Wikipedie

Dotazníkové šetření: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Administrace dotazníků: Upřesnění CAPI dotazování
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Dotazníkové šetření''' je jedna z kvantitativních metod [[výzkum veřejného mínění|výzkumu veřejného mínění]], která je hojně využívána v [[Sociologie|sociologii]]. Tato metoda se také často používá i v dalších oborech např. v [[Psychologie|psychologii]], [[kulturní a sociální antropologie|kulturní a sociální antropologii]], [[management]]u, [[marketing|marketingu]]u, [[prognostika|prognostice]], [[demografie|demografii]] a v [[poradenství]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velký sociologický slovník|vydání = 1.|vydavatel = Karolinum|místo = Praha|rok = 1996|počet stran = |strany = 222-223|isbn = 80-7184164-1}}</ref>
 
Výzkumy prováděné pomocí dotazníkovému šetření se dají měřit sociologické jevy a také jejich analýzu za použití matematických modulů a statistických technik. Dotazníky jsou zaslány či sděleny ústně vybrané skupině lidí. Díky této metodě je možné sesbírat velké množství dat s méně podrobnými informacemi. Tyto informace mohou být aplikovány na širší okruh lidí.<ref name=":2" />
Řádek 8:
 
* Názory a postoje – co lidé považují za žádoucí a naopak.
* Vlastnosti – charakteristiky lidí či věcí. Patří sem i deskriptivní otázky, kterými zjišťujeme vzdělání, pohlaví, bydliště, profesi atd.
* Znalosti - jejich zkoumání je specifické pro pedagogický výzkum
* Volební preference – dotazníkové šetření je stále častěji využíváno soukromými volebními agenturami<ref name=":2" />
 
Řádek 19:
3. Rozhodnutí o způsobu sběru dat (ústně, telefonicky, zaslání dotazníků, online –email, internetové dotazníky)<ref name=":2" />
 
4. Návrh výzkumného nástroje – dotazník, formuláře, záznamové archy<ref name=":2" />
 
=== Struktura dotazníku ===
Úvod dotazníku musí vždy obsahovat oslovení respondenta, představení organizátora výzkumu a také obecné představení tématu výzkumu. Dále by mělo následovat ujištění o anonymitě dat a uvedení způsobu, jakým s nimi budeme nakládat – např. zda slouží pouze pro výzkumné účely či na jejich základě zlepšíme produkt. Záhlaví by mělo být zakončeno instrukcemi k vyplnění dotazníku. Instrukce by se měly nacházet v pravidelných intervalech v celém dotazníku, napomáhá to udržení kontaktu s respondentem a minimalizuje to chybu špatným vyplněním dotazníku.
 
Řádek 32:
Dotazník by měl být uzavřen několika jednoduchými otázkami a poděkováním respondentovi. Mohou se zde objevit i údaje ohledně publikování výsledků šetření.
 
=== Stanovení vzorku ===
Jelikož není možné zkoumat celou populaci, vybírá se tzv. reprezentativní vzorek. To je menší část skupiny, která má být zkoumána. V případě, že je vzorek vybrán
dobře, dá se výsledek šetření zobecnit na celou populaci.
 
Reprezentativní vzorek
 
Vybrání toho správného vzorku lidí je velmi složité. Skupina vybraných lidí musí být typická pro celou populaci.
 
Do tohoto reprezentativního vzorku by se měl moci dostat každý. Proto je součástí reprezentativního vzorku, také vzorek náhodný. Výzkumný tým vybere část skupiny náhodně, např. tím, že každému dá číslo a každá osoba s číslem 10 je zahrnuta do výzkumu.
 
Pohodlné vzorkování
Řádek 46:
Vzorek se shání podle ochoty dotazovaných, tj. ve skupině dotazovaných je každý, kdo je ochotný zúčastnit se dotazníkového šetření. Taková metoda výběru vzorku se používá často při výzkumu sociálních skupin. Výsledky nemusejí být přesné.
 
=== Problematické otázky ===
a) Otázkám na citlivé téma – patří sem otázky osobní, na témata, která nejsou jednoznačně přijímaná ve společnosti. Můžeme je obejít tak, že se například ptáme na všeobecnou situaci, na to zda se s tím respondent setkal (Opisují žáci ve vaší třídě?). Další možností je uvedení většího množství odpovědí, ze kterých respondent vybere ty, které se ho týkají.
 
b) Otázky požadující informaci – je nutné se ujistit, že respondent je nositelem dané informace. Děti například většinou nevědí tolik věcí o svých rodičích, jako je např. výška jejich platu. Respondenti mají tendenci odpovídat i na otázky, na které neumí odpovědět, a dochází ke zkreslení dat.
 
c)Otázky operující s časem – ideální jsou otázky na současnost. Minulost si lidé nemusí pamatovat, je tedy potřeba vnímat odpovědi jako spíše orientační. Odpovědi týkající se budoucnosti lze vnímat jako zjištující připravenost k akci.
 
