřeje Trojana]].

Mnoho [[Hraný film|hraných]] a [[Animovaný film|animovaných]] filmových [[Umělecké dílo|děl]] je postaveno na [[literární fikce|umělecké fikci]], velké stylizaci a [[Iluze|iluzi]], filmová díla toho typu bývají téměř vždy (více či méně) odlišná od všední reality, velmi často je zde uplatněn umělecký princip [[Básnická licence|básnické licence]] ({{Vjazyce2|la|''licentia poetica]''}}) [licencia poetika]. S &nbsp;realitou (reálný svět) jako takovou pracuje především [[dokumentární film]], což je zcela samostatný a specifický [[filmový žánr]].

== Související článkyOdkazy ==

=== Externí odkazy ===

* {{cs}} [http://csfd.cz Česko-Slovenská filmová databáze]

* {{cs}} [http://www.filmovyprehled.cz Filmový přehled] Webový portál Národního filmového archivu o české kinematografii

* {{en}} [http://imdb.com Internet Movie Database] (IMDb) – anglicky

* {{en}} [http://www.allmovie.com All Movie Guide] – anglicky

* {{cs}} [http://www.kratke-filmy.cz Krátkometrážní snímky – historie filmu, vývoj efektů]

* {{cs}} [http://www.filmovamista.cz/lokalita Filmová místa]