Divadlo Viola: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →top: oprava odkazu |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 5:
| typ =
| zaměření = [[poetický kabaret]]
| scény =
| zřizovatel =
| styl =
| architekt = [[Osvald Polívka]]
| doba stavby =
| datum otevření = 1963
| přestavby = 1989
Řádek 19:
'''Divadlo Viola''' je [[Česko|česká]] [[divadlo|divadelní]] scéna, zaměřená na komorní představení inspirovaná literárními texty. Nachází se ve dvoře bývalé pojišťovny na Národní třídě v [[Praha|Praze]], [[secese|secesní]] budovy, kterou navrhl roku 1906 architekt [[Osvald Polívka]].<ref>[http://www.theatre-architecture.eu/cs/internetove-muzeum/?theatreId=931 Theatre Architecture – internetové muzeum]</ref> Kapacita sálu je 76 míst.
V sále původně sídlila vinárna Viola, jejíž vedoucí Karel Majer poskytl prostory pro vystupování Poetickému kabaretu vedenému [[Jiří Ostermann|Jiřím Ostermannem]].<ref>[http://krajane.radio.cz/articleDetail.view?id=1259 Jiří Ostermann – beatnik a exulant z Violy. Krajane.net]</ref> První představení se odehrálo 22. července 1963 pod názvem ''Komu patří jazz''. Program byl zaměřen na recitaci [[beat generation|beatnické]] poezie světové ([[Allen Ginsberg]], [[Gregory Corso]], [[Kenneth Rexroth]], [[Andrej Andrejevič Vozněsenskij]]) i české ([[Vladimíra Čerepková]], [[Ivan Diviš]], [[Václav Hrabě]]), doprovázené [[jam session]]s v podání skupiny [[Luděk Hulan|Luďka Hulana]], pořádaly se také projekce filmů [[československá nová vlna|nové vlny]]. V roce 1965 se stal ředitelem [[Vladimír Justl]], který funkci zastával do roku 1992, dramaturgie se zaměřila na literární klasiku a vedle volných literárních pásem začaly vznikat propracované scénické formy, což vedlo ke změně názvu z ''Poetická vinárna Viola'' na ''Divadlo Viola''. Ve
Viola patřila k významným místům pražského kulturního života, kde se scházely nonkonformní osobnosti, za svého pražského pobytu v roce 1965 ji navštěvoval americký básník [[Allen Ginsberg]], místní atmosféru pojmenoval [[Pavel Juráček]] slovy: ''„Ve Viole sedí večer co večer dost mladých mužů, kteří pokládají [[Greenwich Village]] za střed světa a netuší, že mladí mužové té ‚vesnice’ jej umisťují do Violy.“''<ref>[http://www.sanquis.cz/index2.php?linkID=art329 Fenomén jménem Viola. Sanquis 42/2005]</ref> Viola (pod názvem „Konírna“) jako hlavní hnízdo „[[kontrarevoluce]]“ je vykreslena v epizodě ''Klauni'' z televizního seriálu [[30 případů majora Zemana]].<ref>[http://souvislosti.cz/clanek.php?id=1761 Martin C. Putna: Šedá zóna katolické literatury a Vladimír Justl. Souvislosti 1/2015]</ref>
== Literatura ==
* VIKLICKÁ, Miluše, DVOŘÁK, Jan: ''Divadlo Viola – 40 sezon''. Pražská scéna 2002, {{ISBN
== Reference ==
| |||