== Typy dotazníků ==
Řádek 65:
V dotazníku tohoto typu se nacházejí jak standardizované otázky, tak otevřené otázky. Tento dotazník je používaný hlavně při výzkumu relevantních témat.<ref name=":2" />
 
== Administrace dotazníků ==
* '''S pomocí tazatele''' – jedná se o nejstarší metodu administrace. Tazatel přinese respondentovi dotazník, čeká na vyplnění, komentuje, odpovídá na otázky. Nebo předčítá znění otázek a zaznamenává odpovědi sám, především pokud jsou respondenty děti či senioři. Tento způsob je pro tazatele nejnáročnější, umožní však minimalizaci chyb (např. nepochopením otázky, špatným vyplněním). Pokud je dotazník zaznamenán do papíru jedná se o PAPI formu, pokud do elektronického zařízení jedná se o CAPI.
 
* '''Poštovní administrace''' – dotazníkové šetření je rozesláno respondentům poštou, ti jej vyplní a zašlou zpět. Návratnost dotazníků je menší, hrozí nebezpečí jejich ztráty. Na rozdíl od osobní administrace není možná kontrola respondenta, dotazník tedy může vyplnit jiná osoba, než bylo původně zamýšleno, čímž dojde ke zkreslení výsledků.
* '''Telefonické dotazování''' (CATI) – objevuje se spíše v komerční sféře než ve výzkumu, dotazník musí být náležitě upraven – musí být krátký, srozumitelný, ne příliš náročný.
 
* '''Dotazování přes webové rozhraní''' (CAWI) – Výhodou je především oslovení velké skupiny respondentů, distribuce je snadná a finančně nenáročná. Nevýhodou je, že nevíme, kdo odpovídá na otázky. Další nevýhodou může být odlišné pochopení otázky a tudíž špatně srovnatelná metodika dotazníků
 
== Výhody a nevýhody dotazníku ==
Mezi výhody dotazníkového šetření patří především nízká časová a finanční náročnost. Výzkum může být prováděn i malým počtem výzkumníků, přesto však umožní získání dat i od velkého množství lidí. Pro respondenty je důležitá relativně vysoká míra anonymity a časová nenáročnost. Výsledky jsou vysoce reprezentativní i pro zbytek populace (či specifické skupiny) a lze je statisticky zpracovat. Dotazník navíc může být použit i opakovaně pro srovnávací šetření. Odpovědi z dotazníkového šetření jdou kvantifikovat a analyzovat.<ref name=":3">{{Citace monografie|příjmení = Giddens|jméno = Anthony|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Sociologie|vydání = |vydavatel = Argo|místo = Praha|rok = 2003|počet stran = |strany = 64|isbn = 978-80-257-0807-1}}</ref>
 
Řádek 80:
individuální pohled na danou situaci (např. na své chování), mohou se pokusit vykreslit se v lepším světle či na otázky odpovědět lživě.Přesnost šetření je pochybná, protože je malé procento zodpovězených otázek, a tak jsou výsledky výzkumu často založeny jen na ½ původního vzorku.<ref name=":3" />'' ''
 
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==
* GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Brno: Paido, 2010, 261 s. {{ISBN |9788073151850}}.
* KREISLOVÁ, Gabriela. Dotazníkové šetření, Plzeň, 2008, 63 s., Bakalářská práce na Fakultě aplikovaných věd na Západočeské univerzitě v Plzni na katedře matematiky. Dostupné z : <http://nit.felk.cvut.cz/~dark/Petr/Ivana/Dotazkiny%20-%20metody/BP%20-%20Dotaznikove%20setreni.pdf
* PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. 2. nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 270 s. {{ISBN |9788024619163}}.
* REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009, 192 s. {{ISBN |978-80-2473006-6}}.
* Informace z přednášek Mgr. Kateřina Trnková, Ph.D, Filozofická Fakulta, Masarykova Univerzita
* PETRUSEK A KOL., Miroslav. ''Velký sociologický slovník''. 1. vydání. Praha: Karolinum, 1996, s. 222-223. {{ISBN |80-7184164-1}}.
* GIDDENS, Anthony. ''Sociologie''. Praha: Argo, 2013, s. 62-64, {{ISBN |978-80-257-0807-1}}.
* JANDOUREK, Jan. ''Úvod ''do sociologie''. Praha: Portál, 2003, 208 -211. {{ISBN |80-7178-749-3}}.''

[[Kategorie:Sociologie]]
[[Kategorie:Sociologické pojmy]]
[[Kategorie:Sociologická metodologie]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazníkové_šetření“